Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Česko-slovenský výlet, který nezklame. Hřebenovka přes Javorníky

aktualizováno 
Rozsáhlé pohoří Javorníky na moravsko-slovenském pomezí láká návštěvníky krásným odlesněným hřebenem, z něhož se otevírají úžasné výhledy na neskutečně rozmanitý horský svět Beskyd a Valašska. Na 28 km dlouhou hřebenovku, jejíž nejzajímavější část patří Slovensku, je ještě čas vyšlápnout si jen v pohorkách.

Večerní obzory z hřebene Javorníků | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Javorníky se táhnou v délce zhruba 60 km od Čadce po Lyský průsmyk u Horního Lidče. Typický je dlouhý, přímý hřeben bez výrazných vrcholů a sedel, z něhož vybíhají dlouhé rozsochy a doliny do údolí Váhu. Na naše území zasahují Javorníky jen malou částí, která patří pod CHKO Beskydy.

Moravské rekreační středisko na Slovensku

Východiskem do nejzajímavějších partií Javorníků jsou Velké Karlovice v údolí Vsetínské Bečvy. Karlovice vznikly až počátkem 18. století a patří k našim nejmladším obcím. Zároveň je to velmi rozlehlá vesnice, tvořená mnoha odlehlými osadami v údolích i na kopcích.

Z místní části Podťaté na konci stejnojmenného údolí stoupá horská silnička a také modrá turistická značka do rekreační lokality Kasárna. Jméno lokality souvisí s ubikacemi vojáků, kteří zde roku 1833 bránili šíření epidemie asijské cholery z Uher na Moravu.

Rekreační středisko Kasárna

Rekreační středisko Kasárna

Těsně před vyústěním silnice z lesa mezi chaty překřížíte česko-slovenskou hranici, která v těchto místech prochází poněkud nelogicky. Místo toho, aby kopírovala rozvodní horský hřbet, vede rovnoběžně pod ním v lese. Tuto hraniční linii stanovila dohoda v roce 1734, která byla výsledkem 200 let trvajících sporů o moravsko-uherskou hranici.

Ke krátké změně došlo v době Slovenského štátu v letech 1939–45, kdy se hraniční patníky stěhovaly nahoru na hřeben. Po válce se však hranice opět vrátila dolů na původní místo.

Hřeben Javorníků ze Soláně

Hřeben Javorníků ze Soláně

Vrchol Velkého Javorníku

Vrchol Velkého Javorníku


V dobách socialismu se Kasárna nerušeně rozrůstaly až do okamžiku rozdělení česko-slovenské federace roku 1993. Do té doby výhodná poloha na slovenském území mimo CHKO Beskydy se stala přes noc velmi nevýhodnou, převážně moravští chataři přišli nejenom o přístupovou cestu, ale taky o návštěvníky.

Česká strana se po roce 1993 snažila problém Kasáren vyřešit a usilovala o posunutí státní hranice na rozvodní hřeben, avšak narazila na nezájem slovenské strany, která navíc podnikala kroky vedoucí ke znemožnění dohody, např. vybudování vlastní silnice, prodej pozemků pod chatami. Dnes se zdá, že léta trvající majetkové spory jsou již vyřešeny, zátarasy na přístupové cestě z Podťatého zmizely a Kasárna opět fungují tak jako dříve pro převážně moravskou klientelu.

Hraniční patník z let 1939–45 na hřebeni Javorníků

Hraniční patník z let 1939–45 na hřebeni Javorníků

Zarůstající hřebenovka

Kasárna jsou východiskem na Velký Javorník (1071 m), nejvyšší vrchol pohoří. Jedna cesta vede po lesní cestě severním úbočím hory do sedla Gežov, druhá hřebenem přes sedlo Butorky, přičemž obě měří zhruba 3 km.

Vrchol Velkého Javorníku, ozdobený slovenským dvojramenným křížem, poskytoval kdysi téměř kruhový rozhled. Poutavé byly především zimní pohledy na Malou Fatru a Tatry. Vzhledem ke vzrostlému lesu se dnes musí člověk spokojit pouze se severozápadním obzorem s popředím malebných, navzájem se překrývajících vršků hlavního hřebene Javorníků.

Kouzelné je to tady hlavně na podzim, kdy se převažující listnaté lesy obléknou do zlatých barev. Typické jsou zakrslé, pokroucené formy buků, které se ponejvíce zachovaly v malém jedlobukovém pralese na severním úbočí Velkého Javorníku.

Výhled z Velkého Javorníku

Výhled z Velkého Javorníku

Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd z hřebene Javorníků

Nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd z hřebene Javorníků

Hřebenová trasa z Velkého Javorníku na Malý Javorník patří k nejkrásnějším horským túrám na moravsko-slovenském pomezí. Cestička se vine po mírně zvlněném hřbetu, který sloužil v minulosti jako pastviny a dnes je rájem borůvkářů.

Terén je směrem doprava, tedy na Moravu, neustále otevřený a poskytuje nerušený výhled na celou východomoravskou horskou oblast od Hostýna po Těšínské Beskydy. Bohužel, každým rokem je patrnější, že neudržované bezlesé plochy postupně zarůstají smrkovým náletem a zmenšují se. Například Malý Javorník, před 20 lety ještě z poloviny holý, dnes pohlcuje zcela les.

Podobně je tomu i na vrchu Ztracenec (1055 m) s betonovým památníkem připomínající padlé vojáky při osvobozování Velkých Karlovic. Zde však problém vyřešila stavba dřevěné rozhledny a vykácení pruhu lesa. Rozhledna na Ztracenci tak představuje vlastně jediné místo, odkud je vidět alespoň částečně směrem na Slovensko.

Rozhledna na Ztracenci

Rozhledna na Ztracenci

Sestup do civilizace

Putování po hřebeni Javorníků směrem od Kasáren se obvykle končí u turistické chaty Portáš nebo Kohútka, odkud vedou sestupové trasy do údolí Vranča k autobusu do Nového Hrozenkova. Vzhledem k tomu, že úsek mezi Malým Javorníkem a Portášem již není téměř ničím zajímavý, jde se totiž v celé délce lesem, zkuste zvolit k sestupu do civilizace odbočku v sedle Bukovina pod Ztracencem, která představuje podstatně kvalitnější turistický zážitek.

Zelené a později žluté značky vás odtud povedou bočními hřebínky přes rozhledový vrch Javorníček po loukách kolem roztroušených samot až k vlakové zastávce ve Velkých Karlovicích.

Dáte-li však přednost delšímu putování s možností posezení na Portáši či Kohútce, pak se nabízí ještě jedna zajímavá sestupová trasa po modré do Huslenek. Odbočuje z kóty Krkostená na hlavním hřebeni, zhruba 4 km za Kohútkou.

Bukový prales pod Velkým Javorníkem

Bukový prales pod Velkým Javorníkem

Turistická chata Portáš

Turistická chata Portáš

Nebezpečná hranice

Pohyb po hřebeni Javorníků nebyl v minulosti tak bezproblémový jako dnes. Až do vytyčení hranice roku 1734 se tu odehrávaly časté potyčky, kradl se tu dobytek, občas byli i mrtví. Později se tu rozmohlo pašeráctví, kdy přes hory přecházeli tajně "švercové" a v nůších na zádech přenášeli z Uher na Moravu tabák.

Hranici hlídali "portáši" nebo též "obrajti", kteří pocházeli zpravidla ze stejných vesnic jako pašeráci a místní zbojníci. Velmi rizikovou se stala zdejší hranice v období druhé světové války, což připomínají dosud zachovalé patníky Slovenského štátu.

V září 1944 se tudy probíjela ze Slovenska na Moravu partyzánská brigáda Jana Žižky a v údolí Podťaté svedla s německými jednotkami největší bitvu v českých zemích v době druhé světové války.

může se hodit

Aktuální situace na hřebeni
Ve středu napadlo na hřebeni asi pět centimetrů sněhu, ale předpověď hlásí oteplení. Lze očekávat, že sníh nevydrží a hřebenovka bude krásně schůdná normálně po suchu.

Hřebenovka Javorníků
Velké Karlovice-Podťaté – Kasárna (modrá), 4 km – sedlo Butorky (zelená), 4,5 km – Velký Javorník (červená), 7 km – Ztracenec (červená), 9,5 km – Malý Javorník (červená), 12 km – chata Portáš (červená), 17 km – chata Kohútka (červená), 18 km – Krkostena (červená), 22 km – Huslenky (modrá), 28 km.

Jak se dostat do Velkých Karlovic
Velké Karlovice jsou dobře, avšak zdlouhavě dostupné. Pojedete-li od Vsetína vlakem, autobusem či autem, počítejte s velmi pomalou jízdou, neboť údolí Vsetínské Bečvy tvoří v podstatě souvislá zástavba vesnic. Autem pojedete až ze Vsetína ne více než 50 km/h, veřejné spoje navíc pořád někde zastavují. Menší množství autobusových linek jezdí do Velkých Karlovic též z Rožnova pod Radhoštěm přes Soláň.

Javorníky na kole
Vzhledem k malé členitosti hlavní hřebenovky jsou Javorníky ideálním místem pro horskou cykloturistiku. Celá popisovaná trasa je pohodlně sjízdná na kole. Na Kasárna vyjedete po asfaltu, úbočím Velkého Javorníku vede pevná lesní cesta, která posléze pokračuje celým hřebenem až na Portáš.

Ke sjezdu do údolí je dobré využít asfaltovou silničku z Kohútky do údolí Vranča. Vhodné terény pro cykloturistiku představují také lesní cesty nad údolím Podťaté a v okolí Kasáren, z nichž mnohé jsou vedeny jako značené cyklotrasy.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Najdete na iDNES.cz