Když se dostanete na rozhlednu třeba někde ve Švýcarsku, málokdy tam potkáte živáčka. Na rozhlednách u nás je ale "narváno" pořád. Zkuste se podívat někdy o vánočních svátcích třeba na Štěpánku v Jizerkách. Budete mít pocit, že se tam sešli výletníci z celého kraje.
Že mají Češi o rozhledny mimořádný zájem, potvrdil i nejoblíbenější televizní dokument z roku 1999 na ČT, 15dílný seriál Rozhlédni se člověče. Letos na jaře se dočkal už několikáté reprízy.
Rozhlednové "obrození"
Česko prochází jakýmsi rozhlednovým obrozením. Každý rok někde vyroste nová rozhledna a staré dostávají nový "šat".
Věže, které tvůrci seriálu v ČT zachytili na kameru před deseti lety jako zapomenuté stavby, či dokonce opuštěné ruiny, se během poslední dekády proměnily ve vzorně zrekonstruované výletní atrakce, jimiž se chlubí obce, regiony, turistické kluby, a dokonce i soukromí majitelé.
Takovýmto znovuzrozením prošla např. nejstarší železná rozhledna v Čechách, Slovanka v Jizerských horách, dále kamenná věž Klubu českých turistů na Čerchově, vyhlídková výletní restaurace Petřín v Jablonci nad Nisou, rozhledna spojená s památníkem Hanse Kudlicha v Úvalně u Krnova, či věž zvaná Hard v západočeském Sokolově, kterou město nechalo znovu postavit na základě starých historických pohlednic.
Rozhledna na Královce v Jizerských horách oslavila letos 100. narozeniny
Zásahy do krajiny
Kromě opravy historických rozhleden se také rozběhla výstavba nových vyhlídkových věží. V prvních letech 21. století to byly zejména víceúčelové stožáry sloužící v prvé řadě jako vysílače pro mobilní telefonii a kromě toho plnící také funkci vyhlídkového místa. Během několika let se rychle zahustila síť vyhlídkových bodů tak, že dnes už prakticky žádné větší území není bez rozhledny.
Zároveň si ale musíme přiznat, že většina těchto ocelových konstrukcí, které vysoko převyšují okolí a často necitlivě narušují ladné křivky české krajiny, má daleko do krásy svých sto let starých kolegyň. Naštěstí tato éra překotné výstavby stožárů, jimž vyhlídkové plošiny sloužily často jen jako alibi, pomalu ale jistě končí.
Vysílač u Lhotky
Tradiční materiály se vrací
A jaké rozhledny se stavějí dnes? Ke slovu se opět dostává dřevo tak, jak tomu bylo v raných dobách turistiky. Výhodou dřevěných konstrukcí je to, že jejich výstavba je mnohem levnější a mohou si ji dovolit i menší obce a dokonce i soukromé osoby.
Z nedávno dokončených staveb toho typu jmenujme třeba trojici vyhlídkových věží, které jsou výsledkem cílevědomé činnosti Mikroregionu Toulovcovy Maštale na Litomyšlsku. Jím postavené vyhlídky se mohou pochlubit nejen krásným výhledem na oblast východních Čech a Vysočiny, ale i pěknými jmény: Terezka, Borůvka a Toulovcova rozhledna.
Kromě již zmíněných dřevěných a ocelových staveb však došlo už i na ty náročnější, zděné stavby. Mohutnou kamennou rozhlednou se od roku 2004 pyšní Brdo, nejvyšší vrchol moravských Chřibů. Zděné věže na Karasíně u Bystřice nad Perštejnem a v Tišnově na Brněnsku vděčí za svou pevnost zase betonovým tvárnicím.
V loňském roce byla také dokončena vyhlídková restaurace na Rašovce u Liberce, jejíž provedení připomíná honosné výletní a vyhlídkové objekty, které se stavěly na přelomu 19. a 20. století.
Rozhlednová NEJ
|
Dřevěná rozhledna na Královci u Valašských Klobouk z roku 2006
Nejnovější přírůstky na mapě rozhleden
V letošním roce přibylo rozhleden šest. V dubnu byla slavnostně otevřena Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlinském kopci u Ivančic. Jedná se o originálně řešenou, dřevem opláštěnou konstrukci, z jejíhož ochozu ve výšce 22 m lze za dobré viditelnosti zahlédnout i zasněžené vrcholky rakouských Alp.
Unikátním provedením se může pochlubit také rozhledna na Křížovém vrchu u obce Červená Voda, která je v provozu od června. Její betonové jádro jí dodává na pevnosti, zatímco přírodní dřevěný plášť podtrhuje snahu sladit výškovou stavbu s okolní krajinou. Přilehlý kruhový přístřešek s lavičkami a kamenným oltářem navíc upomíná na bývalý poutní kostelík, zničený v době, kdy tento horský kraj sloužil jako vojenský prostor.
Velkou raritou mezi letos otevřenými rozhlednami je také věž s recesistickým názvem "Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana“. Stojí ve stráni nad městem Březová nad Svitavou a k jejímu pojmenování přispěl jak fakt, že z údolí není téměř vidět, tak i patroni ze známého pražského divadla, kteří přijeli vlastnoručně přestřihnout její pásku.
Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana
Kromě těchto klasických rozhleden byly dále během jara a léta zpřístupněny tři kovové stožáry sloužící telekomunikacím a zároveň opatřené vyhlídkovou plošinou. Dva z nich stojí na Berounsku, u obcí Lhotka a Cerhovice, a další vyrostl poblíž Nové Vsi u Jablonce nad Nisou.
V různém stadiu výstavby se nacházejí také rozhledny na Sedle u Sušice, na Ostré horce u Brna a také na Velkém Roudném u Bruntálu, kde se s dokončením počítá ještě tento podzim.
Ale nejen to. Milovníky dalekých výhledů letos potěšila zpráva o opětovném zpřístupnění dlouhá léta uzavřené Tichánkovy rozhledny na Táboře u Lomnice nad Popelkou.
Nadějný je také nejnovější vývoj kolem druhé nejstarší české železné rozhledny na Studenci u České Kamenice. Její totálně zchátralá konstrukce (z roku 1888) byla v polovině září rozebrána a vrtulníkem po částech dopravena na místo, kde budou prováděny restaurační práce. Pokud vše vyjde podle plánů, mohla by se v roce svých 120. narozenin znovu vrátit na původní místo.
Uvažujete-li tedy o námětu na víkendový výlet, můžeme vám poradit: Zkuste navštívit některou z téměř dvou set přístupných rozhleden. Pohled na českou krajinu oděnou do pestré palety podzimních barev skutečně stojí za to.
|
|
Autor článku JAN NOUZA je autorem publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska z roku 1999, Rozhledny na prahu 21.století z roku 2003 a televizního seriálu Rozhlédni se člověče.Text a foto: JAN NOUZA
