Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

České lesy vymírají, varují vědci

  7:25aktualizováno  7:25
Česko bez lesů? Za čtyřicet let to může být drsná skutečnost. "Plantážový porost, jemuž budeme říkat lesy, nebude mít s lesy nic společného. Budou to ‚lesy nelesy‘ bez života, určené především k produkci dřeva," říká Jan Farkač z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.
Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto | foto: Jan MarkovičiDNES.cz

Farkač je jedním z autorů alarmující zprávy českých vědců o stavu lesů, pod kterou se podepsalo přes 230 akademiků, geologů, lesníků či biologů.

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami – ať jde o kůrovce, silnější vítr, houbovité choroby či překyselenou půdu. "Zašlo to tak daleko, že každé z těchto rizik přerůstá běžně v rozsáhlou kalamitu," připomíná Jakub Hruška z České geologické služby.

Lék je podle akademiků jediný: radikální změna hospodaření v lesích, jinak se nenávratně změní v mrtvé "parky" na výrobu dřeva. Lesy jsou podle zprávy vážně nemocné nejen kvůli starým zátěžím imisí, ale i proto, že mají zcela nevyhovující druhovou a věkovou skladbu. Decimuje je i holosečná těžba a přemnožená srnčí a jelení zvěř.

Roční škody napáchané zvěří jdou podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Kirschnera do milionů korun. A další miliony se bez účinku věnují na ochranu stromků před okusováním.

Kirschner říká, že nemá ve zvyku navrhovat jednoduché kroky. Přesto doporučuje až osmdesátiprocentní snížení srnčí a jelení zvěře. "Jinak se zoufalý stav v téměř marném vysazování semenáčků nezmění."

Akademici upozorňují také na fakt, že i když kyselé deště kvůli odsíření elektráren výrazně zeslabily, kyselost půdy v lesích se dál zvyšuje. Přispívá k tomu jehličí z monokulturních lesů.

Celé znění zprávy vědců o kritickém stavu českých lesů i návrzích řešení si můžete stáhnout - v pdf ZDE

Více článků na téma příroda v Česku najdete ZDE

Les se umí bránit

Zdravý les se podle Hrušky skládá z listnatých i jehličnatých, a navíc různě starých stromů. Ten se pak bez větších potíží vypořádá s kůrovcem, vichřicemi, velkými suchy či plísněmi.

"Odnese to totiž jen část stejně starých druhů stromů – ty ostatní přežijí. Ale když kůrovec napadne oslabený smrkový les vysazený v tentýž rok, odnesou to všechny stromy," říká Hruška.

Z vymýcené planiny pak deště odplavují většinu půdy a v té, která zůstala, vymírají mikroorganismy nutné pro růst nových stromů. Akademici to považují za bludný kruh, který může změnit jen nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Názory vědců zpochybňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. "Jde o účelová tvrzení vytržená z kontextu a často i mylně interpretovaná," uvedl ředitel ústavu Petr Zahradník.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se akademiků zastává: "Jde o zásadní varování, které odpovídá našim statistikám. Zdravotní stav lesů je špatný a do velké míry za to může současné hospodaření."

Jan Kirschner z Botanického ústavu se domnívá, že pokud by se hospodaření v lesích změnilo, může se to na jejich zdraví viditelně projevit už za patnáct let. V opačném případě nebude "les neles" plnit žádnou ze svých funkcí: zajišťování pitné vody, ochranu před povodněmi či blahodárný vliv na klima.

Málo nedotčených míst

Téměř veškeré naše lesy byly v minulosti ekonomickou činností, především těžbou dřeva a zemědělskou exploatací, silně pozměněny. Proto v českých podmínkách chybí některé důležité informace o přírodním vývoji, které by umožnily zlepšit péči o hospodářské porosty.

Pro místa, jež byla činností člověka v minulosti málo narušena nebo která byla ponechána již dlouhou dobu bez zásahů, se vžilo neformální označení pralesy. Zbylo jich velmi málo a staly se pečlivě ochraňovanými místy, v některých případech téměř zatajovanými před pozorností veřejnosti. Boubínský, Žofínský či Trojmezenský prales, prales Mionší, Bílá Opava, Ranšpurk a několik dalších dnes patří mezi klenoty české přírody a důležité objekty vědeckého výzkumu.

Pro uchování všech potřebných informací o přirozeném stavu a novodobém vývoji lesů jejich počet zdaleka nedostačuje. K ponechání lesů přírodnímu vývoji by měl směřovat management národních parků a lesních rezervací. V praxi tomu tak většinou není, dokonce se v řadě z nich těží dřevo. Vymezení porostů bez hospodářských zásahů je důležité také pro zachování biologické diverzity.

 

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

VIDEO: To je sešup! Sjeli jsme z Dlouhých strání na koloběžce

Po komunikaci jezdí i autobusy, člověk se proto musí držet vpravo.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách už neskýtá jen úžasný výhled od horní nádrže. Užijí si tu i...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

Najdete na iDNES.cz