Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


České lesy vymírají, varují vědci

  7:25aktualizováno  7:25
Česko bez lesů? Za čtyřicet let to může být drsná skutečnost. "Plantážový porost, jemuž budeme říkat lesy, nebude mít s lesy nic společného. Budou to ‚lesy nelesy‘ bez života, určené především k produkci dřeva," říká Jan Farkač z Lesnické fakulty České zemědělské univerzity.
Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami. Ilustrační foto | foto: Jan MarkovičiDNES.cz

Farkač je jedním z autorů alarmující zprávy českých vědců o stavu lesů, pod kterou se podepsalo přes 230 akademiků, geologů, lesníků či biologů.

Experti varují, že lesy nadále chřadnou a téměř se už nedokážou vypořádat s hrozbami – ať jde o kůrovce, silnější vítr, houbovité choroby či překyselenou půdu. "Zašlo to tak daleko, že každé z těchto rizik přerůstá běžně v rozsáhlou kalamitu," připomíná Jakub Hruška z České geologické služby.

Lék je podle akademiků jediný: radikální změna hospodaření v lesích, jinak se nenávratně změní v mrtvé "parky" na výrobu dřeva. Lesy jsou podle zprávy vážně nemocné nejen kvůli starým zátěžím imisí, ale i proto, že mají zcela nevyhovující druhovou a věkovou skladbu. Decimuje je i holosečná těžba a přemnožená srnčí a jelení zvěř.

Roční škody napáchané zvěří jdou podle ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR Jana Kirschnera do milionů korun. A další miliony se bez účinku věnují na ochranu stromků před okusováním.

Kirschner říká, že nemá ve zvyku navrhovat jednoduché kroky. Přesto doporučuje až osmdesátiprocentní snížení srnčí a jelení zvěře. "Jinak se zoufalý stav v téměř marném vysazování semenáčků nezmění."

Akademici upozorňují také na fakt, že i když kyselé deště kvůli odsíření elektráren výrazně zeslabily, kyselost půdy v lesích se dál zvyšuje. Přispívá k tomu jehličí z monokulturních lesů.

Celé znění zprávy vědců o kritickém stavu českých lesů i návrzích řešení si můžete stáhnout - v pdf ZDE

Více článků na téma příroda v Česku najdete ZDE

Les se umí bránit

Zdravý les se podle Hrušky skládá z listnatých i jehličnatých, a navíc různě starých stromů. Ten se pak bez větších potíží vypořádá s kůrovcem, vichřicemi, velkými suchy či plísněmi.

"Odnese to totiž jen část stejně starých druhů stromů – ty ostatní přežijí. Ale když kůrovec napadne oslabený smrkový les vysazený v tentýž rok, odnesou to všechny stromy," říká Hruška.

Z vymýcené planiny pak deště odplavují většinu půdy a v té, která zůstala, vymírají mikroorganismy nutné pro růst nových stromů. Akademici to považují za bludný kruh, který může změnit jen nový národní lesnický program a lesnický zákon.

Názory vědců zpochybňuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. "Jde o účelová tvrzení vytržená z kontextu a často i mylně interpretovaná," uvedl ředitel ústavu Petr Zahradník.

Ministr životního prostředí Libor Ambrozek se akademiků zastává: "Jde o zásadní varování, které odpovídá našim statistikám. Zdravotní stav lesů je špatný a do velké míry za to může současné hospodaření."

Jan Kirschner z Botanického ústavu se domnívá, že pokud by se hospodaření v lesích změnilo, může se to na jejich zdraví viditelně projevit už za patnáct let. V opačném případě nebude "les neles" plnit žádnou ze svých funkcí: zajišťování pitné vody, ochranu před povodněmi či blahodárný vliv na klima.

Málo nedotčených míst

Téměř veškeré naše lesy byly v minulosti ekonomickou činností, především těžbou dřeva a zemědělskou exploatací, silně pozměněny. Proto v českých podmínkách chybí některé důležité informace o přírodním vývoji, které by umožnily zlepšit péči o hospodářské porosty.

Pro místa, jež byla činností člověka v minulosti málo narušena nebo která byla ponechána již dlouhou dobu bez zásahů, se vžilo neformální označení pralesy. Zbylo jich velmi málo a staly se pečlivě ochraňovanými místy, v některých případech téměř zatajovanými před pozorností veřejnosti. Boubínský, Žofínský či Trojmezenský prales, prales Mionší, Bílá Opava, Ranšpurk a několik dalších dnes patří mezi klenoty české přírody a důležité objekty vědeckého výzkumu.

Pro uchování všech potřebných informací o přirozeném stavu a novodobém vývoji lesů jejich počet zdaleka nedostačuje. K ponechání lesů přírodnímu vývoji by měl směřovat management národních parků a lesních rezervací. V praxi tomu tak většinou není, dokonce se v řadě z nich těží dřevo. Vymezení porostů bez hospodářských zásahů je důležité také pro zachování biologické diverzity.

 

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.