První kilometry z celkových sto dvaceti, které musí výprava zdolat pěšky do základního tábora

První kilometry z celkových sto dvaceti, které musí výprava zdolat pěšky do základního tábora | foto: Expedice K2 2007

Česká expedice šlape vyschlým korytem ke K2

Pestrá karavana, která čítá více než sto padesát hlav, se proplétá úzkou dolinou. Devět českých horolezců, dva trekaři a šňůra nosičů šlape vyschlým korytem řeky nebo po prašných hliněných březích. Tak vypadá pochod ostravské expedice pod stěnu K2.

Výprava opustila poslední výspu civilizace a dál už musí pěšky. Ve vesnici Ascoli rozdělili sudy mezi domorodé nosiče a vydali se na sto dvacet kilometrů dlouhou cestu k základnímu táboru.

"Denní dávky dvaceti kilometrů zvládáme celkem dobře, i když bychom uvítali méně sluníčka a více mraků," hlásí z kempu pod horou Paju Radovan Marek. Za dva dny pochodu dosáhla výprava nadmořské výšky 3400 metrů. "V další etapě do campu Urdukas vystřídá pevnou zem nepříliš vzhledný a rozpraskaný ledovec s profilem nahoru–dolů," tvrdí Marek.

Ještě před tím si ale užijí den odpočinku a navíc místní tradici. "Zítra se zřejmě z našich expedičních sudů stanou bubny a ze 140 odpočatých nosičů tanečníci a pěvci, kteří dokážou vytvořit báječnou atmosféru. Toto tiché a upuštěné místo promění v pákistánskou Stodolní. Ovšem bez jediné kapky alkoholu," těší se další z horolezců Libor Uher.

Na cestě k ledovci čekalo výpravu ještě jedno nečekané překvapení. "Náš styčný důstojník odkryl své lezecké ambice a vyjádřil touhu vystoupit s námi alespoň do prvního výškového táboru," hlásí Libor Uher a neskrývá smíšené pocity z tohoto  nápadu. "Jak pozorujeme při treku jeho zdravotní stav, zdá se nám, že jeho počáteční euforie pozvolna mizí."

Základní tábor postaví horolezci ve výšce 5100 metrů nad mořem, kam podle plánu dorazí za čtyři dny.