Čertovsky zajímavá skála v Podještědí

V malebném kraji v Podještědí nedaleko Českého Dubu nalezneme pozoruhodné a tajemné místo. Čedičová skála, podle svého údajného původu nazvaná Čertova zeď, je ojedinělá i v celosvětovém měřítku. Teorií, jak tento unikátní útvar vznikl, je několik.

Pověst o čertech

Podle jedné z několika pověstí o vzniku tohoto útvaru měli na úbočí nedalekého Ještědu svůj brloh tři čerti, kteří svými kousky sužovali celé okolí.

Jednoho dne za nimi přijel na bílém koni neznámý rytíř. A ten vyzval pekelníky k závodu. První dva čerti však neuměli tolik, aby byli rytíři vážným soupeřem. Teprve třetí čert o sobě prohlásil, že je rychlý jako myšlenka. A s ním rytíř uzavřel sázku.

Sázka s čertem

Vsadili se o to, že čert nedokáže před rytířem stavět zeď od Ještědu k Bezdězu tak rychle, aby jej rytíř do kuropění nepředjel. Čert nelenil, a než rytíř nasedl na koně, byl již pryč. Rytíř zpočátku ztrácel, protože v malebné krajině na úpatí Ještědu musel se svým koněm překonávat strže a rokle. Na rovině se však čertův náskok začal snižovat.

U Kuřivod pekelník už slyšel za sebou dusot kopyt a na východě se začínala vyjasňovat obloha. Vtom rytíř pobídl koně ostruhami a u Velkého Bezdězu se dostal o několik kroků před čerta. Vtom zakokrhal první kohout, čert vzteky roztrhl svoji zástěru s kamením a z toho vznikla druhá bezdězská hora - Čertův kopec. Čerti se z Ještědu odstěhovali a na památku tohoto závodu zbyla Čertova zeď.

JAK SE TAM DOSTAT
Začneme v Českém Dubu na náměstí, odkud se vydáme po žluté turistické značce přes osadu Malý Dub a borový les na rozcestí s modrou značkou. Tady už máme za sebou 3,5 km. Po modré odbočíme doleva a stoupáme do kopce k lesu. V lese po levé straně vidíme zvláštní rýhu hlubokou místy až několik metrů. Zanedlouho před námi ční nápadná čedičová skála.

Od Čertovy zdi se můžeme buď vrátit stejnou cestou do Českého Dubu, nebo můžeme z rozcestí se žlutou značkou pokračovat po modré do Rozstání a odtud po zelené okolo skalního obydlí Skalákovny, okolo Horky (začátek Čertovy zdi) na rozcestí s červenou značkou. Po ní dojdeme do Českého Dubu. Tato trasa měří asi 15 km.

Třetí variantou je pokračovat od Čertovy zdi dále po modré a podle svých sil ukončit dnešní putování v některé z obcí po trase, odkud je spojení ČSAD (Hrubý Lesnov, Podhora, Mohelnice, Mnichovo Hradiště). Český Dub i další místa mají autobusové spojení s Prahou, Libercem nebo Turnovem.

Jak to bylo doopravdy

Geologové však na pohádky nevěří a vznik odůvodňují třetihorní vulkanickou činností, kdy rozžhavené magma vystupující k povrchu rozlomilo mohutnou druhohorní pískovcovou desku a vyplnilo v ní svislou trhlinu obrovských rozměrů, kde ztuhlo.

Vlivem eroze se pískovcový masiv během věků ztenčoval, a "zeď" tak vystoupila nad povrch. Zajímavostí je vodorovné uložení čedičových sloupců, které je právě jedinečné i v celosvětovém měřítku.

Původní délka celé "zdi" byla přes 20 km, šířka 2 až 4 m a výška místy až 8 m. To, že většinu zdi v dnešní době nenajdeme, mají na svědomí naši nedávní předci. Těm se totiž v druhé polovině 18. století v oněch končinách nedostávalo stavebního materiálu na silnice. Byli přičinliví, a tak si vypomohli postupným rozebíráním Čertovy zdi a následným drcením získané čedičové horniny na štěrk.

Bohužel tak zlikvidovali nejkrásnější partie celé zdi. Místy po jejich činnosti zbyla i několik metrů hluboká rýha pod úrovní terénu. Teď už alespoň víme, kde se tady vzala ona rýha, podle které jsme vystupovali k Čertově zdi.

V roce 1964 byl celý útvar vyhlášen za chráněný přírodní výtvor. Přestože již v roce 1932 byla po intervenci zahraničních odborníků z Asie zakázána těžba, zbylo do dnešních dnů jen asi 1 km dlouhé torzo. Za zamyšlení stojí otázka, jestli také my neničíme v našem okolí nějaký zajímavý přírodní výtvor, který po našem "zásahu" zmizí nenávratně v propadlišti dějin. 

 

Jizerky - Čertova zeď

,