Čenstochová: k nebi je tady blízko

  13:25aktualizováno  13:25
V Čenstochové bydlí duch a víra Polska. Nic nevadí, že to místo založili Maďaři, hlavní symbol byl ukořistěn v Rusku a patinu mu ošklivým způsobem dodali Češi. V některých očích před oltářem je prosba. Ti lidé se modlí za sebe nebo za své blízké. Žádají tam nahoře o přímluvu. V některých je vděk. Ti lidé už byli vyslyšeni a teď děkují. V některých očích je prostě jen pokora. Ti lidé se modlí proto, že právě stanuli na nejposvátnějším místě Polska. Před nimi je obraz Panny Marie jasnohorské, Královny Polska nebo též Černé madony. Tady je v Polsku k nebi nejblíže. Proto zde bývá lidí jako na Maracaná. Jako teď: davem se právě prodírá zástup vedený jeptiškou v hnědém rouchu. Aby své ovečky nepoztrácela, jeptiška musí vysoko třímat tlustou dlouhou svíci. Dělá to úplně stejně, jako když průvodkyně navádí vztyčeným deštníkem japonské turisty třeba ve Versailles.
Poláci se sem, k Panně Marii jasnohorské, uchylují vždy, když je jim nebo jejich zemi nejhůř. Mívají však i méně významné důvody. "Je to kráva nemocná, tesklivá... Ale hospodáři je líto ji zařezat, myslí si, že Matka boží čenstochovská opět vše přivede k lepšímu," pravil v Osudech dobrého vojáka Švejka hlavnímu hrdinovi starosta obce Liskowiec. V kapli, kam směřují i takové myšlenky, je obtížné se dokonce i pokřižovat. Je nabito a lidé se ohleduplně mačkají. Staří, mladí, malí i velcí jsou si najednou strašně podobní. Mají stejně skloněné hlavy, stejně sepjaté ruce, stejný vážný výraz. Paní v bílých kalhotách neváhá a pokleká na podlahu. Totéž udělali i další. Jiní je obcházejí. Někteří mlčí, někteří pohybují rty, jak polohlasem odříkávají modlitbu. Každý vede svůj soukromý rozhovor s nebesy. Kněz právě začíná kázat. Dnes hovoří o médiích. A vyzývá Poláky, aby jim nevěřili úplně a zachovali si zdravý odstup. "Když vstáváme, jsme v polospánku. Pak procitneme. V podobném polospánku, kdy nevidíme svět takový, jaký opravdu je, můžeme být celý čas. To tehdy, když se na něj budeme dívat cizím pohledem. Ale člověk musí mít otevřené oči pořád. Proto nevěřme jen tomu, co nám tisk a televize tvrdí, a dělejme si vlastní názor." Tak nějak to kněz říká. Ti, kdo jej poslouchají, jsou jen malá částečka Polska. Ale ročně se tady sejdou více než čtyři miliony věřících. Klášter Jasná Hora v Čenstochové je po Varanásí, Mekce, Lourdech a Vatikánu pátým největším poutním místem světa. Parkoviště připomíná spíš kosmodrom pro mimozemšťany. To všechno kvůli jedinému obrazu. Visí na prostém oltáři v kapli, v níž se, stlačeni seč to jde, modlí lidé. Za rozevřenou černou mříží září černý a zlatý obraz Matky boží s Ježíškem. Právě jej obklopuje šest kytic žlutých aster a zalévá červené světlo z lamp. Panenka Marie hledí zamyšleně, vážně, snad až smutně. Jako by myslela na odvrácené stránky života. Ten obraz, k němuž se upíná celé Polsko, namaloval svatý Lukáš Evangelista přímo na dřevěnou desku stolu, u níž jídávala svatá rodina. To praví legenda, odborníci ji kazí tvrzením, že je to ikona a že je mnohem mladší. Tento obraz, srdce Polska, byl ukraden v Rusku. Koncem 14. století se to však tak přísně nebralo. Tehdy jej odtud přivezl jako kořist kníže Vladislav Opolczyk a daroval jej na počest vítězství klášteru v Jasné Hoře. Lidé brzy věřili, že Panna Marie na obraze dělá zázraky, a tak vzniklo poutní místo. O Velikonocích roku 1430 přitáhlo i husity, což je velevýznamný okamžik. "Spanilá jízda", napsal by Jirásek. Ale v klášteře to vidí jinak: dodnes se tady píše o "banditech" a "bandě loupežníků z Čech, Moravy a Slezska". Husité vyloupili klášter, chtěli odnést i obraz, ale ten prý najednou ztěžkl tak, že jej nemohli uzvednout. Proto ho posekali meči a rozlomili. Potomku husitů, protlač se davem v kapli co nejblíže, stoupni si na špičky a možná uvidíš jizvy na tváři a na hrdle, které udělali tehdy restaurátoři na obraze na paměť tohoto příkoří. Vypadají opravdu ošklivě. Svým způsobem to však Madoně i Polákům pomohlo. Ukázalo se, že Panna Marie se může ubránit sama. Pak už šlo všechno jako po másle. Když roku 1655 zaplavili celé Polsko Švédové, ubránilo se několik desítek vojáků v klášteře Jasná Hora obrovské přesile (prsty v tom měla samozřejmě Panna Marie). Po celém království se šířila zpráva, že Matka boží jde se svými Poláky, země povstala a Švédy smetla. Legenda byla kompletní. Matka boží se stala patronkou a vládkyní Polska i symbolem národní svobody. Jak ochraňuje Poláky, je v kapli vidět na první pohled. Na zdech visí berle a francouzské hole, odložené nemocnými, jimž pomohla přímluva shůry. Na zdech visí i symboly lidských orgánů, jež mohou ochořet: srdce, nohy či ruce ze dřeva, stříbra či železa. Věnovali je nemocní, kteří byli uzdraveni. Jinde zase visí válečné kříže a medaile vojáků vděčných za to, že Panna Marie zařídila, aby se jim vyhnula kulka. Pomoci Matky boží se lze dovolat nejen modlitbou. Jak je vidět u vchodu, Madona vede i písemnou agendu. Na dřevěném pultíku je několik tužek, papírky a také nápis, že schránky se vzkazy se vybírají každou sobotu v šest večer. Ale Panna Marie jasnohorská vstoupila i do elektronického věku. Má svou internetovou stránku a e-mailovou adresu. Historickou ironií je, že svatyni všech Poláků založili Maďaři. Je to tak: maďarští mniši kdysi dostali kopec v Čenstochové, aby tam založili klášter. Pojmenovali jej Jasná Hora po svém rodném klášteře, který ležel u Dunaje v Budě. To Polsku vůbec nevadí. Zástupy lidí vstupují pomalu do "Kaple paměti národa". Je v ní koncentrována krev, utrpení, ale i hrdost a nezlomnost Polska. Lidé si tiše prohlížejí schránky s prstí ze všech bojišť, kde Poláci bojovali. Místa povstání z minulého století, první válka, válka proti bolševikům roku 1920, Westerplatte, Monte Cassino, Tobrúk, Arnhem... Občas někdo ukáže prstem; říká zřejmě cosi jako: "Tady byl i dědeček." Je zde i popel z povstání Varšavy. A také ostatky vězňů zabitých v Hitlerových i Stalinových lágrech. A schránky se zemí, kde krváceli Poláci demonstrující proti komunistům. A urna s popelem kněze Popieluszka zabitého tajnou policií v 80. letech. Člověk jde kolem a má husí kůži. Je to posvátné místo. Ptá se sám sebe: A kde my máme kapli národní paměti? Klášter je sice srdcem Polska, ale jako u všech významných míst překvapuje, že je vlastně dost malý. Čekali byste obrovské hradby a chrám veliký jako továrnu na zepelíny. Pouze kostelní věž je nejvyšší v Polsku. Ale i tak: kdyby vám neřekli, že toto je to pravé místo, jeli byste ho možná hledat o kus dál. Ovzduší uvnitř je však obrovské. Davy se valí do kaple před svatý obraz. "Marie, královno Polska, jsem s tebou, nezapomínám, bdím," zpívají stovky lidí najednou. Jiní kráčejí po hradbách od jednoho zastavení křížové cesty k druhému. Poklekají, modlí se, zpívají. Někteří cestu urazí po kolenou. Vidíte víru a sílu Polska. Naslouchejte a otevřete doširoka oči, abyste si tu atmosféru zachovali co nejdéle. Za bránou začíná obyčejný svět. Je to velký náraz. Na budovách místních železáren visí nápisy "Na sprzedaž", jinde je vývěsní štít Restauracija orientalna Liu-Dong a do světa spotřeby vás rychle zahání konstatování, že "Piwo Strzelec jest bardzo dobre".

E-mail: milan.vodicka@mafra.cz

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT: Čenstochová leží asi 150 kilometrů na sever od hraničního přechodu v Českém Těšíně. V klášteře je otevřeno od pěti ráno. Obraz Panny Marie Jasnohorské odhalují o hodinu déle a zakrývají od 12 do 14 hod. (od května do září) či 15 hodin (zbytek roku).

CO NEVYNECHAT: Kromě Kaple Matky boží s obrazem, jenž prý koná zázraky, je nutné vidět Kapli Paměti národa, knihovnu, Rytířský sál a Zbrojnici.

INFORMACE: www.jasnagora.pl tel.: 004834/3656688

Na parkovišti před klášterem.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

OBRAZEM: Infračervená Evropa. Svět, který vidíme, ale nevnímáme

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v...

Pařížský fotograf Pierre-Louis Ferrer objevil kouzlo infračervené fotografie v roce 2010 při studiích na vysoké škole....

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...



Najdete na iDNES.cz