VIDEO: Hledání Českého moře. Dokonalý zážitek hledejte vysoko v horách

Ano, Česko moře nemá. Ale pozorovat na vrcholcích tuzemských hor počasí při inverzi teplot je stejně povznášející, jako stát na pobřeží oceánu. Víte, že vás něco přesahuje. Autoři nádherného časosběrného videa dokonce takové momenty v nadsázce označují za setkání s Diem.

„Natáčení inverzí se věnujeme od listopadu roku 2013, ale práce na tomto konkrétním filmu začala v horách jednoho dne na konci července 2017. Tehdy jsme natáčení inverzí vůbec neměli v plánu, v červenci zpravidla ani nikdy nejsou. Ale počasí to vidělo jinak, a tak si jednu navařilo,“ říká Jiří Baják.

„Měli jsme pocit, jako bychom poprvé v Česku stáli na okraji moře. Jako by vedle nás stál Zeus a ukazoval nám svojí práci. Okamžitě jsme věděli, že v natáčení tohoto meteorologického jevu budeme pokračovat.“

S přibývajícím časem se Jiří Baják a Jan Barančík začali v pozorování inverzí zdokonalovat. „V jednoduchosti jsou tři druhy, ranní, odpolední a večerní. A všechno to jsou z hlediska natáčení sázky na hodně nejistou kartu. Ranní inverze jsou nejběžnější, ale taky nejhůře předvídatelné, odpoledním chybí síla a slunce tou dobou má už ostré světlo,“ vysvětluje Baják.

„Pak jsou večerní, těch je nejméně a vznikají na poslední chvíli před západem slunce. Ty sice po západu slunce ještě chvíli vydrží, ale pak se počasí vrátí do normálu a z -5 °C může být během 15 minut i minus třicet.“

Ideální doba na pozorování je podle Bajáka od října až po březen. „Ostatní měsíce se vyskytuje takzvaná radiační inverze, je slabší a vzniká tehdy, když je v noci jasná obloha a nefouká vítr,“ vysvětluje Baják.

„Inverze mají tendenci vznikat okolo hranice 1 200 metrů nad mořem a stoupají až nad 1 600 metrů, odkud v našich podmínkách už bohužel pozorovatelné nejsou. Máme prostě malé, ale krásné hory,“ směje se Baják.

Natáčení videa probíhalo například na Šeráku, Keprníku, Pradědu, Červené hoře, Kralickém Sněžníku nebo na Vysoké holi. „Několikrát se nám stalo, že fototechnika kompletně zamrzla, jak mazivo v objektivu, tak i tělo fotoaparátu a ten přestal fungovat. Nepomohlo ani vyhřívání, které v drtivé většině případů zvládne práci na výbornou.“

„I přes veškeré zkušenosti a perfektní znalosti terénu ve dne i v noci se nám jen asi ve 35 procentech podaří inverzi natočit. Ve zbylých procentech stoupáme skrz mraky až na vrchol kopce, abychom zjistili, že je příliš vysoko a vidět nic nepůjde,“ doplňuje Baják.

Výsledek jejich práce si můžete prohlédnout v hlavním článkovém videu. Video v plném rozlišení 8K si můžete prohlédnout zde.