První problém může připravit rozdělení zeměkoule na časová pásma. Pokud člověk kamsi cestuje, je vše jednoduché - s místním časem se seznámí po příjezdu a hodinky si seřídí. Avšak co kupříkladu když sedí doma, uprostřed Evropy, telefonuje známému do zámoří a nechce ho probudit uprostřed noci? Otřepaná poučka ze školy praví, že při cestě na západ hodiny ubývají, na východ přibývají. S tím je většina lidí srozuměna, potíž však už má s určením o kolik. V zásadě platí, že kolik časových pásem člověk překročí (ať už sám či prostřednictvím telefonu, tolik hodin přibude nebo ubude. Je-li proto východní pobřeží Ameriky od nás šest časových pásem, mají tam o šest hodin méně než ve střední Evropě.
S časovými pásmy také souvisí několik zkratek, které je užitečné znát. Kupříkladu hledáte-li v letovém řádu, jaký bude časový posun mezi domovem a cílem vaší cesty, často narazíte na "záhadný" vzorec GMT (nebo UTC) plus nebo minus jednociferné číslo. Tento rébus vyjadřuje o kolik hodin se ve vašem cíli liší čas od světové časové osy. Tou je greenwichský čas (GMT) nověji označovaný jako univerzální koordinovaný čas (UTC). Pro informaci: čas v České republice se mezinárodně značí jako UTC + 2, tedy o dvě hodiny napřed před hlavním světovým časem. Cestujete-li proto například do New Yorku, jehož čas je označován jako UTC - 4, vychází celkový rozdíl mezi Prahou a tímto městem na šest hodin.
Když už je řeč o Americe - aby vše nebylo tak jednoduché - je třeba brát v potaz i to, že ve Spojených státech zavádějí letní čas s několikadenním zpožděním oproti Evropě. To znamená, že na jaře je rozdíl mezi východním pobřežím USA a Českou republikou po několik dní dokonce sedm hodin, zatímco na podzim, kdy Američané mají ještě letní čas, zatímco my už ne, hodin pět. Tento rozdíl platí samozřejmě jen na východě Spojených států, kde se řídí časem s další "záhadnou" zkratkou - EDT, tedy Východním denním časem, který je o dvě hodiny napřed před časem na druhém, tichomořském konci USA.
A teď z úplně jiné části světa. Ani když nakonec zvládnete všechny záludnosti spojené s časovými pásmy, z maléru ještě nemusíte být venku, pokud přijedete třeba do východní Afriky. Zrada číhá ve svahilštině, jazyce široce používaném po celém východním pobřeží černého kontinentu. V jeho struktuře se čas vyjadřuje s šestihodinovým rozdílem oproti způsobu, jak jsme zvyklí vyjadřovat čas my. Zjednodušeně to znamená, že poledne a půlnoc může být pro Afričany, kteří počítají ve svahilském čase, šest hodin a našich sedm hodin ráno či večer je pro ně jedna hodina. Pokud si zde proto turista dá schůzku, může jen tiše doufat, že ji nepropásne o celé hodiny. A potom, že čas je pro všechny stejný
S časovými pásmy také souvisí několik zkratek, které je užitečné znát. Kupříkladu hledáte-li v letovém řádu, jaký bude časový posun mezi domovem a cílem vaší cesty, často narazíte na "záhadný" vzorec GMT (nebo UTC) plus nebo minus jednociferné číslo. Tento rébus vyjadřuje o kolik hodin se ve vašem cíli liší čas od světové časové osy. Tou je greenwichský čas (GMT) nověji označovaný jako univerzální koordinovaný čas (UTC). Pro informaci: čas v České republice se mezinárodně značí jako UTC + 2, tedy o dvě hodiny napřed před hlavním světovým časem. Cestujete-li proto například do New Yorku, jehož čas je označován jako UTC - 4, vychází celkový rozdíl mezi Prahou a tímto městem na šest hodin.
Když už je řeč o Americe - aby vše nebylo tak jednoduché - je třeba brát v potaz i to, že ve Spojených státech zavádějí letní čas s několikadenním zpožděním oproti Evropě. To znamená, že na jaře je rozdíl mezi východním pobřežím USA a Českou republikou po několik dní dokonce sedm hodin, zatímco na podzim, kdy Američané mají ještě letní čas, zatímco my už ne, hodin pět. Tento rozdíl platí samozřejmě jen na východě Spojených států, kde se řídí časem s další "záhadnou" zkratkou - EDT, tedy Východním denním časem, který je o dvě hodiny napřed před časem na druhém, tichomořském konci USA.
A teď z úplně jiné části světa. Ani když nakonec zvládnete všechny záludnosti spojené s časovými pásmy, z maléru ještě nemusíte být venku, pokud přijedete třeba do východní Afriky. Zrada číhá ve svahilštině, jazyce široce používaném po celém východním pobřeží černého kontinentu. V jeho struktuře se čas vyjadřuje s šestihodinovým rozdílem oproti způsobu, jak jsme zvyklí vyjadřovat čas my. Zjednodušeně to znamená, že poledne a půlnoc může být pro Afričany, kteří počítají ve svahilském čase, šest hodin a našich sedm hodin ráno či večer je pro ně jedna hodina. Pokud si zde proto turista dá schůzku, může jen tiše doufat, že ji nepropásne o celé hodiny. A potom, že čas je pro všechny stejný
