Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Cambridge – co v průvodci nenajdete

  17:06aktualizováno  17:06
Co to vlastně znamená, Cambridge? Je to prosté – most přes řeku Cam. Stejně jednoduchý je i život místních studentů. Učí se, sedí na přednáškách a chodí na obědy. Stejně jako u nás. Jen možná v trochu jiné atmosféře. Co se skrývá za zdmi starobylých kolejí?

V itineráři cestovních kanceláří je Cambridge většinou ve stejný den současně s Oxfordem. Turisté si prohlíží kamenné koleje, zelené trávníky, kostely, parky. Ale jaký je skutečný život na Cambridge?

HISTORIE

Nejprve k historii, která se tu skutečně schovává za každým rohem. Lépe řečeno – neschovává se, je tu cítit, dýchá na vás všude, kam se hnete a skoro se cítíte být její součástí. Jak to tu všechno vlastně začalo? Kolem roku 1 200 byly v této oblasti založeny první kláštery a dnešní Cambridge se stal centrem klášterního života. Ta „pravá“ historie se však začala odvíjet až roku 1209.

Tehdy z nedalekého Oxfordu odešla část studentů a usadila se zde. Místní univerzita je tedy druhou nejstarší na Britských ostrovech. K univerzitě patří řada historických univerzitních budov. Najdeme tu celkem 31 kolejí, nejstarší z nich je Peter House. Koleje byly stavěny podle stejného systému, jako kláštery. Mezi budovami je dvůr, k areálu patří také kaple. K jedné z nejkrásnějších, Kingś College, přiléhá gotická kaple z 15. století (King´s College Chapel). 
   

Ke zvýšení prestiže univerzity přispěl svou návštěvou také jeden z největších evropských humanistů, Erasmus Rotterdamský, který Cambridge navštívil v roce 1510 (některé prameny uvádějí rok 1511). Působila zde i řada dalších osobností, ať už v roli studentů, profesorů, nebo jen významných hostů. Trinity College navštěvovali Isaac Newton a Francis Bacon. Darwin studoval na Christ´s College a zde prý vymyslel svou teorii evoluce. Na Cambridge studovali i lord Byron, John Milton či Oliver Cromwell.
   

DNEŠNÍ CAMBRIDGE

Kdo by čekal ospalé univerzitní městečko žijící v poklidném tempu, bude překvapen. Cambridge je živým městem, kde je plno obchodů, hospůdek, kaváren a hlavně plno lidí (žije jich tu téměř sto tisíc). Mezi starodávnými budovami najdeme Benetton, kavárnu Starbucks, nebo supermarket Sainsbury´s Kousek dál je zase tržiště. Normální, jako všude jinde – zelenina, ovoce, oblečení, exotické sladkosti a jen tak na okraj jeden stánek s knihami. Na každém rohu samozřejmě čeká obchod se suvenýry, pohledy a jinými nástrahami na turisty. A ti málokdy odolají. Kdo by doma nechtěl mít taštičku, tričko,  svetr, nebo čepici s mostem a třemi lodičkami, které se skví na erbu města?
   

Ale ani každoroční atak cestovatelů nezničil vnitřní život univerzit. Svět, který zůstal očím většiny návštěvníků skryt. Koleje žijí svým vlastním životem, ale rozhodně to nejsou jen kamenná mauzolea uctívající staré časy. Skutečně tu vše funguje tak, jak to známe z našich univerzit – studenti se tu  učí, spí, jedí, baví se. Jen je tu možná trošku jiná atmosféra. Jaksi váženější, plná skryté pradávné historie.
   

JAK VYPADÁ OBĚD NA KOLEJI?

Nejdříve si můžete zajít do jakéhosi společného obýváku. Jsou tu křesla a stolek, taky televize a vedle malá kuchyňka. Studenti tu odpočívají, čtou si, nebo jen tak tlachají. Obvykle tu po sobě nechají slušný nepořádek – noviny válející se zmačkané po zemi, obaly od sušenek a další „doplňky“.

A teď už je čas na oběd. Můžete si vybrat třeba ze tří jídel, přidat salát či moučník. To vás už ovšem vyjde dráž. Pán, sedící u kasy, vám to přísným pohledem spočítá a vše pečlivě odečte z „obědové“ karty.  Výdejna jídel je normální, až na to, že se tu nikdo netlačí, nerve a nepředbíhá.
   

Když pak vstoupíte do jídelny, ocitnete se najednou v jiném čase. Voní to tu jak na zámku nebo v kostele, celá místnost je ponořena v přítmí. Sednete si na lavici ke dřevěnému stolu a sotva vidíte na jídlo na talíři. Prý si můžete přisvítit svíčkami. Nad krbem visí veliké obrazy starých univerzitních mistrů a  pod nimi je dlouhý stůl určený profesorům. Pro ty právě číšníci připravují oběd – na zvláštním servírovacím stole se ohřívají jednotlivé chody a personál obsluhuje učitelský stav.

Večeři s obsluhou si můžete užít i vy, jakožto obyčejný student. Od pondělí do pátku jsou tu totiž organizovány vždy dvě večeře denně – jedna časnější a druhá pozdní. Na tu první můžete přijít oblečeni podle svého gusta, ale obsluhy se nedočkáte. Na tu druhou je nutné nosit talár a pak vám bude po celou dobu večeře jídlo servírovat číšník. Paradoxem je, že u druhé večeře máte na výběr už jen ta jídla, která zbyla z první.
   

Několikrát za rok se uskuteční slavnostní večeře, takzvané „matriculation dinner“ nebo „graduation dinner“. Večeří se samozřejmě v taláru a přítomen je i „Master of College“, jehož funkci bychom mohli přirovnat nejspíše k našemu děkanovi. Studenti se také mohou zúčastnit různých dalších akcí, například prezentace a ochutnávky francouzských vín. Je ale potřeba předem se přihlásit a přijít v obleku.
   

TALÁR A ZASE TALÁR

Oblečení se tu nebere na lehkou váhu. Například talárů je několik druhů. Záleží na vás, jaký si pořídíte. Rozdíl nezkušené oko na první pohled nepozná. Lepší talár se od toho méně kvalitního liší materiálem a také třeba jakýmsi střapcem všitým dovnitř. I když si seženete talár bez střapce, nejde o zrovna levnou záležitost. Pokud se rozhodnete si ho nepůjčit, ale rovnou koupit, připravte si zhruba padesát liber.
   

VE VOLNÉM ČASE VESLUJTE!

A jak vyplňují studenti svůj volný čas? Dost populární a proslavené jsou tu veslice. Každý rok se uskuteční závod mezi nejlepším družstvem Cambridge a Oxfordu. Každé ráno od sedmi hodin jsou tréninky. Veslic je tolik, že na řece Cam vznikne jakási vodní dopravní zácpa. Ve veslici sedí osm lidí a kormidelník, a ač loď vypadá velmi křehce, je neuvěřitelně stabilní.
   

I ČEŠI JSOU TU

Na univerzitě v Cambridge studuje i několik Čechů. Ano, skutečně se to dá dokázat. Když zvládnete martyrium přihlášek, doporučení, dopisů a testů. A jste schopni sehnat si stipendium nebo si platit celé školné i s životními náklady. Školné se liší podle toho, zda jste ze země, která je členem EU, nebo ne. I v případě, že se vám podaří sehnat alespoň částečné stipendium, připravte si nemalou částku peněz. Asi tak čtyři sta tisíc korun. Ale na druhou stranu - studovat na Cambridge…

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.