Starobylé domy se shlížejí v klidných vodách kanálů a historie tu zanechala své nesmazatelné stopy - stejně jako v Benátkách. Burano bylo podle pověstí osídleno poté, co nedaleký ostrov Buranellu postihla zkáza v podobě ničivé mořské síly.
K dosažení Burana postačí částka zhruba 6000,- ITL (podle nástupní stanice) a necelá půlhodina jízdy lodí - "vaporettem", zdejším nejběžnějším dopravním prostředkem. Časy se mění a ostrov Burano už není pustým a bažinatým místem beze jména a bez budoucnosti. Pryč je však už i období jeho největší slávy; v minulosti bývalo jedním z živých center kdysi bohaté a mocné Benátské republiky.
Místní obyvatelé však dokázali vždy příznivě využít výhodné polohy svého ostrova nedaleko prosperujících Benátek. Muži, rybáři, zásobovali svými úlovky benátské trhy, ženy prosluly jako zručné krajkářky a jejich zboží putovalo s kupci po všech obchodních cestách Evropy.
Ostatně, buranské krajky jsou charakteristické pro tento ostrov dodnes. Krajkářství prožilo období své největší slávy v 16. století, kdy si panstvo u všech dvorů žádalo velké množství jemných, bohatě propracovaných krajek. Dlouhou dobu byly krajky považovány za neopomenutelný doplněk a výraznou ozdobu ženských, ale i mužských oděvů.
Později se pro ně našlo další uplatnění; objevily se na vějířích, kabelkách a dokonce i na střevících. Unikátní buranské krajky představovaly slušné jmění a zvyšovaly tehdejší společenskou prestiž. Nesměly proto chybět ani v šatníku těch nejmocnějších a nejvlivnějších osobností své doby: v den korunovace krajky zdobily oděv anglického krále Richarda III., hrdě je nosila i Marie Tudorovna, francouzský král Ludvík XIV., svůj šat krajkami bohatě zdobila i Kateřina Medicejská.
Moderní doba přinesla ostrovu nové možnosti, především v podobě turistiky. S příchodem 20. století se tak krajky díky turistům staly opět žádaným artiklem. Návštěvníci rádi vyhledávají zde na ostrově i v sousedních Benátkách malé obchůdky, nabízející záplavu bělostných buranských krajek. Ty představují nejen hodnotnou památku, ale i malé umělecké dílo.
Turisté však nebyli první, kdo objevil zachovanou krásu a klid Burana. Ještě před nimi se Burano stalo vyhledávaným místem malířů a básníků. Ostrov se tak pozvolna změnil v oblíbenou uměleckou kolonii.
Tiché, úzké uličky "cally" a poklidný, neuspěchaný život na březích malých kanálů dokáže i dnes okouzlit každého příchozího. Běžný turista se zde většinou zastaví pouze na půl dne, ale i tak projde většinu spletitých uliček a objeví řadu nádherných zákoutí. Místní lidé se proto snaží využít vzrůstajícího zájmu turistů. Butiky, obchůdky se suvenýry, pravidelné lodní spojení s okolím, restaurace a kavárničky - to vše přináší obyvatelům ostrova tolik potřebný výdělek.
Typické pro Burano jsou nejen již zmiňované krajky, ale i - domy. Upravené fasády domů jsou zde natřeny pestrými, jasnými barvami, které upoutají na první pohled. Převládají tu pro nás především ty ne příliš obvyklé: sytá žlutá, modrá, zelená a mnoho odstínů červené, od tmavé až po světlounce růžovou. Mnoho domů se může pyšnit také citlivými kombinacemi těchto barev. Zářící barvy zbyly i na všechny čluny kotvící na kanálech. Lemují snad všechna nábřeží a rozveselují tmavou vodní hladinu.
POLOHA: Ostrov Burano leží v Benátské laguně, severovýchodně od Benátek, mezi známými ostrovy Murano a Torcello. Vzdálenost od Prahy je zhruba 800 km.
DOPRAVA: Lodní spojení "vaporettem" z Benátek je možné z kotviště na nábřeží Fond. Nove linkou č. 5 nebo ze zastávek na Canalu Grande či z poloostrova Lido (např. z Punta Sabbioni).
NA CO NEZAPOMENOUT: zakoupit buranskou krajku a nikam nespěchat, Burano za to stojí.
 Přístavní zákoutí v Buranu |
 Barevné fasády domů se odrážejí v jasném slunci |
