K bulharskému Černému moři jezdili v osmdesátých letech z Česka prakticky všichni, v první polovině devadesátých let je vystřídala jen hrstka nostalgických dobrodruhů, kteří se mohli na vlastní kůži přesvědčit o tom, že zdejší moře je sice hezké, ale zázemí pro turisty se nedá srovnávat s vyhlášenými plážemi někde u italského Bibione, na Costa Brava nebo snad dokonce na francouzské Riviéře.
Celé Bulharsko procházelo v polovině devadesátých let těžkou hospodářskou krizí a obrovskou inflací, ze které se dostalo až po měnové reformě v roce 1998. Od té doby země začala prosperovat, infrastruktura dostala velkou finanční injekci, objevili se i turisté. Prim mezi nimi hrají Češi.
Turistický průmysl roste
Našinci začali opět jezdit do všech letovisek, která se jim v posledních letech mění před očima. Tu a tam lze ještě na pobřeží narazit na autokempink, kde je možné strávit dovolenou ve starých chatičkách, které mají své nejlepší časy už dávno za sebou. Tyto kempy jsou většinou poloprázdné, což dokazuje, že turisté už mají o standardu ubytování poněkud jinou představu.
Ve všech letoviscích je vidět ohromný stavební boom. Na ten narazíte na každém kroku. Například kolem romantického rybářského městečka Sozopol, které leží jižně od Burgasu, byly ještě před několika lety mysy vybíhající daleko do moře prázdné. Jen skály a divoce rostoucí keře.
Nyní jsou všude vidět rozestavěné budovy budoucích penzionů a hotelů. Podobně na tom jsou i další černomořská turistická střediska. Bulhaři zkrátka vsadili na to, že k nim bude jezdit stále více turistů. Má to však i stinné stránky. V Bulharsku už dokonce vzniklo hnutí, které se snaží zabránit stavbě dalších hotelů a pod petici proti dalším novostavbám na pobřeží se podepsaly tisíce lidí. Úřady zatím další rozvoj letovisek podporují. Vědí, že Bulharsko turisty potřebuje.
Na pláži na Slunečném pobřeží si můžete dopřát kosmetiku a masáže
- téměř za symbolický peníz
Riviéra jako riviéra
Člověk, který by se nějakým zázrakem ocitl zničehonic na bulharské pláži, by jen těžko určoval, zda se nenachází na některé pláži u Středozemního moře. Slunečníky i lehátka jsou stejné jako kdekoli jinde, na vodě se předvádějí na skútrech mladí muži a vysoko nad mořem se vznáší muž na padáku, který táhne motorový člun.
Otevřené bary na plážích svým stylem připomínají spíše Karibik a z reproduktorů se line americký pop. Také přímořská městečka pulzují naplno turistickým životem. Restaurace, pizzerie, bary, herny i internetové kavárny na hlavních třídách mnohdy vůbec nezavírají. Zákazníků, kteří mají chuť na pizzu, se totiž najde dost třeba i ve tři hodiny ráno.
Pro obyvatele České republiky neexistuje v Evropě příliš mnoho turisticky atraktivních zemí, kde by mohli nakupovat bez rizika, že to zruinuje jejich kapsu. Ceny zboží a služeb v Bulharsku jsou totiž v průměru o něco nižší než v Česku. Naši turisté proto nemusí přemýšlet o tom, jestli nákup zmrzliny pro každého člena rodiny nenabourá rozpočet pro celý zbytek dovolené.
Češi se tu mohou na mnoha místech cítit "jako doma". Prakticky ve všech turistických letoviscích se vždy najde několik restaurací, které mají své jídelní lístky i v češtině. Ve vybraných stáncích se dá koupit český denní tisk a pivní patrioti patrně ocení i to, že se v Bulharsku dají bez problémů sehnat i česká piva.
 Zlaté Písky |
