Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bučovický kastelán oživuje na zámku tradice

  18:07aktualizováno  18:07
B u č o v i c e - Petr Fedor byl do funkce správce památkového objektu Bučovice jmenován týden před svými pětadvacátými narozeninami v únoru 1996. Absolvent historie a češtiny na Masarykově univerzitě měl už tehdy za sebou zkušenosti z práce průvodce, údržbáře a provozního šéfa na Pernštejně. "Pokud to má člověk v sobě a dostane jednou šanci déle než týden bydlet v historických prostorách, tak se to v něm rozbují jako rakovina. Dnes už si vůbec neumím představit, že bych bydlel v paneláku," říká.

PRVNÍ DÍL SERIÁLU
O KASTELÁNECH
NA JIHOMORAVSKÝCH
HRADECH A ZÁMCÍCH

Slovo kastelán pochází z latiny a v původním významu označuje královského úředníka, který zároveň s hradem spravuje i přilehlé území. V českých zemích se používá už od 12. století a je ekvivalentem k výrazu purkrabí. Takže hovořit o dnešních správcích hradů či zámků jako o kastelánech je ve většině případů trochu nadnesené. Například francouzština pro tuto funkci používá označení regiseur. V češtině je to poněkud složitější v závislosti na tom, komu daný památkový objekt patří. Pokud je například ve správě Státního památkového úřadu, bývá jeho kastelán oficiálně titulován jako vedoucí památkového objektu.

Jeho začátky v Bučovicích se romantické představě podobaly jen pramálo. První tři roky bydlel na ubytovně s průvodci, s nimiž sdílel i sprchu a vařič. Když na zámek nastoupil, byla ve správě památkového úřadu pouze samotná budova bez přilehlých prostor v předzámčí a bez zahrady. Na zámku nebyl byt pro správce, budova nebyla připojena na kanalizaci, většina místností byla "vybydlena" po odchodu kanceláří podniku UP. Prohlídková trasa vedla pouze místnostmi v přízemí a ostatní prostory zabíraly knihovna a depozitáře svozového nábytku.

Dnes se může zámek chlubit opravenou kaplí, zrekonstruovaným velkým sálem, novou pokladnou a toaletami. Pod správu zámku přejde v dohledné době i přilehlá zahrada, která byla dříve v majetku města. Původní prohlídkovou trasu v budoucnu rozšíří druhý expoziční okruh věnovaný Liechtensteinům. V depozitáři zámku je zachováno téměř kompletní vybavení bytu jednoho z liechtensteinských princů.

"Zřízení expozice přibližující způsob bydlení původních majitelů by mělo zámek Bučovice zatraktivnit i pro návštěvníky, kterých tu v loňském roce prošlo na osm tisíc," říká kastelán. "Na dosavadní prohlídkové trase je jen minimum nábytku, protože tam nechci mít nic, co pochází z doby po roce 1681," dodává.

Jak vypadá běžný den správce bučovického zámku? "Musím poslouchat dům, vědět, co potřebuje, a řídit se tím," říká. Bývají dny, kdy ráno v montérkách řeší ucpané toalety, v poledne se převleče do obleku s kravatou a jde jednat se starostou města o příspěvku na kanalizaci a večer může skončit prohlídkou zámku pro zahraniční hosty, kterou kastelán koná na jejich výslovné přání a ve smokingu.

Péče o památkový objekt znamená také starost o jeho propagaci. Protože Petra Fedora trápilo, jak málo veřejnost o bučovickém zámku ví, začal v jeho prostorách kromě pravidelných prohlídek pořádat i další akce. "Vadilo mi, že se většina lidí z Bučovic ptala, co je na zámku vůbec k vidění."

A tak začal obcházet místní podnikatele, aby mu tu a tam přispěli na uspořádání nějakého kulturního podniku. Postupně se mu podařilo zorganizovat  besedu u cimbálu, vánoční koncert a další akce. Pravidelně se snaží pořádat program pro veřejnost 15. srpna v den Nanebevzetí Panny Marie, jíž je zasvěcena zámecká kaple, a podle tradice se tedy jedná o svátek města. Dodržovat alespoň některé tradice je podle něj velmi důležité.  A tak bude letos již druhým rokem pořádat 20. května ve velkém sále zámku výstavu vína.

Život ve zdech renesančního zámku i akce, které zde organizuje, souznějí s kastelánovými zálibami. Snaží se proniknout do vinařské kultury, učí se jezdit na koni a po nádvoří zámku se prohání jeho irský setr Hugo. Ve volných chvílích se věnuje studiu francouzštiny a na cestičkách zámeckého parku hraje s přáteli petanque.

Sám uznává, že jej pobyt na Bučovicích ovlivnil a změnil. Stejně jako se za dobu jeho působení změnil zámek. "Zdejší život určuje řada činností střídaných v pravidelném rytmu, při nichž čas plyne velice rychle. Každý měsíc je potřeba udělat určitou konkrétní věc," začíná popisovat průběh roku.

Na jaře se seká tráva v zámeckém parku a probouzí dům.

Probudit ze zimního spánku zámek je potřeba pozvolna a s rozmyslem. V místnostech se musí odtěsnit okna a pomalu a opatrně větrat, aby se díky přívalu teplého vzduchu  neorosil vystavený nábytek. Léto je ve znamení vrcholné návštěvní sezony. Na podzim se zámek zase ukládá ke spánku, čistí se nábytek a v místnostech voní pasta na podlahy.

Zimu má kastelán nejraději. "Dům usne, všechny otvory jsou utěsněné, podlahy napuštěné hydrovoskem, parkety vydrátkované, sloupy na arkádách obalené, aby pod námrazou nepopraskaly. Píše se vyhodnocení, plánuje  sezona a nové projekty a taky shánějí peníze."

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUČOVICKÉM ZÁMKU

Renesanční zámek s arkádovým nádvořím, upravený barokně s náročnou štukovou a malířskou výzdobou interiérů. K zámku přiléhá  renesanční zahrada. Strohé fasády kubusovitého vnějšku skrývají nádvoří se třemi podlažími vysokých arkád. Jejich sloupy mají v přízemí jónské, v prvním patře korintské a ve druhém patře kompozitní hlavice. Uprostřed arkádového nádvoří stojí kašna, vynikající dílo vyspělého manýrismu. V přízemí zámku jsou umístěny reprezentační sály. Nejhonosnější je Císařský sál, úroveň štukatérských a malířských prací patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve střední Evropě vytvořeno v období manýrismu.

OTEVÍRACÍ DOBA

duben a říjen: 9.00 - 16.30 (jen soboty a neděle)
květen až září: 9.00 - 17.00
Poslední prohlídka 30 minut před ukončením návštěvní doby.
Vstupné: plné 30 Kč, snížené 15 Kč
V prvním patře zámku sídlí pobočka Muzea Vyškovska, která představuje expozici Bučovice v dějinách, unikátní sbírku habánské keramiky a sezonní výstavy. Vstup do muzea je samostatný.

Kastelán Petr Fedor před bučovickým zámkem

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cvikovku v kopcích rušili nadvakrát

Parní lokomotiva s manipulačním vlakem stoupá z Jablonného v Podještědí směrem...

V desátém díle Zaniklých tratí zamíříme na sever, do podhůří Lužických hor. Podíváme se na dráhu s mnoha romantickými...

Nejhezčí výstup na Praděd. Trasu z malebné osady moc lidí nevyužívá

Výstup na Praděd

Na Pradědu byl skoro každý, ale skutečně nejhezčí cestou se na nejvyšší kopec Jeseníků vydává jen málokdo. Řeč není o...

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

Najdete na iDNES.cz