Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bučovický kastelán oživuje na zámku tradice

  18:07aktualizováno  18:07
B u č o v i c e - Petr Fedor byl do funkce správce památkového objektu Bučovice jmenován týden před svými pětadvacátými narozeninami v únoru 1996. Absolvent historie a češtiny na Masarykově univerzitě měl už tehdy za sebou zkušenosti z práce průvodce, údržbáře a provozního šéfa na Pernštejně. "Pokud to má člověk v sobě a dostane jednou šanci déle než týden bydlet v historických prostorách, tak se to v něm rozbují jako rakovina. Dnes už si vůbec neumím představit, že bych bydlel v paneláku," říká.

PRVNÍ DÍL SERIÁLU
O KASTELÁNECH
NA JIHOMORAVSKÝCH
HRADECH A ZÁMCÍCH

Slovo kastelán pochází z latiny a v původním významu označuje královského úředníka, který zároveň s hradem spravuje i přilehlé území. V českých zemích se používá už od 12. století a je ekvivalentem k výrazu purkrabí. Takže hovořit o dnešních správcích hradů či zámků jako o kastelánech je ve většině případů trochu nadnesené. Například francouzština pro tuto funkci používá označení regiseur. V češtině je to poněkud složitější v závislosti na tom, komu daný památkový objekt patří. Pokud je například ve správě Státního památkového úřadu, bývá jeho kastelán oficiálně titulován jako vedoucí památkového objektu.

Jeho začátky v Bučovicích se romantické představě podobaly jen pramálo. První tři roky bydlel na ubytovně s průvodci, s nimiž sdílel i sprchu a vařič. Když na zámek nastoupil, byla ve správě památkového úřadu pouze samotná budova bez přilehlých prostor v předzámčí a bez zahrady. Na zámku nebyl byt pro správce, budova nebyla připojena na kanalizaci, většina místností byla "vybydlena" po odchodu kanceláří podniku UP. Prohlídková trasa vedla pouze místnostmi v přízemí a ostatní prostory zabíraly knihovna a depozitáře svozového nábytku.

Dnes se může zámek chlubit opravenou kaplí, zrekonstruovaným velkým sálem, novou pokladnou a toaletami. Pod správu zámku přejde v dohledné době i přilehlá zahrada, která byla dříve v majetku města. Původní prohlídkovou trasu v budoucnu rozšíří druhý expoziční okruh věnovaný Liechtensteinům. V depozitáři zámku je zachováno téměř kompletní vybavení bytu jednoho z liechtensteinských princů.

"Zřízení expozice přibližující způsob bydlení původních majitelů by mělo zámek Bučovice zatraktivnit i pro návštěvníky, kterých tu v loňském roce prošlo na osm tisíc," říká kastelán. "Na dosavadní prohlídkové trase je jen minimum nábytku, protože tam nechci mít nic, co pochází z doby po roce 1681," dodává.

Jak vypadá běžný den správce bučovického zámku? "Musím poslouchat dům, vědět, co potřebuje, a řídit se tím," říká. Bývají dny, kdy ráno v montérkách řeší ucpané toalety, v poledne se převleče do obleku s kravatou a jde jednat se starostou města o příspěvku na kanalizaci a večer může skončit prohlídkou zámku pro zahraniční hosty, kterou kastelán koná na jejich výslovné přání a ve smokingu.

Péče o památkový objekt znamená také starost o jeho propagaci. Protože Petra Fedora trápilo, jak málo veřejnost o bučovickém zámku ví, začal v jeho prostorách kromě pravidelných prohlídek pořádat i další akce. "Vadilo mi, že se většina lidí z Bučovic ptala, co je na zámku vůbec k vidění."

A tak začal obcházet místní podnikatele, aby mu tu a tam přispěli na uspořádání nějakého kulturního podniku. Postupně se mu podařilo zorganizovat  besedu u cimbálu, vánoční koncert a další akce. Pravidelně se snaží pořádat program pro veřejnost 15. srpna v den Nanebevzetí Panny Marie, jíž je zasvěcena zámecká kaple, a podle tradice se tedy jedná o svátek města. Dodržovat alespoň některé tradice je podle něj velmi důležité.  A tak bude letos již druhým rokem pořádat 20. května ve velkém sále zámku výstavu vína.

Život ve zdech renesančního zámku i akce, které zde organizuje, souznějí s kastelánovými zálibami. Snaží se proniknout do vinařské kultury, učí se jezdit na koni a po nádvoří zámku se prohání jeho irský setr Hugo. Ve volných chvílích se věnuje studiu francouzštiny a na cestičkách zámeckého parku hraje s přáteli petanque.

Sám uznává, že jej pobyt na Bučovicích ovlivnil a změnil. Stejně jako se za dobu jeho působení změnil zámek. "Zdejší život určuje řada činností střídaných v pravidelném rytmu, při nichž čas plyne velice rychle. Každý měsíc je potřeba udělat určitou konkrétní věc," začíná popisovat průběh roku.

Na jaře se seká tráva v zámeckém parku a probouzí dům.

Probudit ze zimního spánku zámek je potřeba pozvolna a s rozmyslem. V místnostech se musí odtěsnit okna a pomalu a opatrně větrat, aby se díky přívalu teplého vzduchu  neorosil vystavený nábytek. Léto je ve znamení vrcholné návštěvní sezony. Na podzim se zámek zase ukládá ke spánku, čistí se nábytek a v místnostech voní pasta na podlahy.

Zimu má kastelán nejraději. "Dům usne, všechny otvory jsou utěsněné, podlahy napuštěné hydrovoskem, parkety vydrátkované, sloupy na arkádách obalené, aby pod námrazou nepopraskaly. Píše se vyhodnocení, plánuje  sezona a nové projekty a taky shánějí peníze."

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUČOVICKÉM ZÁMKU

Renesanční zámek s arkádovým nádvořím, upravený barokně s náročnou štukovou a malířskou výzdobou interiérů. K zámku přiléhá  renesanční zahrada. Strohé fasády kubusovitého vnějšku skrývají nádvoří se třemi podlažími vysokých arkád. Jejich sloupy mají v přízemí jónské, v prvním patře korintské a ve druhém patře kompozitní hlavice. Uprostřed arkádového nádvoří stojí kašna, vynikající dílo vyspělého manýrismu. V přízemí zámku jsou umístěny reprezentační sály. Nejhonosnější je Císařský sál, úroveň štukatérských a malířských prací patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve střední Evropě vytvořeno v období manýrismu.

OTEVÍRACÍ DOBA

duben a říjen: 9.00 - 16.30 (jen soboty a neděle)
květen až září: 9.00 - 17.00
Poslední prohlídka 30 minut před ukončením návštěvní doby.
Vstupné: plné 30 Kč, snížené 15 Kč
V prvním patře zámku sídlí pobočka Muzea Vyškovska, která představuje expozici Bučovice v dějinách, unikátní sbírku habánské keramiky a sezonní výstavy. Vstup do muzea je samostatný.

Kastelán Petr Fedor před bučovickým zámkem

Autor:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.