|
PRVNÍ DÍL SERIÁLU |
|
Slovo kastelán pochází z latiny a v původním významu označuje královského úředníka, který zároveň s hradem spravuje i přilehlé území. V českých zemích se používá už od 12. století a je ekvivalentem k výrazu purkrabí. Takže hovořit o dnešních správcích hradů či zámků jako o kastelánech je ve většině případů trochu nadnesené. Například francouzština pro tuto funkci používá označení regiseur. V češtině je to poněkud složitější v závislosti na tom, komu daný památkový objekt patří. Pokud je například ve správě Státního památkového úřadu, bývá jeho kastelán oficiálně titulován jako vedoucí památkového objektu. |
Jeho začátky v Bučovicích se romantické představě podobaly jen pramálo. První tři roky bydlel na ubytovně s průvodci, s nimiž sdílel i sprchu a vařič. Když na zámek nastoupil, byla ve správě památkového úřadu pouze samotná budova bez přilehlých prostor v předzámčí a bez zahrady. Na zámku nebyl byt pro správce, budova nebyla připojena na kanalizaci, většina místností byla "vybydlena" po odchodu kanceláří podniku UP. Prohlídková trasa vedla pouze místnostmi v přízemí a ostatní prostory zabíraly knihovna a depozitáře svozového nábytku.
Dnes se může zámek chlubit opravenou kaplí, zrekonstruovaným velkým sálem, novou pokladnou a toaletami. Pod správu zámku přejde v dohledné době i přilehlá zahrada, která byla dříve v majetku města. Původní prohlídkovou trasu v budoucnu rozšíří druhý expoziční okruh věnovaný Liechtensteinům. V depozitáři zámku je zachováno téměř kompletní vybavení bytu jednoho z liechtensteinských princů.
"Zřízení expozice přibližující způsob bydlení původních majitelů by mělo zámek Bučovice zatraktivnit i pro návštěvníky, kterých tu v loňském roce prošlo na osm tisíc," říká kastelán. "Na dosavadní prohlídkové trase je jen minimum nábytku, protože tam nechci mít nic, co pochází z doby po roce 1681," dodává.
Jak vypadá běžný den správce bučovického zámku? "Musím poslouchat dům, vědět, co potřebuje, a řídit se tím," říká. Bývají dny, kdy ráno v montérkách řeší ucpané toalety, v poledne se převleče do obleku s kravatou a jde jednat se starostou města o příspěvku na kanalizaci a večer může skončit prohlídkou zámku pro zahraniční hosty, kterou kastelán koná na jejich výslovné přání a ve smokingu.
Péče o památkový objekt znamená také starost o jeho propagaci. Protože Petra Fedora trápilo, jak málo veřejnost o bučovickém zámku ví, začal v jeho prostorách kromě pravidelných prohlídek pořádat i další akce. "Vadilo mi, že se většina lidí z Bučovic ptala, co je na zámku vůbec k vidění."
A tak začal obcházet místní podnikatele, aby mu tu a tam přispěli na uspořádání nějakého kulturního podniku. Postupně se mu podařilo zorganizovat besedu u cimbálu, vánoční koncert a další akce. Pravidelně se snaží pořádat program pro veřejnost 15. srpna v den Nanebevzetí Panny Marie, jíž je zasvěcena zámecká kaple, a podle tradice se tedy jedná o svátek města. Dodržovat alespoň některé tradice je podle něj velmi důležité. A tak bude letos již druhým rokem pořádat 20. května ve velkém sále zámku výstavu vína.
Život ve zdech renesančního zámku i akce, které zde organizuje, souznějí s kastelánovými zálibami. Snaží se proniknout do vinařské kultury, učí se jezdit na koni a po nádvoří zámku se prohání jeho irský setr Hugo. Ve volných chvílích se věnuje studiu francouzštiny a na cestičkách zámeckého parku hraje s přáteli petanque.
Sám uznává, že jej pobyt na Bučovicích ovlivnil a změnil. Stejně jako se za dobu jeho působení změnil zámek. "Zdejší život určuje řada činností střídaných v pravidelném rytmu, při nichž čas plyne velice rychle. Každý měsíc je potřeba udělat určitou konkrétní věc," začíná popisovat průběh roku.
Na jaře se seká tráva v zámeckém parku a probouzí dům.
Probudit ze zimního spánku zámek je potřeba pozvolna a s rozmyslem. V místnostech se musí odtěsnit okna a pomalu a opatrně větrat, aby se díky přívalu teplého vzduchu neorosil vystavený nábytek. Léto je ve znamení vrcholné návštěvní sezony. Na podzim se zámek zase ukládá ke spánku, čistí se nábytek a v místnostech voní pasta na podlahy.
Zimu má kastelán nejraději. "Dům usne, všechny otvory jsou utěsněné, podlahy napuštěné hydrovoskem, parkety vydrátkované, sloupy na arkádách obalené, aby pod námrazou nepopraskaly. Píše se vyhodnocení, plánuje sezona a nové projekty a taky shánějí peníze."
|
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUČOVICKÉM ZÁMKU Renesanční zámek s arkádovým nádvořím, upravený barokně s náročnou štukovou a malířskou výzdobou interiérů. K zámku přiléhá renesanční zahrada. Strohé fasády kubusovitého vnějšku skrývají nádvoří se třemi podlažími vysokých arkád. Jejich sloupy mají v přízemí jónské, v prvním patře korintské a ve druhém patře kompozitní hlavice. Uprostřed arkádového nádvoří stojí kašna, vynikající dílo vyspělého manýrismu. V přízemí zámku jsou umístěny reprezentační sály. Nejhonosnější je Císařský sál, úroveň štukatérských a malířských prací patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve střední Evropě vytvořeno v období manýrismu. OTEVÍRACÍ DOBA duben a říjen: 9.00 - 16.30 (jen soboty a neděle) |
 Kastelán Petr Fedor před bučovickým zámkem |
