Buchlovský správce drží rodovou linii

  11:24aktualizováno  11:24
Buchlov - Kastelán na hradě Buchlov Jiří Novotný je pokračovatelem dlouhé rodinné tradice. Povolání hradního správce se totiž v jejich rodině dědí po meči. Ještě za posledních majitelů hradu hrabat z Berchtoldu byl buchlovským kastelánem jeho prastrýc. V roce 1945 po převzetí památky československým státem se správcem hradu stal dědeček Jiřího Novotného a v roce 1949 jeho otec.

I když dnešní buchlovský kastelán na hradě vyrostl a už od sedmé třídy tady dělal i průvodce, chtěl dělat něco jiného. Vystudoval archeologii na brněnské filozofické fakultě a po ukončení studia nastoupil do muzea v Uherském Hradišti. „Nechtěl jsem být kastelánem, protože to je člověk pořád uvázaný u domu,“ vzpomíná. V roce 1986 však vznikla příspěvková organizace Památková správa Buchlovice, která převzala pod svá křídla hrad Buchlov, zámek Buchlovice a kapli svaté Barbory a Jiří Novotný se zanedlouho stal jejím zaměstnancem. Po smrti svého otce pak přešel doslova ze dne na den na Buchlov jako správce.

HRAD BUCHLOV

Stojí na jednom z nejvyšších kopců pohoří Chřibů nad městečkem Buchlovice. První zmínka se objevuje kolem roku 1300. Nejstarší z hradů na Moravě založil český král jako významný strategický obraný bod a správní středisko se soudní pravomocí.
Významným rodem, byl rod pánů z Cimburka, kteří nechali kolem roku 1495 vystavět severní pozdně gotický palác. V roce 1511 přestal být Buchlov majetkem krále. Později panství koupil Jan Ždánský ze Zástřizl.  Za Zástřizlů se konaly největší stavební úpravy, a to v duchu renesance.
Poslední stavební úpravy se konaly za svobodných pánů z Petřevaldu, kteří vlastnili hrad od roku 1644 do roku 1800. Od roku 1751 zůstal Buchlov trvale neobydlen, avšak zásluhou posledních majitelů hrabat Berchtoldů z Uherčic nechátral. Berchtoldové soustředili do jeho prostor rozsáhlé sbírky. V roce 1945 přešel Buchlov společně s rodinou hrobkou, kaplí svaté Barbory, do vlastnictví státu.
Užitečné informace:
Otevírací doba: duben a říjen od 9.00 do 16.30 hodin, září od 9.00 do 17.30 hodin, květen, červen od 8.00 do 17.30 hodin, červenec a srpen od 9.00 do 18.30 hodin
Vstupné: plné - 50 Kč, důchodci - 50 Kč, snížené - děti do 15 let, studenti, učni, vojáci, invalidé 25

Udržovat v chodu středověký hrad je práce nesnadná. Na Buchlově se neustále opravuje a rekonstruuje. Hrad se dnes může pochlubit novými fasádami zachycující tři stavebně historické fáze. Vedle nového rozvodu elektřiny tu vzniklo také lepší zázemí pro návštěvníky. K plánům správy hradu patřilo i vybudování restaurace v hradním sklepení, ale náklady na další rekonstrukci byly tak vysoké, že dnes tyto prostory zaujímá prodejní galerie. Kromě velkých oprav a investic je na hradě potřeba neustále udržovat a opravovat střechy. Musí se vyměňovat šindelová krytina. „Šindel, když se dobře konzervuje, vydrží 25 až 50 let,“ vysvětluje kastelán a dodává: „Na věži Andělka, nazvané podle posledního buchlovského vězně Josefa Anděla, byly šindele staré i 70 let.“

I když se správcovství na Buchlově v rodině Novotných dědí a dnešní kastelán tu prakticky vyrostl, až do nedávna bydlel v rodinném domku v nedalekých Buchlovicích. Byt pro správce se teprve opravoval a tak celoročně na hradě bydlí teprve od loňského roku. Život na hradě je podle něho hodně samotářský. „V zimě si sem musíme sami prohrnout cestu,“ popisuje a dodává: „Od prosince do února se věnuji odhazování sněhu a hlídám, aby nenasněžilo tam, kam nemá.“

V hlavní sezóně je provoz na Buchlově dvousměnný a zajišťuje jej devět lidí. Léto je zároveň obdobím, kdy se v hradním areálu odehrává nejvíc kulturních akci. S hradem Buchlov je už od konce osmdesátých let spojen folkový festival Buchlovská svíca. Podle buchlovského kastelána však zájem o tento podnik ochabuje. Velkou pozornost naopak přitahují hradní house party, které tu začaly před třemi lety. Zábava při těchto akcích probíhá na prvním a druhém hradním nádvoří, na loukách okolo hradu a na přilehlém parkovišti. Při tak masově navštívené akci, která navíc může trvat i do 6 hodin ráno, je velký problém celý areál uklidit a připravit pro normální návštěvníky. Proto by se chtěli na Buchlově zaměřit spíše na akce komornějšího rázu.

Romantické hradní prostory tvoří výbornou kulisu k představením Slováckého divadla z nedalekého Uherského Hradiště, která se tady konají od loňského roku. I letos se mohou návštěvníci těšit na divadelní produkci, která oživí staré hradní zdi na přelomu června a července. Pro romantické milovníky historie a šermířských zápasů a turnajů je připravena také velká šermířská slavnost, která se odehraje v den výročí zavraždění hradního pána Jindřich Prakšického ze Zástřizl.

Na hrad Buchlov ročně zamíří asi devadesát tisíc návštěvníků. Největší návštěvnost za poslední léta byla v roce 1998, kdy přesáhla sto tisíc. Hrad ovšem neláká jenom k prohlídkám expozice či návštěvám kulturních podniků, ale je i dominantou a přirozeným centrem širokého okolí. Řada místních sem pravidelně míří na svých procházkách, kdy se vypraví do okolních lesů, na pouť k nedaleké kapli svaté Barbory, či jen tak posedět na nádvoří hradu. Pro všechny příchozí je teď na hradě vybudováno opravdu hezké zázemí, ke kterému navíc od letošního roku přibyla i opravené restaurace s penzionem v předhradí.

Buchlovský kastelán, který je s hradem svázán od svých dětských let, tvrdí, že tehdy daleko víc vnímal jeho specifickou atmosféru. „Jako dítě jsem pomáhal babičce na hradě uklízet. Když jsem v expozici utíral prach, tak jsem si vždycky před pokojem, kde je vystavena staroegyptská mumie, začal pískat a moc prachu jsem neutřel,“ vzpomíná. Za léta na hradě si na jeho atmosféru zvykl a při starostech o provozní záležitosti už mu moc času na pátrání po strašidlech ukrytých v místních zdech nezbývá. „Dělat kastelána na hradě je spíš někdy úředničina než cokoli jiného,“ popisuje.

Na hradě je zaměstnána i manželka Jiřího Novotného, která dělá pokladní a společně se svým mužem taky noční strážnou. A tak je hrad určující pro rodinný život i všechny další mimopracovní aktivity a koníčky. Nikdy se z něj nedá na dlouho odejít, protože vždycky musí zůstat někdo, kdo jej hlídá. „Po těch letech už jej vlastně beru za svůj, což znamená především, že se o něj starám jako o vlastní a někdy i víc,“ uzavírá kastelán.

Buchlovský hrad

Buchlovský kastelán Jiří Novotný drží rodinnou tradici správcovství na tomto hradě

Autoři:


Nejčtenější

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Proč Mars? Lidé by jednou mohli osídlit Špicberky, říká český polárník

Biolog Josef Elster je šéfem špicberského Centra polární ekologie...

Na Špicberky se biolog Josef Elster vrací už třicet let. „Studuji tu nástup života po odlednění. Má to dost společného...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Jak fotit podzim. Mlha a nízké slunce umí čarovat, naučte se to taky

Foťte proti slunci a najděte si takovou pozici, kdy je slunce ideálně zakryto...

Podzim patří k fotograficky nejvděčnějším ročním obdobím. Zejména krajináře láká k výpadům do terénu vybarvené listí,...

Další z rubriky

Nestárnoucí klenoty Nízkého Jeseníku. Pět zaručených tipů na víkend

Pasecký vodopád

Drsné náhorní pláně Nízkého Jeseníku skýtají na rozlehlém území nepřeberné množství úžasných míst, která nemají nikde...

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...



Najdete na iDNES.cz