Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bruslení snů v Česku. Sedm nejlepších kluzišť pod širou oblohou

  5:00aktualizováno  5:00
Už jste zkusili v zimě bruslit na zamrzlých vodních plochách v krásné přírodě? V posledních letech se z toho stává nový trend, který se k nám dostává hlavně ze Skandinávie. Bruslení může být i hezkým celodenním výletem, někdy dokonce i s přespáním u jezera. Právě teď je zima znovu příznivá.

Orlická přehrada, hrad Zvíkov | foto: Jan Stodolapro iDNES.cz

Dálkové bruslení je doménou Holanďanů, kteří preferují závodní či sportovnější pojetí, ale ještě daleko více Švédů, kteří naopak v zimě na bruslích vyrážejí na nenáročné výlety tak jako my v létě na kole.

České dálkové bruslení se vydává vlastní cestou díky jinde neobvyklému bohatství přírodních krás, množství historických, technických i stavebních zajímavostí u vody a hlavně kvůli rozmanitosti vodních ploch a toků. Kde jinde najdete zamrzlé bystřiny, na nichž se dá bruslit skoro z kopce, důmyslné kanály z počátku novověku, velké řeky, celé soustavy rybníků i obrovská přehradní jezera.

Za mrazivých dní se bruslí skoro všude, opatrnost a důsledné dodržování bezpečnostních pravidel jsou však přitom naprosto nezbytné.

V posledních letech se na českých ledech objevují takzvané nordické brusle, které se pomocí běžkařského vázání připínají k běžkařským botám. Pro dálkové bruslení a výlety je to ideální volba od zhruba 3 000 korun.

Kam se vypravit? Mikroklima regionů naštěstí způsobuje, že i v tak malé zemi jako je Česká republika najdete po celou zimu aspoň nějaký led vhodný pro delší výlet na bruslích.

Bechyně

Bechyně

Ledová příšera

Ledová příšera

Nechranice

Nechranice

Máchovo jezero

Máchovo jezero vyhledávají milovníci ledního plachtění. Prohání-li se po ledě takových plachetnic hned několik, led určitě unese i bruslaře. Led tu bývá hladký a sníh většinou sfouká vítr.

Jezero je dobře dostupné od nádraží Doksy a ze Starých Splavů.

Za pozornost tu stojí skalní útvary a zbytky hrádku na ostrově Myšlín a výhledy na kopce směrem k Bezdězu. Kdo se odváží na Mácháč za tmy, možná se mu poštěstí spatřit svítící maják vlevo od obřích skluzavek.

Máchovo jezero s drakem

Máchovo jezero s drakem

Jezero Matylda a okolí města Most

Pod Krušnými horami vznikají veliká jezera v bývalých povrchových dolech. Většinou nejsou ještě zcela napuštěná, ale v budoucnu slibují skvělé vyžití pro letní i zimní výlety na ledě. Ve srážkovém stínu Krušných hor sněží výrazně méně než jinde a to je pro bruslaře dobrá zpráva. Kromě mrazu totiž potřebují zároveň co nejméně sněhu.

To platí letos i o Matyldě, nádrži u autodromu Most, kterou znají také in-line bruslaři. Asfaltová dráha kolem nádrže patří mezi nevyhledávanější v regionu. Z ledové plochy s obvodem 4 km se pokocháte výhledem na hrad Hněvín a Krušné hory. V budoucnu pak přibude v blízkém okolí ještě výrazně větší jezero Most.

Dalším oblíbeným bruslařským terénem ve stínu Krušných hor je přehradní jezero Nechranice, bohužel  obklopené ne příliš romantickým prostředím - elektrárnou Tušimice a krajinou zničenou povrchovými doly. Bruslení tu ale bývá opravdovým zážitkem.

Labe, Neratovice

Labe, Neratovice

Labe a písková jezera

Literatura a internet

  • Bruslení na přírodním ledě včetně podrobných map pro bruslařské výlety, popisů vybavení, bezpečnostních zásad a bruslařských dovedností se věnuje dosud jediná domácí publikace z roku 2005: Na bruslích Českou republikou (vydal nakl. Dokořán).
  • Ledu jako estetickému tvárnému materiálu se věnuje nedávno vydaná kniha Ledové Čechy z nakladatelství Academia, která je v dané oblasti světovým unikátem.
  • Ledové zpravodajství a nejnovější informace o bruslení mimo umělé plochy najdete na brusleni.e-zpravy.cz

Po Labi se už téměř dvě desetiletí nepřepravuje uhlí, řeka je ponechána v klidu a při delších mrazech spolehlivě zamrzá. Nejlepší to je mezi Čelákovicemi a Poděbrady. Tok každých sedm kilometrů přerušuje jez, proto bruslař musí na pevnou zem a jez obejít. Právě v běžkařských botách po odepnutí bruslí to není žádný problém.

Při výjimečně dobrých podmínkách si na Labi přijdou na své i milovníci opravdu dálkového bruslení. Řeka zamrzá od Mělníka až po Chvaletice, to je více než 100 km. Při bruslení na Labi můžeme využít železnici s hustým provozem podél téměř celého toku. Když dojdou síly nebo padne tma, můžeme se snadno vrátit do civilizace.

Když mrzne trochu méně, spolehlivě zamrzají aspoň slepá ramena Labe či bývalé pískovny bezprostředně u řeky. Mezi nejnavštěvovanější patří tři spojená jezera přezdívaná Malvíny u Čelákovic (na mapě pojmenované jezero Mezi Mosty). Dále Proboštské jezero dnes propojené s jezerem Borek u Staré Boleslavi. Všechna jezera jsou snadno dostupná a dostatečně velká na celodenní bruslařský výlet.

Polabí, Malvíny u Čelákovic

Polabí, Malvíny u Čelákovic

Bruslení s následníkem trůnu

Při prohlídce třetího okruhu zámku Konopiště zaujme sto let stará fotografie, jak vychovatel Otto Stanovský učí bruslit děti následníka trůnu na rybníku pod zámkem. Zkusme si to také. Bruslení pod ochranou romantických věží a zároveň na velké ploše je zážitek.

 Po obkroužení 2,5 km obvodu rybníka se vydáme na krátkou procházku proti proudu potoka na Jarkovický, dále na Semovický a Splavský rybník. Opět celodenní výlet bez nutnosti použít auto. Téměř na hrázi Splavského rybníka můžeme nastoupit na vlak ve stanici Bystřice u Benešova.

Konopiště

Konopiště

Řeky Sázava a Berounka

Říční bruslení bývá vzácnější a proto zajímavější než na rybníce či jezeru. I při nejtužších zimách nesjedeme řeku celou, peřejnatá místa je nutné obcházet. Takto se dá za den projet dolní tok Berounky z Karlštejna na soutok v Lahovicích. 

Bruslitelné části Sázavy přerušují rozsáhlejší peřejnaté úseky. Začínáme od soutoku s Vltavou v Davli, vzdutí Vranské přehrady rozlévá soutok do šířky, zabruslíme si důkladně a po necelých čtyřech kilometrech přestupujeme na vlak na zastávce Petrov. Místo nás na bruslích se náročným terénem bude prodírat vlak.

V Týnci vystupujeme a proti proudu se zapotíme už zase na bruslích. Čeká nás 20 kilometrů případně i více, ale za Zlenicemi je třeba častěji obcházet rychle tekoucí úseky. Po Sázavě by se dalo pokračovat stále dál, jen je bruslení proloženo vydatnými pochody po pevné zemi.

Lipno

Lipno

Opatrný postup na Lužnici

Opatrný postup na Lužnici

Otava pod mostem

Otava pod mostem

Moravské moře, neboli vodní nádrž Nové Mlýny na Dyji

Na Moravě najdeme nepřeberné množství bruslařských terénů pro opravdu dlouhé bruslení. Řeka Morava sice zamrzá jenom při dlouhodobých mrazech. Ale Baťův kanál a zvláště zbytky původního toku řeky, které se táhnou podél celého dolního toku, se pokrývají ledem každou zimu. To jsou výpravy spíše pro zkušené bruslaře.

Vodní nádrž Nové Mlýny pod Pálavou je ale pro každého. Výkonní bruslaři zde nakrouží tolik kilometrů, kolik si jen budou přát. Pro pohodáře stačí třeba krátký výlet na ostrov s kostelem, který vévodil obci Mušov ještě před tím, než byla zaplavena.

Nejkrásnější bruslení na světě – Orlická přehrada

Zatímco do roku 2006 zamrzalo jezero Orlické přehrady každoročně celé a otázkou bylo, zda ledová plocha zasněží nebo zůstane pro bruslaře volná, dnes se bruslí jen kolem gotického hradu Zvíkov a po Vltavě či Otavě proti proudu. Když přijde mrazivá zima a jezero opět zamrzne celé, nabízí se okruh o délce až 200 kilometrů po vzdutí řek Vltavy, Otavy a Lomnice. V místě vodní nádrže se všechny tři řeky prokousávaly hlubokým kaňonem.

Za léta řeka povyrostla, přesto tak kouzelné skalní útvary nikde jinde nenajdete. Kromě přírodních krás i dva majestátní hrady a pět mostů, z nichž každý je velkolepým architektonickým dílem.

Hladina Orlické přehrady s postupující zimou výrazně klesá a na několika pozvolných březích zůstávají ležet neporušené pláty ledu, ideální terén na bruslařský sjezd či slalom. Díky poklesu hladiny v některých místech vyrůstají z ledu i lesy, při napouštění přehrady v padesátých letech 20. století je totiž nestačili pokácet.

Na začátku zimy bruslíme na úrovni obce Vůsí na neporušené vodní ploše. Koncem února se proplétáme mezi náhle vzrostlými stromy bez jehličí a kůry.

Přístup k ledu na Orlické přehradě není jednoduchý. Překonat prudké srázy kaňonu a prudce se svažující kry před vodorovným ledem vyžaduje zkušenosti se zlézáním ledových stěn. Nejlepší přístup na led je u obou historických památek, zámku Orlík a hradu Zvíkov, dále u osady Svatá Anna a Vráž na Otavě, u vltavské obce Červená nedaleko od historického železničního mostu. Do všech těchto míst jezdí autobusy či vlak.

Orlík

Může se hodit

Další tipy

  • Lipenské jezero s udržovanými drahami u Horní Plané a Lipna
  • Hněvkovická přehrada pod Českými Budějovicemi
  • Třeboňsko s nekonečnými rybníky i Zlatou stokou
  • Jezero Rozkoš ve východních Čechách
  • Úseky řeky Dyje
  • Vodní nádrž Seč

Jak na to, na co si dát pozor
Předepsaná síla bezpečného ledu není určena. Zkušení ledoví vůdci ze Švédska mají osobní rekordy cca 3,5 cm. To ale platí pro čerstvý, čirý led. Led po oblevě či na jaře se může prolomit, i když má 10 a více centimetrů. Pro začínajícího dálkového bruslaře by měl být proto led silnější než 10 cm. Před bruslením na jakémkoli ledu je nutné obhlédnout pokud možno celou plochu, zda se na ní nevyskytují oka s otevřenou vodou a zda led působí ve všech místech stejně. Před vstupem na led se hodí hůl či tyč, kterou se nejlépe vyzkouší síla ledu. 
I pečlivé zkoušení a pozorování ale nezaručí, že se člověk neproboří. Každý bruslař by měl být proto na tuto událost připravený. Mezi povinné vybavení patří vyprošťovací bodce - rukojeti s kovovými ostny, kterými se bez problému vytáhnete zpět na pevný led. Ve skupině bruslařů by měla být i pevná šňůra (tzv. házečka, kterou dobře znají všichni vodáci) nebo lano, jež probořenému ostatní hodí a pomohou ho vytáhnout.

Skoro každý by pak měl mít i vodotěsně zabalené náhradní oblečení, aby se nemusel předčasně vracet z výletu. Promočené boty se řeší tak, že na suché ponožky navlékneme tenké a neporušené igelitové pytlíky a v těchto vklouzneme zpět do mokrých bot. Řešení to není ideální, ale nohy zůstanou v relativním komfortu a v teple. Alkohol mezi prostředky první pomoci po proboření nepatří. Horký čaj z termosky nebo ještě lépe horká čokoláda zahřejí účinněji.

Autoři:




Nejčtenější

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Další z rubriky

Alta Badia
Pravé lyžování po italsku: od chaty k chatě za knedlíky a vínem

Lyžařské středisko v samém srdci Jižního Tyrolska nabízí ve výškách od 1 300 do 2 500 metrů zhruba 130 kilometrů sjezdových tratí. Byť jsou skvěle upravené a...  celý článek

Výhled z lyžařské základny White Salmon
Lyžování pro drsňáky. Adrenalin na Mt. Baker s desítkami metrů sněhu

Žádná sněhová děla, pohodlné restaurace a horské delikatesy. Na Mount Baker dokonce ani nemají elektřinu. Přesto patří právě tento americký areál u milovníků...  celý článek

Lavina ve francouzských Alpách smetla snowboardisty
Laviny v Alpách letos zabily už přes 50 lidí, živlu přeje počasí

Jen za uplynulých deset dní zahynulo při lavinách v Alpách nejméně jedenáct lidí. Přírodní živel, kterému letos nadmíru přejí výkyvy počasí, zabíjel v italském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.