Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Broumovsko: kraj osamělých skal a zapomenutých kostelů

aktualizováno 
Skalními soutěskami se tu prohání mnohem častěji vítr než hordy turistů, do vyprázdněné krajiny tiše shlíží kostelní fasády obdařené patetickými křivkami vrcholného baroka. Na Broumovsku, v severovýchodní výspě Čech, vás čeká krajina bez lidí se zašlými ozvěnami slavné minulosti.

Skalní útvar Kočka | foto: Wikimedia Commons

Je to vpravdě zapadlý kout Čech. Od vnitrozemí je Broumovsko oddělené výrazným hřbetem prostoupeným pískovcovými skalami, ze zbylých tří stran oblast uzavírá polská hranice. I voda odtud prostřednictvím říčky Stěnavy (Scinawky) odtéká do Polska.

Na Broumovsko, ke kterému dějiny nebyly ve 20. století zrovna laskavé, dnes zavítá jen málo výletníků, atraktivní krajině i výjimečnému kulturnímu dědictví navzdory. Zajímavostí je přitom na tomto nevelkém území tolik, že se tu nebudete nudit ani celý týden.

Skalní bludiště i daleké vyhlídky

Téměř povinnou součástí turistické návštěvy Broumovska je přechod Broumovských stěn, malebného pískovcového hřbetu, který vymezuje oblast vůči vnitrozemí. Při příjezdu od Náchoda nevypadají "Stěny", jak se jim říká, nijak mimořádně, krajina se jen docela pozvolně šplhá k horizontu.

Výhled z okraje Broumovských stěn do Broumovské kotliny

Výhled z okraje Broumovských stěn do Broumovské kotliny

Zato ve směru od východu se Broumovské stěny zvedají příkrým srázem nad Broumovskou kotlinu. Vrcholová část této kuesty, jak zní odborný geomorfologický termín, je prostoupena rozlámanými pískovcovými bloky, mezi nimiž prochází řada značených cest. Hřbet je skoro celý zalesněný a tak vyhlídky do kraje se před vámi otevřou jen občas, zato skalních labyrintů a pitoreskních pískovcových útvarů si užijete ažaž.

Pokud nejste v partě přátel se dvěma auty, je poměrně obtížné naplánovat si pěší výlet Broumovskými stěnami tak, abyste se nemuseli vrátit do stejného místa – veřejná doprava je tu hlavně o víkendech sporadická.

Východištěm přechodu může být barokní kaple Hvězda, kam se dá dojet autem, případně sem dojdete pěšky z Police nad Metují; cesta se tím ovšem prodlouží o 6 kilometrů. Nevelká, ale hodnotná architektura kaple je dílem K. I. Dientzenhofera z roku 1733 a místo současně patří k nejlepším vyhlídkám Broumovska.

Osada Sokolec pod vrcholem Wielka Sowa

Osada Sokolec pod vrcholem Wielka Sowa

Z ochozu kaple přehlédnete celou Broumovskou kotlinu, hřeben Javořích hor na česko-polské hranici i vzdálenější polská pohoří Soví hory (Góry Sowie) a Valbřyšské hory (Góry Wałbrzyskie).

Z Hvězdy se vydejte po červené směrem k jihovýchodu. Stezka se kroutí lesem mezi skalisky nahoru a dolů, při trase máte několik vyhlídkových míst, ale budete k nim muset vesměs vážit pár set metrů odbočky. Obzor se rozestoupí teprve u rozcestí Nad Slavným, kde ze dvou možností zvolte pokračování po delší, ale zajímavější trase žluté.

Přes bránu až ke kříži

Pěšina se záhy zanoří do strmého východního svahu Broumovských stěn a přivede vás k pitoresknímu nahloučení skal zvanému Kamenná brána – pískovcové bloky se tu na sebe navršily tak, že vytvářejí skutečnou skalní bránu vysokou skoro pět metrů.

Skalní útvar Kamenná brána

Skalní útvar Kamenná brána

Asi půldruhého kilometru za Kamennou bránu pak nepřehlédněte odbočku ke skalnímu útvaru Koruna (769 m). Sice se budete muset vrátit na křižovatku zpět (dohromady to dělá skoro 2 kilometry), ale výhled z Koruny stojí za to. Tentokrát totiž nad Broumovskou kotlinou uvidíte také mohutný masiv Hejšoviny (Szczeliniec) za hranicí v Polsku.

Od rozcestí pod Korunou sejdete k Pánovu kříži a následně k turistickému uzlu u Machovského kříže těsně u hranice. Pískovcový kříž z roku 1859 označuje nejvyšší bod staré poutní cesty, která vedla přes Broumovské stěny do polských Vambeřic (Wambierzyce). Odtud scházíte západním směrem strmě dolů do Machova (konečně: hospoda!), odkud jezdí každý den několik autobusů zpět do Police nad Metují.

Přechod Broumovských stěn

Start: Hvězda
Cíl: Machov
Délka trasy: 22 km
Náročnost: střední
Doba pochodu: 5 hodin
Občerstvení po cestě: Pouze v cíli v Machově – proviant sebou.

Broumovské kostely jsou v Evropě unikátem

Přechodem Broumovských stěn jste do vlastní Broumovské kotliny jen nahlédli; teď se do ní podívejte pořádně. Spíš než pohorky se tu hodí bicykl: vlastní kotlina je totiž skoro bezlesá a pěšky by vám cesta pomalu ubíhala.

Broumov, dřevěný kostelHlavní kulturní zajímavostí Broumovska je vedle kláštera v Broumově evropsky jedinečný soubor barokních kostelů, který tu vznikl v první polovině 18. století z iniciativy broumovského opata Otmara Zinkeho. Vlastní klášter byl v Broumově založen už počátkem 14. století a po stovky let platil za hlavní civilizační ohnisko široké oblasti (jeho působnost přesahovala daleko za hranice do Slezska).

Nashromážděné prostředky, výborné kontakty a široký kulturní přehled opata Zinkeho umožnily na počátku 18. století spolupráci s nejlepšími architekty své doby, kterými byli Kryštof, respektive Kilián Ignác Dientzenhoferovi.

Božanov, kostel sv. Máří Magdalény

Božanov, kostel sv. Máří Magdalény

Tehdy proběhla výrazná přestavba kláštera a devět obcí kolem Broumova (Bezděkov, Božanov, Heřmánkovice, Martínkovice, Otovice, Ruprechtice, Šonov, Vernéřovice a Vižňov) bylo obdařeno vrcholně barokními chrámy vynikající architektonické hodnoty. Některé kostely vznikly "na zelené louce", jiné byly postaveny na místě starších svatyní; dohromady jde o skupinu, která v Česku nemá obdoby.

Cyklookruh za broumovskými kostely

Objet všech devět broumovských kostelů dá i na kole práci; okruh jižní částí Broumovska, vycházející z města Broumova, vás přivede ke čtyřem z nich. Trasa vede z Broumova po vedlejších silnicích, respektive cestách přes Šonov, Otovice a Božanov do Martínkovic a pak zpět do Broumova. Dlouhá je 22 kilometrů.

Z kostela vězení

Tolik historické superlativy. Současná realita týkající se těchto jedinečných církevních památek Broumovska je bohužel mnohem méně radostná, protože dějinné zvraty 20. století se v tomto kraji podepsaly způsobem více než neblahým.

Brzy poté, co v roce 1948 uchvátili moc komunisté, byl broumovský klášter jako církevní instituce zrušen a dlouhá léta pak sloužil jako internační (koncentrační) tábor pro nepohodlné mnichy a jeptišky. Za 40 let komunistické vlády klášter bezpříkladně zchátral. Dnes je sice zpět v majetku církve a lze navštívit alespoň jeho část (včetně nádherné knihovny), napravit všechny škody ale potrvá ještě mnoho let.

Sakristie kláštera v Broumově

Kostely broumovské skupiny jsou rozesety v okolních vesnicích ve vzdálenosti do deseti kilometrů z Broumova a novodobé období temna se samozřejmě odrazilo i na nich. Některé zůstávají dodnes ve značně zbědovaném stavu, pár jich bylo alespoň zvenčí opraveno (například Božanov).

Ani přístupnost chrámů není snadná – do interiérů se vesměs dostanete jen v době, kdy se konají bohoslužby, což bývá v některých případech pouze jednou měsíčně (přehled najdete na stánkách Královéhradecké diecéze, www.diecezehk.cz). Někdy se vám v obci může podařit sehnat dobrou duši s klíčem.

Police nad Metují, portál kostela Nanebevzetí Panny Marie

Police nad Metují, portál kostela Nanebevzetí Panny Marie

Větší než obvykle

Přes všechny peripetie ale cesta za chrámy broumovské skupiny přináší magické zážitky. Přispívá k tomu fakt, že etničtí Němci, kteří v kraji tvořili až do roku 1945 téměř 100 % původní populace, byli po 2. světové válce vyhnáni/odsunuti a v řadě obcí dnes žije mnohem méně obyvatel než před sedmdesáti lety. Kostely jsou proto jak svojí velikostí tak i vynikající uměleckou úrovní většinou zcela disproporční ve srovnání s vylidněnými a obvykle dost zchátralými vesnicemi, jejichž jsou součástí.

Otovice, kostel sv. BarboryV souladu s barokní symbolikou se chrámy na Broumovsku stavěly tak, aby byly zdaleka viditelné a tvořily v krajině jakousi navigaci, jejímž úběžníkem byl broumovský klášter. I dnes působí radikální, byť vesměs otřískaná barokní architektura v prázdné, opuštěné krajině monumentálně – byť je to jiná monumentalita, než jakou měli geniální stavitelé broumovských kostelů před třemi staletími v zámyslu.

Užitečné informace

Broumov: Malebné (byť poněkud zchátralé) centrum města je chráněno jako městská památková zóna, na prostorném náměstí stojí mariánský sloup od J. Brokoffa (1706). Hřbitovní kostel Panny Marie patří k nejstarším dřevěným kostelům v Česku (1459).
Javoří hory: odlehlý horský hřbet se táhne podél česko-polské hranice, na Ruprechtickém Špičáku (880 m) stojí od roku 2002 volně přístupná rozhledna.
Hejšovina (Szczeliniec): Nejvyšší vrch české křídové tabule (919 m) leží již těsně za hranicí v Polsku. Do skalního labyrintu a na vyhlídkovou plošinu se dostanete buď přes hranici z Machovské Lhoty nebo z polské osady Karlów. Platí se vstupné.

www.broumovsko.cz: Detailní informace o regionu tříděné podle obcí i tematicky.
www.klaster-broumov.cz: Stránky benediktinského opatství Broumov včetně informací o broumovské skupině kostelů.
www.obcebroumovska.cz: Stránky Dobrovolného svazku obcí Broumovsko.
www.broumovsko.ochranaprirody.cz: Stránky Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Ubytování:
Penzion u Lidmanů v Machovské Lhotě přímo na úpatí Broumovských stěn nabízí domáckou atmosféru a ceny kole 300 Kč za lůžko se snídaní. V nekuřácké jídelně se můžete posadit třeba pod vybledlou fotografii Franze Josefa.

Doprava:
Hlavní osou veřejné dopravy je železnice vedoucí z Náchoda přes Meziměstí do Broumova (trať č. 026). Silniční spojení sleduje podobný směr. Cesta autem z Prahy trvá asi 3 hodiny, jízdní řády najdete na adrese http://jizdnirady.idnes.cz.

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.