náhledy
Je to přesně 150 let, kdy 3. ledna na Manhattanu v New Yorku začal vznikat proslulý Brooklynský most. Svému stvořiteli a jeho rodině štěstí nepřinesl, ale ve světě se proslavil a dodnes platí za symbol technického pokroku a průmyslové revoluce. Odolnost konstrukce testovalo jednadvacet slonů.
Autor: Profimedia.cz
Stavba Brooklynského mostu trvala třináct let a provázela ji řada problémů. Most stavělo na šest set dělníků převážně ručně, řada z nich zde také zemřela. Často se po směně nestihli z mostu dostat dolů a vrátit se domů. Proto přespávali ve speciálních sítích zavěšených ve výšce mezi ocelovými lany.
Autor: Profimedia.cz
Na počátku 19. století dosáhlo město Brooklyn téměř čtyř set tisíc obyvatel. A most, který by spojoval vzdálené břehy Východní řeky (East River), neexistoval. Lidem nezbývalo, než se za prací přepravovat trajekty, které však ve špatném počasí selhávaly a přestávaly na přepravu kvanta lidí i zboží stačit. S novou vizí přišel až německý přistěhovalec a zkušený stavitel mostů John Augustus Roebling.
Autor: Profimedia.cz
Výstavba mostu měla ulevit přelidněnému New Yorku a dopřát Brooklynu rychlejší rozvoj. Rychlý přesun přes Východní řeku, která měla navíc nepevné dno, nebyl možný. Úžina oddělující Long Island od pevniny vlastně není řekou, přesto v době vzniku mostu patřila k nejrušnějším námořním úsekům na světě.
Autor: Profimedia.cz
Původní název Brooklynského mostu je "Newyorský a Brooklynský most", v době svého vzniku totiž spojoval dvě samostatná města, dnes již stejnojmenné městské části New Yorku.
Autor: Profimedia.cz
Most Newyorčané přezdívají "Ocelová harfa". Když slavil v roce 1983 sté výročí, uspořádali velkolepý ohňostroj a sborově mu zpívali "Happy Birthday Brooklin Bridge" (Vše nejlepší, Brooklynský moste). Slavná stavba si také zahrála ve spoustě filmů, vyskytuje se v básních a ve svých dílech jej ztvárňují malíři, například otec pop-artu Andy Warhol.
Autor: Profimedia.cz
Visutý most byl slavnostně otevřen 24. května 1883. Je dlouhý 1 825 metrů, rozpětí je dodnes neuvěřitelných 480 metrů, široký je 26 metrů. Jeho věže jsou vysoké 85 metrů a most má necelých 15 tisíc tun. Cena původní konstrukce byla 15 milionů dolarů.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1883, několik týdnů po otevření, vypukl falešný poplach, že Brooklynský most padá. Dav ušlapal dvanáct lidí. Nejsmutnějším dnem v historii Brooklynského mostu (a celého New Yorku) je však 11. září 2001, kdy tudy z Manhattanu prchaly davy lidí, které se snažily uniknout zkáze v troskách Světového obchodního centra.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1883, kdy byl most otevřen, se stal největším visutým mostem na světě a prvním svého druhu upevněným na ocelových lanech. Jeho novogotické věže byly tehdy nejvyššími stavbami na celé západní polokouli. Z potřebného mostu vznikla v roce 1964 národní historická památka, která je dodnes mezi 50 nejdelšími visutými mosty na světě.
Autor: Profimedia.cz
Most svému tvůrci a jeho rodině štěstí nepřinesl. V červnu 1869 byl Roeblingův návrh schválen a krátce nato začaly průzkumy terénu, při nichž se Roebling vážně zranil. Přijíždějící trajekt mu rozdrtil nohu o molo a slavný stavitel podstoupil amputaci prstů, přesto zanedlouho podlehl tetanu.
Autor: Profimedia.cz
Po otci pokračoval ve stavbě Roeblingův starší syn Washington. Stejně jako více než dvě desítky dělníků však podlehl kesonové nemoci (dekompresní nemoc potápěčů způsobená náhlou změnou tlaku), která ho nakonec upoutala na lůžko. Následně převzala projekt jeho žena Emily.
Autor: Profimedia.cz
Emily Roeblingová vše o Brooklynském mostu pečlivě vystřihovala a schovávala pro děti. Od počátku fungovala v rodině jako kronikářka tohoto obřího projektu i veškerého dění kolem něj. Byla také prvním člověkem, který se přes dokončený most vydal. Přejela ho v kočáře a na klíně jí tehdy seděl kohout, symbol vítězství.
Autor: Profimedia.cz
Na začátku roku 2006 našli dělníci při opravě mostu v pilíři tajnou skrýš z dob studené války, kde byly velké zásoby. Našlo se tu zařízení na čištění vzduchu, 350 tisíc plechových dóz na suchary, přikrývky i lékařské přístroje. Vchod do skrýše byl zamaskován ve stěně od strany Manhattanu.
Autor: Wikimedia Commons
85 metrů vysoké neogotické věže Brooklynského mostu dodnes fungují jako symbolické brány pro vstup do každé z městských částí.
Autor: Profimedia.cz
Věže jsou postaveny z vápence, žuly a cementu v novogotickém slohu. Charakterizují je dva typické lomené oblouky.
Autor: Profimedia.cz
Přechod mostu byl placený, chodec musel zaplatit jednu penny, cesta kočárem nebo na koni byla dražší. Dnes je přechod Brooklynského mostu zdarma, ale nesmí sem těžká auta a autobusy.
Autor: Profimedia.cz
Jak přesvědčit Newyorčany, že je most bezpečný? Americký bavič P.T. Barnum přes Brooklynský most převedl v roce 1884 skupinku jednadvaceti slonů. A most je ustál.
Autor: Profimedia.cz
Dodatečně byla na mostě dobudována nadzemní dráha a dráha pro tramvaje. Nadzemní dráhu zrušili v roce 1944 a tramvajové koleje o šest let později.
Autor: Profimedia.cz
Brooklynský most (v pozadí) nyní disponuje šestiproudou silnicí a stezkou pro chodce i cyklisty a je považována za druhý nejfrekventovanější most v New Yorku.
Autor: Profimedia.cz