Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brijuni: zakleté ostrovy ožívají

  15:44aktualizováno  15:44
Milovaný i nenáviděný Josip Broz Tito si z nich udělal svoji rezidenci. Sedmatřicet let je nikdo jiný kromě hlavy tehdejší Jugoslávie a jeho mocných přátel a bohatých hostů nesměl vidět. Brijuni. Zakleté ostrovy uprostřed chorvatského Jadranu zase začínají žít. Říká se, že kdo jednou Brijuni uvidí, už nechce odejít.

Legenda o ďáblovi a andělech
Legenda vypráví, že kdysi v dávných dobách se Stvořitel rozhodl část Země vytvořit přesně podle podoby ráje. Vznikla nádherná Istrie s širokými loukami a tajemnými stromy, s mořem, které jemně omývalo její břehy.

Žárlivý ďábel však nemohl úspěch unést, a tak rozřezal pytel, v němž andělé nesli zbytky skalisek a kamenů. Ty se rozsypaly po Istrii a zničily velké dílo. Ze země bohů se stala země kontrastů - milá i syrová, plodná i lakomá, se sluncem i zalitá oblaky.

Nešťastní andělé alespoň poskládali dohromady kousíčky ráje, které našli mezi roztroušenými skalisky, a obklopili je mořskými vlnami. Tak vznikly Brijuni.

Národnímu parku je dvacet let
Jeden z nejkrásnějších chorvatských národních parků je výjimečnou směsicí 700 druhů místního rostlinstva a nespočtu exotického. Byl vyhlášen v roce 1983.

PŘEČTĚTE SI

Korčula: Marko Polo i vysoké ceny

Rovinj: inspiroval i Julese Verna

Dubrovník: nikdy na kolenou

Krk přitahuje každé léto statisíce Čechů

Divoká krajina porostlá macchií občas musela ustoupit rozlehlým parkům, upraveným loukám a golfovým hřištím. Avšak zůstaly stovky let staré, do výšek se šplhající koruny stromů, chránící pod svými "křídly" tisíciletou historii, i vlhká zákoutí s bažinami a bujnou vegetací.

Ze všech čtrnácti víceméně plochých ostrovů a ostrůvků, které vystupují nad hladinu nejvýše 50 metrů, jsou turistům otevřené dva největší - Velký a Malý Brijun.

A Brijuni, to je synonymum především právě pro Velký Brijun. Od pevniny, Istrijského poloostrova, jej odděluje úzký, tři kilometry široký Fažanský kanál. Neobvykle malá, dvanáctimetrová hloubka jen potvrzuje domněnku - Brijuni, nebo také Brioni, byly kdysi pevnou součástí Istrie. Ta jim dala do vínku nezaměnitelné charizma - tyrkysové moře ve spojení s věčně zelenou vegetací a bělostným kamenem.

Kdo jednou vstoupí, touží zůstat navěky
Není proto divu, že tento zázrak učaroval i těm nejmocnějším. Dinosauři tu zanechali svoje stopy, Římané si zhusta stavěli svá sídla, Benátčané opevnění a kostely a Rakušané za Rakouska-Uherska mondénní letoviska pro tehdejší kulturní i politickou smetánku.

Šanci ostrovy ovládnout si nenechal ujít ani jugoslávský prezident Tito. Jeho vilami prošli vládci třetiny tehdejšího světa. Setkání dokumentují fotografie v muzeu na Velkém Brijunu, které tak trochu nezapadá do romantické logiky ostrova.

Zdi ověšené fotografiemi, na nichž se Tito líbá, poplácává po ramenou či jinak zdraví s významnými osobnostmi druhé poloviny 20. století, jsou působivé, leč trochu zbytečné. Ostrovy nepotřebují žít z Titovy slávy, i tak mají půvabů na rozdávání. A ještě jedna drobnost - tehdejší prezident socialistického Československa, Gustáv Husák, na fotografiích kupodivu chybí.



Brijuni

Turisté se vracejí
Luxusní turistika se však na Brijuni vrací. Modelky, hvězdy showbyznysu, princezny i špičkoví sportovci - taková je současná klientela. Většina "obyčejných" návštěvníků přijíždí pouze na jeden den, na kratičký výlet, při němž lze z této perly Chorvatska ochutnat opravdu jen nepatrnou část.

V každém případě stojí za to alespoň zaskočit do zmiňovaného Titova muzea. Nesmíte také minout safari, jež po Titovi na Velkém Brijunu zbylo, či některé z četných vykopávek či staletých stromů, jež podávají jasný důkaz o tom, jak dlouhou historii ostrovy nabízejí.

Pěšky nebo na kole
Nejlepší je projít si Velký, případně Malý Brijun pěšky nebo projet jej na kole. To však mohou pouze hosté zdejších hotelů. Elektrický vláček s průvodcem sice prohlídku patřičně zrychlí, ale neustálý spěch a povykující turisté napěchovaní za každého počasí v miniaturních vagoncích celý zážitek dokážou pěkně znepříjemnit. I když - i to je jedna z atrakcí, za níž se na Brijuni jezdí. Musíte také počítat s tím, že zaplatíte řádné vstupné.

Jinak na Brijuni moc neušetříte. Možná vás napadne ubytovat se v některém z místních hotelů, abyste se vyhnuli placení poměrně "tučného" vstupného (ceny v tabulce). Konečný součet ale stejně podle všeho nevyjde levněji - ceny ubytování jsou poměrně vysoké.

MŮŽE SE HODIT

Jak se tam dostat
Pravidelná lodní doprava odjíždí několikrát denně z istrijské Fažany, která leží na cestě mezi Pulou a Rovinjem. Je však dobré si výlet dopředu rezervovat, zvláště v letní sezoně by mohly být vstupenky vyprodané.

Kolik to stojí
Cena výletu na Velký Brijun je 180 kun pro dospělou osobu, děti od 4 do 14 let zaplatí polovinu. Prohlídka s průvodcem trvá čtyři hodiny. Na Malý Brijun je možné se dostat za 140 kun, respektive za 70 kun. Výlety je nutné rezervovat v úřadu národního parku ve Fažaně na telefonu 00385-52-525833. Podrobné informace naleznete na www.np-brijuni.hr

 

 

Všechny kultury i národy, které během věků prošly oblastí severního Jadranu, zanechaly na Brijunech své stopy

Čtrnáct ostrovů národního parku Brijuni se rozkládá, včetně moře, na území o rozloze čtyřiatřiceti kilometrů čtverečních. Malý a Velký Brijun už jsou zpřístupněny turistům.

Autoři: ,




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Na Kupari kdysi býval nejlepší grandhotel jižní Dalmácii.
Opuštěné Kupari. Zašlá sláva českého podnikání v chorvatském turismu

Čechoslováci si oblíbili Jadran už na konci 19. století. Jezdilo se tehdy do Opatije, Dubrovníku a dalších míst. Ve 20. a 30. letech svým počtem na mnoha...  celý článek

Pevnost Sv. Mikuláše nedaleko chorvatského Šibeniku. Pohled na přední šípovitou...
Chorvatský Boyard: pevnost sv. Mikuláše u Šibeniku je na seznamu UNESCO

Bývala to námořní tvrz, která měla bránit dalmatské město Šibenik před nájezdy Osmanů. Vypadá trochu jako slavná francouzská pevnost Boyard a Chorvaté jsou na...  celý článek

Pohled na historickou část Dubrovníku.
Seriál Hra o trůny přilákal do Dubrovníku rekordní počet turistů

Kultovní fantasy seriál kabelové televize HBO Hra o trůny přivedl do chorvatského Dubrovníku rekordní množství turistů. Ti v tomto přístavním městě, kde se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.