Brazilská Copacabana aneb minimální pokrytí

  • 47
V brazilském městě Rio de Janeiro pochopíte, jak vypadá ideální pláž a největší koncentrace krásných žen na metr čtvereční. Bílý písek, vysoké vlny, rytmy samby... Taková je slavná Copacabana.

Vousatý chlapík bere do ruky mačetu a několika zručnými údery z jedné strany osekává zelený dužinový obal kokosového ořechu. Pak ještě její špičkou vyvrtá dírku, do které zastrčí brčko. Výborný drink, podávaný v nejpřirozenější "sklenici", je hotov.

Sedám si do příjemně vyhřátého bílého písku pa rozhlížím se po té nádherné pláži. Pomalu srkám osvěžující kokosové mléko a v duchu si slabikuji to kouzelně libozvučné jméno: Co-pa-ca-bana.

Pláž pláží 

Je to pláž s velkým P. Už jenom ta její šířka - "přebrodit" se 150 metrů jemným pískem od palem až ke břehu, na který se valí vysoké vlny, dá pořádnou fušku. Ale toho prostoru! Ač jste uprostřed sedmimilionového velkoměsta, nemusíte se obávat, že byste nenalezli dostatečně velký prostor, kam natáhnout svůj ručník.

Je neděle, a tak Brazilci jako správný plážový národ vyrazili k vodě. A to (jak jinak v Brazílii) v rytmu samby. Skupinka muzikantů putuje po pláži a s gustem vyhrává svoji chytlavou hudbu. Zastaví u několika mladých lidí a po krátkém vyjednávání spustí za pár drobných jejich oblíbený hit. Blonďatý mladík popadne za ruku ebenovou dívku v bělostných bikinách a její dokonalá postava se s vrozenou elegancí smyslně rozvlní při improvizované sambě.

Kromě hudebníků se mezi "plážovými povaleči" pohybují obchodníčci se vším možným. Už z dálky vykřikují do světa svou nabídku. Prodejci s chlazenými nápoji nemají o zákazníky nouzi. Jejich kolegové s náhrdelníky, hodinkami či oblečením mají o poznání menší úspěch. Kšefty zřejmě příliš nejdou ani chlapíkovi, který si do písku zabodl svůj slunečník ověšený dvoudílnými plavkami všech barev a minimalistického pokrytí a rozvalil se k siestě v jeho stínu.

Zhruba každých 200 metrů mají stánek pronajímatelé slunečníků a lehátek, ani se nemusíte namáhat za nimi chodit - oni si vás se svým obchodním artiklem jistě sami najdou. Nabízí se však i méně tradiční zboží. Čtyřicátnice, kterou bych podle jejího vzezření pasoval na ženu v domácnosti s chronickou zálibou ve sledování telenovel, se ke mně připlete a spikleneckým polohlasem mě osloví: "Amigo! Dobrá koka. Dobrá marihuana." Chrastí přitom krabičkami, ve kterých zboží prodává. Na její nabídku zamítavě vrtím hlavou, můj kokos mi teď bohatě stačí, a navíc Copacabana se mi líbí i bez vlivu omamných látek.

Copacabana má minimální "pokrytí"

Aby také ne, když se po ní s takovou bezstarostnou grácií pohybují brazilské ženy. Přestože už i největší jihoamerickou zemi zaplavila obezita, ta nevymýtitelná epidemie moderního věku s ohniskem v USA. Přesto stále platí, že se v Brazílii vyskytuje nadprůměrné množství krásných dívek na metr čtvereční.

Zajímavé je i srovnání copacabanské plážové módy s evropskou. Jednodílné plavky v Brazílii příliš neletí. Dlouholetým hitem tu jsou bikiny, jejichž spodní díl zakrývá sedací partie proklatě málo. Na druhou stranu podprsenku tady odkládají jen opravdové exhibicionistky.

Uf, radši se půjdu zchladit do Atlantiku. Z ořechu už jsem stejně vycucal poslední kapku mléka, teď zbývá jen vyřešit nerudovskou otázku, kam s ním. Kokos jen tak nesešlápnete jako třeba plechovku od piva, do malých košů se jich moc nevejde, a tak se kolem nich vrší haldy zcela vytěžených skořápek. Opatrně tak, abych nezbortil umně vystavenou pyramidu, položím svůj ořech na její špičku a vyrazím vstříc vlnám.

Cedule varuje kvůli nebezpečně silnému přílivu před vstupem do vody. Když ale vidím, jak se vysoké modré vlny nádherně lámou v bílou pěnu, nemohu odolat. Navíc Brazilci se koupou taky, takže už žádné přemýšlení. Vrátit se z Ria a "nevyčochtat" se na Copacabaně by bylo společenské faux pas.

Do moře to beru s velkým rozběhem. Když jsem sotva po kolena ve vodě, předvádí mi Atlantik, že tady na Copacabaně má skutečně sílu. Spodní vlna mi podrazí nohy a já esteticky nedokonalým pádem "zahučím" do moře. Nedám se snadno a po vzoru ostatních nadšenců se vrhám do vzedmutého oceánu.

Hned první vlna mě zmasíruje, jako by mě přejel kombajn, a strhne mi plavky na půl žerdi. A za ní už se láme další - vysoká jako věžák na Pankráci. Postavím se k ní zády, ale hned jsem v jednom kole. Vlna se mnou párkrát zatočí, praští mnou o dno a pustí mě nad hladinu až o pět metrů dál.

S každou vlnou, které se postavím a která se mnou zdarma provede všemožné pouťové veletoče a vruty ve stylu akrobatického lyžaře Valenty, si zažívám své malé soukromé tsunami. Kdepak takových vln se v Jadranském "rybníčku", na jehož břehu se čeští dovolenkáři koncentrují, jen tak nedočkáte.



I takovéto vlny můžete spatřit na pláži Copacabana

PŘEČTĚTE SI:
Salto Angel: nejvyšší vodopád světa

Brazilské pochoutky

Ve vodě mi vyhládne, a tak nezbývá než se vydat přes "nekonečný" lán písku k pěší zóně, kde se dají koupit výborné grilované špízy churrasco. Můžete si také pochutnat na sladké dobrůtce churro, případně ochroupat vařenou kukuřici, která se podává v zeleném kukuřičném listu. Vše za lidovou cenu dvanácti korun českých.

Kromě množství obchodníků s různými pochutinami stojí na okraji pláže ve stínu palem také policisté, kteří Copacabanu hlídají před nevítanou návštěvou zlodějíčků z nedalekých slumů. Zrovna nemají příliš mnoho na práci, a tak uzívaně sledují fotbalové tréninky brazilské omladiny.

Fotbalová univerzita na Copacabaně

Copacabana je tak široká, že zde není důvod, proč šetřit místem, a tak je poseta hřišti na plážový fotbal a volejbal. Během odpoledního vedra jich zůstává většina volná, ale navečer se na každém z nich rozjedou tréninky, které připravují na úspěch další generaci fotbalových mistrů světa.

Kluci (ale často i dívky) v barevných převlečnících se bez nějaké velké taktiky živelně honí za míčem pod dozorem dospělých, kteří jim nijak zvlášť neradí a jen pískají fauly. Při pozorování malých „čutálistů“ člověk pochopí, proč právě v Brazílii mají lepší fotbalisty než kde jinde. Když se ti špunti naučí ovládat merunu v tak zrádném terénu, jako je plážový písek, mohou si pak na rovně zastřiženém trávníku dovolit s přehledem kličkovat. To se to pak hraje.



Fotbal je pro Brazilce národní vášní. Šikovní mladí hráči nemohou chybět ani na Copacabaně, kde s balonem předvádějí úžasné triky

Konkurenční Ipanemu

Podobné tréninky začínajících volejbalistů probíhají i na hřištích pro odbíjenou. Některé však pro sebe zabrali plážoví nohejbalisté, kteří se přes síť ve volejbalové výši snaží na tři dotyky přepravit míč bez použití rukou. Jde jim to náramně. Meruna dvacetkrát přeletí síť, než ji některý z borců nestihne vybrat.

Legenda o tom, že na Copacabaně vyrůstají míčoví kouzelníci, opravdu nelže. Když pozoruji trojici mladíků, která si pět minut dokáže na krátkou vzdálenost přihrávat míč, aniž by se dotkl země, s úsměškem si vzpomenu na tréninky vesnického mužstva, za které jsem léta hrál levého obránce. Kdyby tito obyčejní brazilští kluci viděli, jak jsme se neohrabaně honili za balonem, musel by jim smích potrhat bránice.

Copacabana je báječná pláž. Za pozornost však stojí skutečnost, že obyvatelé Ria upřednostňují sousední Ipanemu. Můj brazilský známý Roberto kroutí hlavou: "Nechápu, co vy cizinci na Copacabaně vidíte. Ipanema je mnohem lepší."

Dám na jeho doporučení a druhý den se tam vypravím. Po pravdě, Ipanema je stejně dokonalá jako Copacabana. Stejně široká, stejně bílá, nabízí stejně vysoké vlny, hrají tam stejně šikovní fotbalisté a opalují se stejně krásné ženy. Přesto pro mě z neznámých důvodů zůstává Copacabana pláž pláží.



Ráno na pláži Ipanema, Rio de Janeiro, Brazílie

 

Přímo pod výškovými domy se táhnou ve Fortaleze pláže, na nichž se převaluje teplý Atlantik. Mimo město však jsou pláže mnohem malebnější.

PLÁŽE na Fortaleze. Abyste nebyli překvapeni: v Brazílii se opravdu hodně jí, muži mají rádi pořádný kus masa, a tak dívky nejsou tak štíhlé, jak bychom si mysleli. Překypují zaoblenou krásou.

Na východním konci promenády Beira Mar ve Fortaleze je u kotviště rybářských bárek malá tržnice s čerstvými úlovky místních rybářů

Vedle pláže Jericoacoara jsou sladkoslaná jezera tvořená průsakem mořské vody. Místo zaujme idylickým klidem, kontrastem tropické zeleně, nádherné vody a písečných dun vysokých až 200 metrů.

Projížďka plážovými autíčky - bugginami podél pobřeží a v písečných dunách ke skrytým jezerům LaRoa patří k oblíbeným zpestřením dnů strávených na pláži.

Kdo si zvolí ubytování v některém z prázdninových středisek na odlehlejším místě, najde zde většinou nejrůznější sportoviště a bazény

Z hotelů je to na pláže, které se táhnou podél stovek kilometrů pobřeží, často jen několik desítek metrů

Brazílie

Na centrálním tržišti lze vybírat z bohaté nabídky zdejších drobných řemeslníků

Obchodní a turistické centrum Fortalezy s mnoha výškovými budovami a plážovou promenádou Beira Mar

Z hotelů je to na pláže, které se táhnou podél stovek kilometrů pobřeží, často jen několik desítek metrů

Brazílie

Brazílie

Ráno na pláži Ipanema, Rio de Janeiro, Brazílie.

Brazilská plážová móda je - alespoň co se spodního dílu plavek týče - mnohem odvážnější, než v Evropě.

I takovéhle vlny můžete spatřit na pláži Copacabana u Ria de Janeira

,