Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bratislava Pamatujete ještě?

  1:04aktualizováno  1:04
- Především lidé středního a staršího věku zřejmě problém nemají. Na slovenskou Bratislavu si pamatují. Skutečně? Pamatujete ještě? Hrad ve tvaru čtverce a se čtyřmi věžemi, kteří Češi s oblibou nazývají "obrácená postel". Pod ním jedna z největších evropských řek Dunaj a nad ním ohyzdný betonový most Slovenského národního povstání.

To jsou zhruba tři základní znaky, podle nichž by průměrný obyvatel České republiky i dnes poznal slovenskou metropoli Bratislavu. Tato místa se totiž kdysi pravidelně zjevovala na obrazovkách Československé televize na úvod federálního zpravodajství. Jinak toho o "krasavici na Dunaji" moc nevíme.
Bratislava, kterou antičtní Římané zapsali do svých map jako Posonium, rakousko-uherská monarchie jí dala název Pressburg a později po rakousko-uherském vyrovnání jí zůstal maďarský název Pozsony se dočkala svého oficiálního názvu až v roce 1918 po vzniku Československa. Staří Bratislavané, kterých je už dnes opravdu málo a jsou zpravidla "směsí" Němců, Maďařů, Židů a tak trochu i Slováků, ji ale dodnes nazývají Prešporok. A sami sebe pak "Prešporáky".
Město mělo vždycky nádech provincie, která byla ve stínu nedaleké Vídně nebo o něco vzdálenější Budapešti. A navzdory tomu, že od roku 1993 je hlavním městem Slovenské republiky a začíná nést znaky metropole, zůstává provinční částečně i dnes. Někteří se za to stydí a jiní si to naopak chválí.
"Bratislava má svoji specifickou atmosféru. Je to největší slovenské město, ale zároveň ne příliš velké. Nevíme zde, co je to ten opravdový velkoměstský humbuk, typický pro jiné metropole, ale nejsme ani žádní venkované," říká Peter Beňuška, jeden z rozených Prešporáků.
Typická ospalost Bratislavy se projevila i po listopadu 1989. Zatímco řada slovenských měst se okamžitě po pádu komunismu probudila do velkého boomu, Bratislava zaostávala. Košice, Žilina, Banská Bystrice nebo Nitra se už v letech 1992 nebo 1993 dávno nepodobaly svým komunistickým obrazům, zatímco Bratislava se topila v blátě a prachu pomalu rekonstruovaných budov v centru. Protiklad s prudce se rozvíjející Prahou byl ještě markantnější.
Nicméně v létě roku 1997, kdy bylo oficiálně otevřeno bratislavské Korzo (ulice a uličky v centru města), se slavností zúčastnilo sto tisíc Bratislavanů, kteří dlouho do noci nadšeně "korzovali" po starém městě.
A od té doby je už Bratislava jiná. Ti, kteří ji znají ještě z předdevětaosmdesátého nebo z před doby před třemi či čtyřmi lety, by byli dnes příjemně překvapeni.
Rozlohou sice malé, ale o to malebnější centrum města skýtá vše, co může turista hledat. Vznikly tu desítky kaváren, vináren, restaurací a klubů, které jsou otevřené dlouho do noci a snad už navždy ustanovily stav, kdy se centrum města po desáté večer nevylidní. Protože tak tomu ještě donedávna bylo.
V galeriích a muzeích se nečeká, vstupné je levné a nikde se nesetkáte s návaly turistů. Můžete si přitom být jisti, že jeden, maximálně dva dny stačí na prohlídky všeho a navíc bez jakéhokoli stresu. Zajímavé paláce a kostely jsou soustředěné na malém území starého města a mimo něj už toho v Bratislava k vidění není. Možná i to je důvod, proč zde turistovi v zásadě nevadí katastrofální úroveň hromadné dopravy, která (včetně tramvají) trpí chronickými zácpami a co je hlavní - postrádá metro.
Turista-řidič by v Bratislavě měl na svoji vášeň zapomenout a raději šlapat pěšky. V centru to navíc ani jinak nejde.
Atmosféru Bratislavy a zvláště pro českého turisty mohou vhodně doplnit tamní malá, ale o to populárnější divadla. Stěží se ale na jejich představení dostanete jen tak. Astorka Korzo 90 nebo legendární Studio S, kde můžete například vidět hrajícího ministra kultury Milana Kňažka, mají vyprodáno týden i dva dopředu.
Slováci stále žijí politikou a Čech, který průměrně zná tamní politické reálie (například éru Vladimíra Mečiara), se může ve Studiu S na představeních politického satirika Milana Markoviče nebo známé dvojice Lasica-Satínský výborně pobavit.
Dva tři dny v Bratislavě tedy mohou být pro občana ČR zajímavé. Pobyt (bez luxusních hotelů) vyjde jednu osobu tak na dvanáct až patnáct stovek denně. Za tyto peníze lze slušně bydlet a jíst. Zbyde i na kulturu a láhev dobrého vína ve vyhlášených bratislavských vinárnách. Najdete je snadno a to víno je zpravidla skutečně dobré.

JAK SE TAM DOSTAT
Do Bratislavy vede dálnice, která spojuje například Prahu či Brno se slovenským hlavním městem. Z mnoha měst České republiky sem jezdí i autobus a je možné i vlakové spojení.
KAM V BRATISLAVĚ
Určitě se vyplatí podívat na Bratislavský hrad. Je to dominanta okolí a z jeho hradeb lze vidět celé město. Kdysi tam měl sídlo i československý, později slovenský prezident, ale dnes hrad slouží hlavně jako muzeum a je takřka celý přístupný veřejnosti.
Stejně tak se vyplatí vyjížďka do Devínu. Z vrcholu hradního kopce lze v noci, pokud je dobrá viditelnost, dohlédnout světla Vídně. Pokud máte rádi klasickou hudbu a operu, ta bratislavská vám vyhoví. Opera má vynikající úroveň a s oblibou ji navštěvují obyvatelé nedaleké Vídně.
Večer v Bratislavě by neměl zůstat bez návštěvy některé z vyhlášených vináren. U velkých františkánů, U malých františkánů, Pod Prašnou branou nebo vinárna Pod baštou a řada dalších nabízejí cikánskou muziku a vynikající vína z okolí Bratislavy.
Z kostelů a klášterů v Bratislavě je dobré nevynechat Dóm sv. Martina. Založen byl už ve 13. století a v letech 1563-1830 v něm korunovali jedenáct králů a osm královských manželek.

Pohled na starou Bratislavu s dominantou kostela sv. Martina korunovačního místa jedenácti králů

Secesní kostel svaté Alžběty

Most SNP

Bratislavský hrad prý připomíná obrácenou postel

Autor:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.