Bratislava Pamatujete ještě?

  1:04aktualizováno  1:04
- Především lidé středního a staršího věku zřejmě problém nemají. Na slovenskou Bratislavu si pamatují. Skutečně? Pamatujete ještě? Hrad ve tvaru čtverce a se čtyřmi věžemi, kteří Češi s oblibou nazývají "obrácená postel". Pod ním jedna z největších evropských řek Dunaj a nad ním ohyzdný betonový most Slovenského národního povstání.

To jsou zhruba tři základní znaky, podle nichž by průměrný obyvatel České republiky i dnes poznal slovenskou metropoli Bratislavu. Tato místa se totiž kdysi pravidelně zjevovala na obrazovkách Československé televize na úvod federálního zpravodajství. Jinak toho o "krasavici na Dunaji" moc nevíme.
Bratislava, kterou antičtní Římané zapsali do svých map jako Posonium, rakousko-uherská monarchie jí dala název Pressburg a později po rakousko-uherském vyrovnání jí zůstal maďarský název Pozsony se dočkala svého oficiálního názvu až v roce 1918 po vzniku Československa. Staří Bratislavané, kterých je už dnes opravdu málo a jsou zpravidla "směsí" Němců, Maďařů, Židů a tak trochu i Slováků, ji ale dodnes nazývají Prešporok. A sami sebe pak "Prešporáky".
Město mělo vždycky nádech provincie, která byla ve stínu nedaleké Vídně nebo o něco vzdálenější Budapešti. A navzdory tomu, že od roku 1993 je hlavním městem Slovenské republiky a začíná nést znaky metropole, zůstává provinční částečně i dnes. Někteří se za to stydí a jiní si to naopak chválí.
"Bratislava má svoji specifickou atmosféru. Je to největší slovenské město, ale zároveň ne příliš velké. Nevíme zde, co je to ten opravdový velkoměstský humbuk, typický pro jiné metropole, ale nejsme ani žádní venkované," říká Peter Beňuška, jeden z rozených Prešporáků.
Typická ospalost Bratislavy se projevila i po listopadu 1989. Zatímco řada slovenských měst se okamžitě po pádu komunismu probudila do velkého boomu, Bratislava zaostávala. Košice, Žilina, Banská Bystrice nebo Nitra se už v letech 1992 nebo 1993 dávno nepodobaly svým komunistickým obrazům, zatímco Bratislava se topila v blátě a prachu pomalu rekonstruovaných budov v centru. Protiklad s prudce se rozvíjející Prahou byl ještě markantnější.
Nicméně v létě roku 1997, kdy bylo oficiálně otevřeno bratislavské Korzo (ulice a uličky v centru města), se slavností zúčastnilo sto tisíc Bratislavanů, kteří dlouho do noci nadšeně "korzovali" po starém městě.
A od té doby je už Bratislava jiná. Ti, kteří ji znají ještě z předdevětaosmdesátého nebo z před doby před třemi či čtyřmi lety, by byli dnes příjemně překvapeni.
Rozlohou sice malé, ale o to malebnější centrum města skýtá vše, co může turista hledat. Vznikly tu desítky kaváren, vináren, restaurací a klubů, které jsou otevřené dlouho do noci a snad už navždy ustanovily stav, kdy se centrum města po desáté večer nevylidní. Protože tak tomu ještě donedávna bylo.
V galeriích a muzeích se nečeká, vstupné je levné a nikde se nesetkáte s návaly turistů. Můžete si přitom být jisti, že jeden, maximálně dva dny stačí na prohlídky všeho a navíc bez jakéhokoli stresu. Zajímavé paláce a kostely jsou soustředěné na malém území starého města a mimo něj už toho v Bratislava k vidění není. Možná i to je důvod, proč zde turistovi v zásadě nevadí katastrofální úroveň hromadné dopravy, která (včetně tramvají) trpí chronickými zácpami a co je hlavní - postrádá metro.
Turista-řidič by v Bratislavě měl na svoji vášeň zapomenout a raději šlapat pěšky. V centru to navíc ani jinak nejde.
Atmosféru Bratislavy a zvláště pro českého turisty mohou vhodně doplnit tamní malá, ale o to populárnější divadla. Stěží se ale na jejich představení dostanete jen tak. Astorka Korzo 90 nebo legendární Studio S, kde můžete například vidět hrajícího ministra kultury Milana Kňažka, mají vyprodáno týden i dva dopředu.
Slováci stále žijí politikou a Čech, který průměrně zná tamní politické reálie (například éru Vladimíra Mečiara), se může ve Studiu S na představeních politického satirika Milana Markoviče nebo známé dvojice Lasica-Satínský výborně pobavit.
Dva tři dny v Bratislavě tedy mohou být pro občana ČR zajímavé. Pobyt (bez luxusních hotelů) vyjde jednu osobu tak na dvanáct až patnáct stovek denně. Za tyto peníze lze slušně bydlet a jíst. Zbyde i na kulturu a láhev dobrého vína ve vyhlášených bratislavských vinárnách. Najdete je snadno a to víno je zpravidla skutečně dobré.

JAK SE TAM DOSTAT
Do Bratislavy vede dálnice, která spojuje například Prahu či Brno se slovenským hlavním městem. Z mnoha měst České republiky sem jezdí i autobus a je možné i vlakové spojení.
KAM V BRATISLAVĚ
Určitě se vyplatí podívat na Bratislavský hrad. Je to dominanta okolí a z jeho hradeb lze vidět celé město. Kdysi tam měl sídlo i československý, později slovenský prezident, ale dnes hrad slouží hlavně jako muzeum a je takřka celý přístupný veřejnosti.
Stejně tak se vyplatí vyjížďka do Devínu. Z vrcholu hradního kopce lze v noci, pokud je dobrá viditelnost, dohlédnout světla Vídně. Pokud máte rádi klasickou hudbu a operu, ta bratislavská vám vyhoví. Opera má vynikající úroveň a s oblibou ji navštěvují obyvatelé nedaleké Vídně.
Večer v Bratislavě by neměl zůstat bez návštěvy některé z vyhlášených vináren. U velkých františkánů, U malých františkánů, Pod Prašnou branou nebo vinárna Pod baštou a řada dalších nabízejí cikánskou muziku a vynikající vína z okolí Bratislavy.
Z kostelů a klášterů v Bratislavě je dobré nevynechat Dóm sv. Martina. Založen byl už ve 13. století a v letech 1563-1830 v něm korunovali jedenáct králů a osm královských manželek.

Pohled na starou Bratislavu s dominantou kostela sv. Martina korunovačního místa jedenácti králů

Secesní kostel svaté Alžběty

Most SNP

Bratislavský hrad prý připomíná obrácenou postel

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Kolo, surf i naháči. Podzimní dobrodružství v portugalském Algarve

Surf: vypadá to tak lehce, ve skutečnosti je to ukrutná dřina.

Na jihu Portugalska opadla spalující vedra a nastává ideální čas pro aktivní dovolenou. Do plážové provincie Algarve,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...



Najdete na iDNES.cz