Městské úřady před odhalením rozhodly, že branou budou smět projíždět jen autobusy, taxíky a cyklisté. Zklidní se tím i přilehlé Pařížské náměstí, které uzavírá výstavní třídu Pod lipami (Unter den Linden). Větší prostor tam získají pěší a pouliční kavárny a restaurace.
Radikální rekonstrukce stála skoro 4 miliony eur. Z velké části ji zaplatily proměnlivé reklamy, které po celou dobu památku halily a na nichž byla různými způsoby zobrazena právě Braniborská brána. Když například v blízkém hotelu Adlon bydlel letos v květnu prezident USA George Bush, na plátně viděl namalovanou bránu a za jejími sloupy washingtonský Bílý dům.
Berlínská dominanta stojí od 18. století
Historie pískovcové stavby sahá od konce 18. století, kdy slezský architekt Carl Gotthard Langhans, inspirovaný aténskou Akropolí, roku 1791 vybudoval šest štíhlých dórských sloupů nesoucích atiku v antickém slohu. O tři roky později pak na hlavní římse našlo místo čtyřspřeží sochaře Johanna Gottfrieda Schadowa.
Vůz, který řídí bohyně vítězství, symbolizuje triumf míru, který měl vládnout nad pruskou metropolí, a proto kvadriga uhání směrem do Berlína. Mistrovské dílo neoklasicismu se ale nadlouho od napoleonských válek až do opětného sjednocení Německa v roce 1990 stávalo naopak symbolem ztrácené a zase nalézané svobody a jednoty.
Osudy Braniborské brány
Největší škody brána utrpěla koncem druhé světové války. Originál antického vozu se čtyřspřežím již ve druhé polovině 50. let vláda bývalé NDR nechala vyměnit za věrnou kopii. Po pádu berlínské zdi byla už jednou rekonstruována (1990-91), ale dřívější škody se ukázaly jako daleko hlubší a muselo se přistoupit k důkladnějšímu zásahu.
