Bradla slovenských Bielych Karpat

aktualizováno 
Slovenská část pohraničního pohoří Bílé Karpaty se může pochlubit neobvyklými vápencovými skalisky, kterým se odborně říká bradla. Nacházejí se coby kamenem dohodil od naší východní hranice. Výlet sem zvládnete za jeden den i z našeho území a rozhodně stojí za to!

Co jsou to bradla
Vápencová bradla jsou známým pojmem mezi fenomény neživé přírody Slovenska. Jedná se o soustavu morfologicky výrazných vápencových útesů, které ostře kontrastují s okolními oblými kopci. Z hlediska zoologického i botanického představují velmi zajímavé přírodní enklávy.

Jednotlivá navzájem izolovaná bradla se táhnou v přerušovaném pásmu ze západního až na východní Slovensko a jsou velmi důležitým stavebním článkem celého horského systému Západních Karpat. Obdobný původ jako bradla Bielych Karpat mají například vápancové útesy Pieninského národního parku anebo známá skála, na níž se vypíná Oravský hrad.

Lednické bradlo
K nejznámějším bělokarpatským bradlům patří Lednické bradlo. Dostanete se k němu z železničních zastávek Kostolná-Zariečie anebo Púchov zastávka, které leží na trati Hranice–Horní Lideč–Púchov. Z obou východisek vás dovede turistická stezka zhruba po desetikilometrovém pochodu do vesnice Lednica, jež je malebně roztažená v dolině stejnojmenného potoka.












Vesnice a hrad Lednica

Lednické bradlo se strmě tyčí nad středem obce jako úzká a vysoká skalní hradba. Tento významný krajinný objekt byl ještě více zvýrazněn ve středověku, kdy na něm stával uherský pohraniční hrad.  Je škoda, že z něj zbyly jenom ruiny, protože v minulosti jistě musel připomínat architektonickou obdobu jednoho z nejhezčích hradů na Slovensku – Oravského hradu.

Z opevněného předhradí se vcházelo tunelem napříč skálou do nádvoří, kde stával palác a věž, a odtud se po tesaných schodech stoupalo k někdejší pozorovatelně na hraně úzkého skaliska. Krkolomný a "vzdušný" výstup na Lednický hrad patří k velkým zážitkům.

Mimochodem - v Lednici se můžete cítit jako doma a to nejen kvůli blízkosti státní hranice, ale hned ze dvou dalších důvodů. Zdejší kostel nese jméno českého světce Jana Nepomuckého a na škole visí pamětní deska, která připomíná rok 1650, kdy zde Jan Amos Komenský navštívil české pobělohorské exulanty.

JAK SE DOSTAT K BRADLŮM BIELYCH KARPAT

Varianty výletů

Pěšky:
žel. st. Vlárský průsmyk (ČR) – obec Sidonie, 3 km – rozc. Brezová, 7 km, – Vršatecké podhradie, 10 km – Červený Kameň, 14 km – Lednica, 19 km – Púchov (SR), 26 km (poslední úsek možno absolvovat autobusem).

Na horském kole terénem i po silnici:
Brumov (ČR) – po silnici Nedašova Lhota – po červené Kaňúr – po červené Brezová – po modré Vršatecké podhradie – po modré Červený Kameň – po silnici Nedašova Lhota a Brumov (celkem asi 45 km)

Na obyčejném kole po silnicích:
Brumov (ČR) – Nedašova Lhota – Červený Kameň (možnost výšlapu do Vršateckého Podhradí, tam a zpět cca 8 km) – Pruské – Horovce – Kvašov – Lednica – Lednické Rovne – Púchov. Celkem asi 53 km. Návrat vlakem.

Autem:
z Česka je nejefektivnější přejet z Nedašovy Lhoty do vesnice Červený Kameň, zde zaparkovat a podniknout krátké pěší túry do Lednice nebo Vršateckého Podhradí. Ze slovenské strany se lze dopravit ke každé z popisovaných lokalit, je však třeba přejet z hlavní povážské magistrály na pravý břeh Váhu (nejlépe v Ilavě).

MAPY:
VKÚ 1:50 000 – č. 107, Biele Karpaty – Trenčín
VKÚ 1:50 000 – č. 119, Strážovské vrchy – Trenčianske Teplice
KČT 1:50 000 – č. 93, Vizovické vrchy
SHOCart 1:50 000 –  č. 72, Bílé Karpaty

Červenokameňské bradlo
Další impozantní bradlo se vypíná o údolí vedle nad vesnicí Červený Kameň. Z Lednice vás pod něj přivede modrá turistická trasa v délce asi 5 km, která však překonává poměrně dost výrazný hřbet. K samotnému skalisku vede pouze neznačená pěšina.

Vápencový monolit načervenalé barvy má výšku 45 m a v jeho stěnách se vyskytují zkameněliny z období jury a křídy. Nejcennější je však vápnomilná flóra zastoupená mnoha vzácnými druhy rostlin.

Neobvyklý přírodní výtvor Červenokameňské bradlo však můžete shlédnout také ze sedla bicyklu. Východiskem je v tomto případě městečko Brumov na Valašsku, odkud vede horská silnička k hraničnímu přechodu Nedašova Lhota–Červený Kameň.

Vršatecká bradla
Nejmohutnější a nejznámější jsou Vršatecká bradla, dobře viditelná zejména z údolí Váhu. Přes nejzajímavější partie Vršateckých bradel vede z vesnice Červený Kameň žlutá značka, která nejprve po loukách, později v bukovém lese stoupá do sedla pod horu Chmelová (925 m).

Zpestření poměrně náročného výstupu obstarávají skalní věže Bábky, které vyčnívají z lesa na východním úbočí hory a připomínají zkamenělé ženské bytosti.

Chmelová je nejvyšším bodem Vršateckých bradel a zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, ze něhož se otevírá hezké panorama výhledů. Krásný pohled shora je na rozeklanou a členitou skálu, na níž stával středověký strážní hrad Vršatec.



Hrad Vršatec

Hrad Vršatec
Původním posláním tohoto skalního hradu byla ostraha cesty z Pováží na Moravu. Vršatec tvořilo  gotické jádro rozložené nahoře na skále a níže položené podhradí, které vzniklo v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel. Zkáza Vršatce roku 1707 byla zapříčiněna neobvyklou a dosti kuriózní okolností – zničil jej neočekávaný výbuch skladiště střelného prachu.

Pohodlná cesta zpět do vesnice Červený Kameň vede přes hezkou dědinku Vršatecké podhradí, přilepenou přímo na úpatí skal, a dále po modré značce přes sedlo Chotúč. V osadě pod skalisky můžete navštívit klasický slovenský "výčap" a zjistit od domorodců aktuální situaci v zemi našich východních sousedů.

Vesnice a hrad Lednica

Červenokameňské bradlo

Vršatecká bradla

Hrad Vršatec

V sedle Chotúč nad vesnicí Červený Kameň

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...



Najdete na iDNES.cz