Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

aktualizováno 
Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky na kole nabízí na každém kroku objevy drobných památek, přírodních zvláštností či netušených krajinných scenérií s dalekými výhledy.

Větrný mlýn v Přemyslovicích | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Do Bouzovské vrchoviny, lemující ze západní strany sníženinu úrodných hanáckých rovin, jezdí turisté obdivovat především pohádkový hrad Bouzov a divukrásné Javoříčské jeskyně.

Zbytek rozlehlého území převážně opuštěného venkovského charakteru čeká na vnímavé objevitele. Putování bukovými lesy, rozkvetlými loukami, jabloňovými alejemi i sklizenými poli kolem zapadlých hanáckých vesniček patří k nezapomenutelným zážitkům.

Romatika starých časů

Oblast Bouzovské vrchoviny má charakter převážně náhorní roviny a je chudá na vydatnější povrchové toky. Tím více tu ale bývá větrno, což v minulosti podmínilo hojnou výstavbu větrných mlýnů. Jeden velmi pozoruhodný stojí v malebné vesničce Hačky.

Fotogalerie

Větrný mlýn v Hačkách není ani dřevěný celootáčivý, ani zděný s otočnou střechou, ale zcela atypický. Vznikl v roce 1923 jako svérázný produkt, sestrojený patrně podle vlastních plánů zručného a fantazií vybaveného vesnického řemeslníka a stavitele.

Základem je zděná hranolová budova s dřevěnou nástavbou útlého, kónického tvaru bez oken, která je kryta otáčivou střechou se šesti lopatkami. Netradiční bylo i mlecí zařízení, které nemlelo mouku, pouze šrotovalo a vyrábělo kroupy.

Vzhledem k době vzniku byl větrný mlýn v Hačkách v průběhu 20. století považován za novodobý a „památkově nevýznamný“ objekt. Například v Časopise turistů z roku 1946 autor krátkého příspěvku uvádí, že větrnému mlýnu v Hačkách schází „romantika starých časů“.

Atypický větřák stál proto stranou zájmu památkářů, historiků i vlastivědných pracovníků a o jeho činnosti se nezachovaly prakticky žádné informace. Památkové ochrany se mlýn nedočkal dodnes, přestože „romantiku starých časů“ mu dnes již určitě nelze upřít.

Větrný mlýn v Hačkách

Větrný mlýn v Hačkách

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Neznámá hanácká kyselka

Od větrného mlýna v Hačkách vás polní cesta přivede do malebného údolí říčky Pilavky, kde kdysi pracoval pro změnu vodní mlýn. Dnes je z něj příležitostně a sezóně otevírající hospůdka „Na starym mléně“. Osamocené stavení je zároveň východiskem k nedaleké Ochozské kyselce, jejíž věhlas má dosah bohužel jen pár kilometrů do okolí. A to navzdory vynikajícím chuťovým vlastnostem!

V širším regionu představuje Ochozská kyselka vzácný přírodní jev, protože široko daleko žádné kyselky nevyvěrají. Pramen pojmenovaný podle nejbližší vesnice souvisí s pokračováním tzv. rovenského zlomového pásma, které se táhne od Rovenska pod Troskami přes celé východní Čechy až k nedaleké Konici.

Po této rozsáhlé poruše zemské kůry se z hlubin země dostává do podzemních vod oxid uhličitý a zvyšuje schopnost rozpouštět horninové prostředí. Celkové množství rozpuštěných látek ve vodě (typ HCO3 – Ca – Mg ) dosahuje až 1800 mg/l, což se příznivě projevuje na chuti vody. Pocit osvěžení pak ještě zesiluje velké množství rozpuštěného oxidu uhličitého (až 2200 g/l).

Hospůdka Na starym mléně

Hospůdka Na starym mléně

Pramen Ochozské kyselky

Pramen Ochozské kyselky

Ochozskou kyselku prý objevili a poprvé podchytili prázdninující studenti na sklonku 19. století. Pozdější snahy o lázeňské využití se nesetkávaly s valným úspěchem, přestože vodě byly přiřčeny léčivé účinky. Lokalita získávala věhlas spíše tanečními zábavami a později letními pionýrskými tábory. Dva z původních tří pramenů postupně zanikly, ten třetí k tomu po několika lokálních povodních na počátku 21. století rovněž neměl daleko. Několik let pramen připomínaly pouze unikající bublinky v korytě potoka. Do současné podoby byl vývěr obnoven v roce 2009.

Nejstarší moravské lázně pod hanáckým Mont Blankem

Hluboké zlomy v zemské kůře omezují taky nejjižnější výběžek Bouzovské vrchoviny, vrch Velký Kosíř (442 m), kterému se přezdívá hanácký Mont Blanc.

Velký Kosíř je nejenom krajinnou dominantou s vynikajícím rozhledem prakticky uprostřed Moravy, ale také významným přírodním fenoménem v téměř bezlesé a zemědělsky intenzivně využívané krajině Hornomoravského úvalu.

K nejznámějším přírodním lokalitám patří Státní a Růžičkův lom, což jsou místa patřící mezi top-lokality českomoravské paleontologie. V devonských vápencích se tu vyskytují zkameněliny prvohorních korálů a řady dalších tehdejších mořských živočichů včetně trilobitů. Bohužel z rozhledny na vrcholu, postavené v roce 2013, se od letošního roku asi delší dobu nerozhlédnete, je totiž uzavřená z důvodů reklamace vad stavebního díla.

Rozhledna Velký Kosíř

Rozhledna Velký Kosíř

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice

Tím spíše se ale zastavte v nenápadných malých lázních na severovýchodním úpatí Kosíře. Mohou se pochlubit přídomkem nejstarší na Moravě, což dokládá první písemná zpráva o lázeňské léčbě k roku 1526. Na konci 16. století píše o slatinických vodách rovněž učenec Tomáš Jordán z Klausenburku (1580).

Léčivou přírodní sílu zajišťují ve Slatinicích sirné vody o zvýšené teplotě (15–17 °C) vyvěrající podél velmi hlubokých tektonických poruch. Na počátku 21. století doznaly tyto prameny moderních úprav a získaly nevšední novodobý vzhled.

Návštěva slatinických lázní představuje v každém případě příjemný zážitek, kterému nechybí ani malé objevitelské kouzlo spjaté s hledáním některých zřídel v ulicích vesnické zástavby. Kromě pramenů láká návštěvníky Slatinic ještě Muzeum starých aut a motocyklů.

Keltská svatyně u Ludéřova

Pět kilometrů vzdušnou čarou od Slatinic se na okraji zdvihající se Bouzovské vrchoviny ukrývá v lese další pozoruhodné místo. Hradiště pravidelného čtyřúhelníkového tvaru s dobře zachovalými a patrnými valy i příkopy se dříve nazývalo Švédské šance, ve 21. století však do turistických map proniklo mnohem lákavější označení Keltská svatyně. Příznivci keltské kultury a mystiky totiž začali lokalitu interpretovat na základě analogie podobných staveb ze západní Evropy jako „Viereckschanze“ – kultovní místo Keltů, mimochodem jediné u nás!

Roku 2001 byl dokonce poblíž na travnatém návrší vztyčen čtyřmetrový novodobý menhir s typickými ornamenty, například spirálou – znakem nekonečnosti. Obelisk je umístěný tak, aby na něj celý den svítilo slunce, což způsobuje, že se postupně mění výrazy na vyrytých obličejích.

Menhir u Keltské svatyně

Menhir u Keltské svatyně

Nejnovější archeologické výzkumy však zřejmě přimějí tvůrce map vrátit se k původnímu názvu Švédské šance, neb se zjistilo, že valy a příkopy údajné keltské svatyně jsou mladší než historické cesty v okolí. Nicméně menhir i povídání na infotabuli o Keltech stojí když už ne za ezoterickou meditaci, tak alespoň za pozornost.

V Ludéřově, vesnici pod Keltskou svatyní, můžete navštívit hospodu U Čarodějnice, případně v neděli odpoledne, kdy mívá čarodějnice zavřeno, malou a postupně obnovovanou Barokní sýpku s malou expozicí o obci i Keltské svatyni.

A pokud zbude čas tak i tvrz Černou věž v Drahanovicích nebo Zahradní železnici ve Střížově. Drobných, málo známých a velmi vděčných míst k návštěvě je na území Bouzovské vrchoviny rozseto opravdu bezpočet.

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Může se hodit

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 51 – Haná-Prostějovsko, Konicko, Litovelsko
1 : 50 000 KČT č. 57 – Haná-Olomoucko

Jak se tam dostat
Z jihu a východu obkružují Bouzovskou vrchovinu rychlostní komunikace v úsecích Prostějov – Olomouc (D46) a Olomouc – Mohelnice (D35).
Do nitra vrchoviny směřují silnice Prostějov – Konice (č. 366), Olomouc – Konice (č. 448) a Litovel – Konice (č. 373)

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...



Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...

Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

PŘEHLEDNĚ: Podívejte se na novinky lyžařských areálů. Kde zdražili?

Zahájení lyžařské sezony ve skiareálu na šumavském Špičáku.

Lyžaři si v nadcházející zimní sezoně připlatí za permanentky v průměru o čtyři procenta víc než loni. Vyplývá to z...

Další z rubriky

Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Větrný mlýn v Přemyslovicích

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako...

Nejkrásnější nádraží mají letos Doksy, nejpohádkovější Velký Valtinov

Nejkrásnější nádražím v Česku roku 2017 jsou Doksy.

Vítězem 11. ročníku soutěže o Nejkrásnější nádraží se stávají Doksy s celkovým počtem 1 602 platných hlasů. Titul...

Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.