Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

aktualizováno 
Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky na kole nabízí na každém kroku objevy drobných památek, přírodních zvláštností či netušených krajinných scenérií s dalekými výhledy.

Větrný mlýn v Přemyslovicích | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Do Bouzovské vrchoviny, lemující ze západní strany sníženinu úrodných hanáckých rovin, jezdí turisté obdivovat především pohádkový hrad Bouzov a divukrásné Javoříčské jeskyně.

Zbytek rozlehlého území převážně opuštěného venkovského charakteru čeká na vnímavé objevitele. Putování bukovými lesy, rozkvetlými loukami, jabloňovými alejemi i sklizenými poli kolem zapadlých hanáckých vesniček patří k nezapomenutelným zážitkům.

Romatika starých časů

Oblast Bouzovské vrchoviny má charakter převážně náhorní roviny a je chudá na vydatnější povrchové toky. Tím více tu ale bývá větrno, což v minulosti podmínilo hojnou výstavbu větrných mlýnů. Jeden velmi pozoruhodný stojí v malebné vesničce Hačky.

Fotogalerie

Větrný mlýn v Hačkách není ani dřevěný celootáčivý, ani zděný s otočnou střechou, ale zcela atypický. Vznikl v roce 1923 jako svérázný produkt, sestrojený patrně podle vlastních plánů zručného a fantazií vybaveného vesnického řemeslníka a stavitele.

Základem je zděná hranolová budova s dřevěnou nástavbou útlého, kónického tvaru bez oken, která je kryta otáčivou střechou se šesti lopatkami. Netradiční bylo i mlecí zařízení, které nemlelo mouku, pouze šrotovalo a vyrábělo kroupy.

Vzhledem k době vzniku byl větrný mlýn v Hačkách v průběhu 20. století považován za novodobý a „památkově nevýznamný“ objekt. Například v Časopise turistů z roku 1946 autor krátkého příspěvku uvádí, že větrnému mlýnu v Hačkách schází „romantika starých časů“.

Atypický větřák stál proto stranou zájmu památkářů, historiků i vlastivědných pracovníků a o jeho činnosti se nezachovaly prakticky žádné informace. Památkové ochrany se mlýn nedočkal dodnes, přestože „romantiku starých časů“ mu dnes již určitě nelze upřít.

Větrný mlýn v Hačkách

Větrný mlýn v Hačkách

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Neznámá hanácká kyselka

Od větrného mlýna v Hačkách vás polní cesta přivede do malebného údolí říčky Pilavky, kde kdysi pracoval pro změnu vodní mlýn. Dnes je z něj příležitostně a sezóně otevírající hospůdka „Na starym mléně“. Osamocené stavení je zároveň východiskem k nedaleké Ochozské kyselce, jejíž věhlas má dosah bohužel jen pár kilometrů do okolí. A to navzdory vynikajícím chuťovým vlastnostem!

V širším regionu představuje Ochozská kyselka vzácný přírodní jev, protože široko daleko žádné kyselky nevyvěrají. Pramen pojmenovaný podle nejbližší vesnice souvisí s pokračováním tzv. rovenského zlomového pásma, které se táhne od Rovenska pod Troskami přes celé východní Čechy až k nedaleké Konici.

Po této rozsáhlé poruše zemské kůry se z hlubin země dostává do podzemních vod oxid uhličitý a zvyšuje schopnost rozpouštět horninové prostředí. Celkové množství rozpuštěných látek ve vodě (typ HCO3 – Ca – Mg ) dosahuje až 1800 mg/l, což se příznivě projevuje na chuti vody. Pocit osvěžení pak ještě zesiluje velké množství rozpuštěného oxidu uhličitého (až 2200 g/l).

Hospůdka Na starym mléně

Hospůdka Na starym mléně

Pramen Ochozské kyselky

Pramen Ochozské kyselky

Ochozskou kyselku prý objevili a poprvé podchytili prázdninující studenti na sklonku 19. století. Pozdější snahy o lázeňské využití se nesetkávaly s valným úspěchem, přestože vodě byly přiřčeny léčivé účinky. Lokalita získávala věhlas spíše tanečními zábavami a později letními pionýrskými tábory. Dva z původních tří pramenů postupně zanikly, ten třetí k tomu po několika lokálních povodních na počátku 21. století rovněž neměl daleko. Několik let pramen připomínaly pouze unikající bublinky v korytě potoka. Do současné podoby byl vývěr obnoven v roce 2009.

Nejstarší moravské lázně pod hanáckým Mont Blankem

Hluboké zlomy v zemské kůře omezují taky nejjižnější výběžek Bouzovské vrchoviny, vrch Velký Kosíř (442 m), kterému se přezdívá hanácký Mont Blanc.

Velký Kosíř je nejenom krajinnou dominantou s vynikajícím rozhledem prakticky uprostřed Moravy, ale také významným přírodním fenoménem v téměř bezlesé a zemědělsky intenzivně využívané krajině Hornomoravského úvalu.

K nejznámějším přírodním lokalitám patří Státní a Růžičkův lom, což jsou místa patřící mezi top-lokality českomoravské paleontologie. V devonských vápencích se tu vyskytují zkameněliny prvohorních korálů a řady dalších tehdejších mořských živočichů včetně trilobitů. Bohužel z rozhledny na vrcholu, postavené v roce 2013, se od letošního roku asi delší dobu nerozhlédnete, je totiž uzavřená z důvodů reklamace vad stavebního díla.

Rozhledna Velký Kosíř

Rozhledna Velký Kosíř

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice

Tím spíše se ale zastavte v nenápadných malých lázních na severovýchodním úpatí Kosíře. Mohou se pochlubit přídomkem nejstarší na Moravě, což dokládá první písemná zpráva o lázeňské léčbě k roku 1526. Na konci 16. století píše o slatinických vodách rovněž učenec Tomáš Jordán z Klausenburku (1580).

Léčivou přírodní sílu zajišťují ve Slatinicích sirné vody o zvýšené teplotě (15–17 °C) vyvěrající podél velmi hlubokých tektonických poruch. Na počátku 21. století doznaly tyto prameny moderních úprav a získaly nevšední novodobý vzhled.

Návštěva slatinických lázní představuje v každém případě příjemný zážitek, kterému nechybí ani malé objevitelské kouzlo spjaté s hledáním některých zřídel v ulicích vesnické zástavby. Kromě pramenů láká návštěvníky Slatinic ještě Muzeum starých aut a motocyklů.

Keltská svatyně u Ludéřova

Pět kilometrů vzdušnou čarou od Slatinic se na okraji zdvihající se Bouzovské vrchoviny ukrývá v lese další pozoruhodné místo. Hradiště pravidelného čtyřúhelníkového tvaru s dobře zachovalými a patrnými valy i příkopy se dříve nazývalo Švédské šance, ve 21. století však do turistických map proniklo mnohem lákavější označení Keltská svatyně. Příznivci keltské kultury a mystiky totiž začali lokalitu interpretovat na základě analogie podobných staveb ze západní Evropy jako „Viereckschanze“ – kultovní místo Keltů, mimochodem jediné u nás!

Roku 2001 byl dokonce poblíž na travnatém návrší vztyčen čtyřmetrový novodobý menhir s typickými ornamenty, například spirálou – znakem nekonečnosti. Obelisk je umístěný tak, aby na něj celý den svítilo slunce, což způsobuje, že se postupně mění výrazy na vyrytých obličejích.

Menhir u Keltské svatyně

Menhir u Keltské svatyně

Nejnovější archeologické výzkumy však zřejmě přimějí tvůrce map vrátit se k původnímu názvu Švédské šance, neb se zjistilo, že valy a příkopy údajné keltské svatyně jsou mladší než historické cesty v okolí. Nicméně menhir i povídání na infotabuli o Keltech stojí když už ne za ezoterickou meditaci, tak alespoň za pozornost.

V Ludéřově, vesnici pod Keltskou svatyní, můžete navštívit hospodu U Čarodějnice, případně v neděli odpoledne, kdy mívá čarodějnice zavřeno, malou a postupně obnovovanou Barokní sýpku s malou expozicí o obci i Keltské svatyni.

A pokud zbude čas tak i tvrz Černou věž v Drahanovicích nebo Zahradní železnici ve Střížově. Drobných, málo známých a velmi vděčných míst k návštěvě je na území Bouzovské vrchoviny rozseto opravdu bezpočet.

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Mapy poskytuje Freytag&Berndt, aplikaci PhoneMaps stáhnete zdarma pro iOS i Android.

Může se hodit

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 51 – Haná-Prostějovsko, Konicko, Litovelsko
1 : 50 000 KČT č. 57 – Haná-Olomoucko

Jak se tam dostat
Z jihu a východu obkružují Bouzovskou vrchovinu rychlostní komunikace v úsecích Prostějov – Olomouc (D46) a Olomouc – Mohelnice (D35).
Do nitra vrchoviny směřují silnice Prostějov – Konice (č. 366), Olomouc – Konice (č. 448) a Litovel – Konice (č. 373)

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Špatné už nekoupíte, jsou jen dobrá a výborná

Test elektrokol - Full

Redakce iDNES.cz testovala spolu s cyklistickým magazínem Elektrokola a servisem a prodejcem ekolo.cz vzorek elektrokol...

Zakázaná místa lákají zvědavce, někteří se však z dobrodružství nevrátí

Turistka spadla ze skály v lomu Velká Amerika.

Lidé často zbytečně riskují, když chodí na místa se zákazem vstupu. Lezou do zatopených lomů, šplhají na komíny nebo se...



GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...

Plasty v oceánech jsou globální katastrofa, řekl hrdina úklidu v Rozstřelu

Spoluzakladatel projektu Trash Hero Jan Bareš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Thajský ostrov Lipe pomalu zaplavovaly odpadky v době, kdy tam žil Jan Bareš s kamarády. Jednoho dne se rozhodl...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

Další z rubriky

OBRAZEM: Čas nezralých bobulí. Když Morava čeká na víno

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj...

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj nekonečných vinohradů, teplého podnebí, lánů...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

S balonem do oblak. Co myslíte, dá se balon vůbec řídit?

Balon OK-2019 přistává poblíž obce Liteň

Ve třetím díle seriálu iDNES.cz o krásách balonového létání se konečně vydáme do vzduchu. Pilot Honza Smrčka zodpoví na...

Najdete na iDNES.cz