Boreč: kopec, kde se v zimě ohřejete

  • 9
Je únorový mrazivý den. Rtuť teploměru je hluboko pod bodem mrazu. Slunce svítí, ale nehřeje. Vycházíme z Režného Újezdu nedaleko Lovosic, naším cílem je Borečský vrch (446 m). Tenhle kopec v Českém středohoří je unikátní svými ventarolami, tj. vývěrami teplého a vlhkého vzduchu. Takže se tady za hlubokého mrazu můžete i ohřát.

Stoupáme namrzlou cestou, sledujeme značení naučné stezky, která je okružní, vede přes vrchol v délce asi 3 km a překonává převýšení asi 120 m.

Ventaroly a játrovka

Na trase je osm zastávek s naučnými tabulemi. Po deseti minutách chůze přicházíme k hranici vlastního chráněného území, kde se dozvídáme o hlavních motivech jeho ochrany. Těmi jsou zejména tzv. ventaroly, což jsou vývěry teplého a vlhkého vzduchu a výskyt rostliny játrovky borečky vzácné. Ta je vázána právě na prostředí úniků teplého vzduchu a u nás se nikde jinde nevyskytuje.

Ventaroly a játrovka jsou také hlavními cíli naší dnešní vycházky. Za těmi však musíme až na vrchol. Po cestě vzhůru se zastavíme u naučných tabulí a vychutnáme vyhlídku na největrnější horu naší vlasti – Milešovku.

Pozor na ohřívání

Borečský vrch je protkán systémem puklin, které vedou od úpatí až na vrchol. V zimě vrch nasává při úpatí chladný vzduch, ten se uvnitř hory ohřívá a stoupá vzhůru. Tento jev je nejlépe pozorovatelný za mrazivých dní. Čím větší mráz, tím lépe. V ústí puklin ani za největších mrazů neklesá teplota pod 9 stupňů Celsia. Rozdíl teplot tak může činit i 25 stupňů.

Při bohaté sněhové nadílce se vývěry projevují tmavými skvrnami na sněhu, při chudší sněhové pokrývce jsou tato místa bez sněhu.

Zvýšená vlhkost se projevuje v těsném okolí na keřích a stromech ojíněním a drobnou námrazou v podobě krajek a rampouchů. Na dně jam lze často pozorovat i čilý život. V mechu se pohybují četní  členovci, jako stonožky, pavoučci, svilušky apod.

Roste zde také játrovka borečka vzácná, která se jinak vyskytuje jen ve Středomoří. Je-li vám zima, můžete se ohřát v teplém vzduchu, ale pozor. Je dvakrát vlhčí než okolní vzduch, takže můžete provlhnout a při sestupu vám bude zima.

Na jaře zpět

Při sestupu se seznámíme prostřednictvím dalších naučných tabulí mj. s teplomilnou doubravou na jižním svahu. Ale únor není zrovna vhodným obdobím pro obdivování krás kvetoucí přírody. Budeme se sem muset vypravit i na jaře.

MŮŽE SE HODIT
Trasa naučné stezky začíná i končí v Režném Újezdu nedaleko Lovosic. Autem do Režného Újezdu odbočíme z E55 u obce Bílinka na trase Lovosice–Velemín.

Borečský vrch je národní přírodní památkou od roku 1951. Rozkládá se na ploše 18,7 ha.

Z vyhlídky na Lovosice a vrch Radobýl přehlédneme prostor bitvy u Lovosic, která se odehrála na počátku tzv. sedmileté války, dne 1. října 1756 mezi rakouskými a pruskými vojsky.

Nedaleko od vyhlídky se nacházejí dolní vyústění puklinového systému. V létě je směr proudění opačný. Teplý vzduch je nasáván na vrcholu, v hoře se ochlazuje a při úpatí vrchu dochází k jeho úniku. I v pozdním jaru se dají pod kameny nalézt kousky ledu. Daří se tady podhorským a horským druhům mechů.

Odtud se vrátíme do Režného Újezdu a těšíme se na jarní návštěvu.

 

Borečský vrch je protkán systémem puklin, které vedou od úpatí až na vrchol

Ventaroly jsou vývěry teplého a vlhkého vzduchu. Borečský vrch.

,