Boka Kotorská: tady jsme to milovali

  18:16
- Jestli není Boka Kotorská nejkrásnější zátokou Jadranu, je určitě nejzajímavější. "Tam jsem dožil Homérovu báseň," napsal kdysi o těchto místech ohromeně spisovatel Richard Foss. Pro Čechy má navíc zátoka společně s krátkým, písečným černohorským pobřežím už dlouho výjimečný punc. Tady na počátku roku 1918 vzplála pod vedením jednoho z našich předků vzpoura v řadách rakousko-uherského válečného námořnictva, která předznamenala definitivní rozpad monarchie a vznik Československa.
Sem na černohorské pobřeží pak zanedlouho přišli i první českoslovenští turisté, kteří krásy těchto míst "objevili" pro okolní svět. Tady jsme to vždycky milovali a jak říkají místní lidé, i oni měli rádi nás. Abyste dnes mohli jít ve stopách prvních československých "pionýrů", musíte si při cestě z vnitrozemí onen nevšední zážitek nejprve zasloužit. Auto supí na dvojku úzkými serpentinami po silnici, kterou koncem devatenáctého století vytesali přímo do skalních stěn. Vzadu kámen, kolem kámen, nahoře kámen, dole kámen a vpředu kámen. Všude samý kámen, takové je pohoří Lovčen, přes které se musíte šplhat, abyste se dostali k moři. A slunce tolik pálí. To už mát za sebou Njeguši, malou vesničku na horské planině, kde spatřil světlo světa velký černohorský vládce a básník Petar II. Petrovič Njegoš a kterou proslavila výroba vynikajícího pršutu, sušené šunky. Až ve výšce téměř 1700 metrů se to najednou přehoupne a vy spatříte, jak hluboko dole pod vámi se moře kamene z ničeho nic přelévá do moře vody. A tu ji máte jako na dlani, Boku Kotorskou, místo, kde se dlouhá staletí psala historie a které dnes ospale čeká na znovuzrození - na návrat svých Čechů a Slováků i dalších turistů, kteří by této zemi po letech novodobých balkánských válek vrátili prosperitu. Nebezpečné serpentiny nekončí, teď se jen kroutí strmě dolů. V jednom okamžiku vytáčí silnička viditelné písmeno "M". "K tomu se váže pověst," vypráví průvodce Gojko. "Projektant silnice Josip Slade byl tehdy koncem 19. století natolik zaslepen krásou černohorské kněžny Mileny, manželky knížete Nikolaje, že vysoko nad Kotorem zvěčnil právě ono gigantické písmeno, kterým začínalo její jméno." Tak prý dodnes dokáží milovat Černohorci, muži, jimž zbraň byla po staletí důvěrnějším nástrojem než kladivo, kosa, či rýč. Za 200 let touto zemí otřáslo na 40 válečných konfliktů. Padáte k moři až uši zaléhají. V maličké Černé hoře naštěstí žádná cesta netrvá dlouho. U zátoky jste za pár minut. Hned je tu Kotor, kamenné město v hradbách, které se pnou prudce vzhůru do skal až k pevnosti svatého Ivana. Kdysi tu bylo významné centrum obchodu a námořní dopravy v oblasti, které bojovalo o mocenskou a obchodní prestiž se samotným Dubrovníkem. Dnes atmosféra nábřeží před městskými hradbami připomíná i ve všední den nedělní dopoledne. Pár lidí se prochází mezi palmami, dívka ve stánku nabízí ovoce z Itálie, Řecka. Uvnitř starého města je trochu rušněji. Zahrádka kavárny na náměstí katedrály svatého Triphona je obsazena hlavně mladými lidmi. Krámky a butiky, které se krčí v přízemích honosných patricijských paláců, nabízejí podobné zboží, jaké je k dostání po celém světě. Dívky a ženy jdou viditelně s módou a nejen to. Zjišťujete, že mýtus o černohorských krasavicích není mýtem. Podvědomě hledáte nějaké stopy posledních válek. Ale brzy se uklidníte. Kotor stejně jako celá Černá Hora byly bojů ušetřeny. Všechno zůstalo nepoškozeno, jen trochu zešedlo, oprýskalo, zesmutnělo. "Čekáme na vás, až k nám zase začnete jezdit na dovolenou," ozývá se neustále z různých stran. Na Čechy (a také Slováky) tu prý mají dobré vzpomínky. "Čechoslováci tu byli mezi prvními turisty," říká Gojko. "Kousek odtud v Bečiči máme například Slovenskou pláž, jednu z nejdelších a nejhezčích v Černé Hoře. Ale Češi a Slováci tady byli ještě dříve a sehráli roli v jedné z epizod první světové války. Námořní muzeum v Kotoru dodnes připomíná vzpouru námořníků rakousko-uherského válečného loďstva v Boce Kotorské z počátku roku 1918. Jedním z vůdců byl právě Čech, sociální demokrat František Raš. "Soudruzi vojáci a námořníci! Jestliže dezertujete, zbavíte sebe nejen hrozného otroctví,... ale vykonáte i skutek vlastenecký, opustíte-li řady armády a námořního loďstva tohoto státu, který potlačoval vaši národnost," praví se v pamfletu revolučního výboru vzbouřenců. Při cestě nazpět je už z hlavní brány města vidět kotvící parníček v kotorském přístavu. Možná právě někde na jeho místě tehdy kotvil rakouskouherský válečný křižník Svatý Jiří, z něhož vzbouřenci ohlásili výstřelem začátek vzpoury. Akce si nakonec nezískala patřičnou podporu, po pár dnech byla potlačena a Raš spolu s dalšími třemi vůdci popraven. Už za několik měsíců se však monarchie zhroutila tak, jak dříve požadovali vzbouřenci. Pojďme z Kotoru dál zátokou podél jejího levého břehu. Přijde Prčanj s majestátním chrámem Matky Boží, Stoliv, odkud už spatříte na protějším břehu pitoreskní městečko Perast, kde bývala stará námořní škola. Uprostřed zátoky se pak krčí ostrov Gospa od Škrpjela, uměle navršený po staletí námořníky vracejícími se z plaveb. S díky za ochranu Panny Marie sem pravidelně házeli kameny až vznikl ostrůvek, na němž pak vybudovali malý kostelík. Moře je tiché a mírné, na břehu kvetou mimosy a nad tím vším se zdvíhají z vody až do nebe ostré skály. "Vy jste Češi? Pojďte na rakiji, pojďte," volá najednou někdo z vilky, která stojí kousek přes silnici. Za chvíli si už Božidar připíjí s hosty, zatímo jeho žena Nada nosí na stůl šunku-pršut, dva druhy sýrů a chléb. "Přijedete letos? Podívejte jak je tu krásně," láká Nada. "Pamatuji se jak kolem stálo na dvacet aut a stanů, hlavně vaši," ukazuje na terasovitou zahradu, kde se dnes pase kráva a roste vinná réva. "Tak, aby zase bylo všechno jako dřív," zdvíhá druhou rakiji Božidar.

Věžní hodiny ve starém Kototru

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...