Bojujeme proti klišé, aneb Jágr proti kašli...

  • 17
Vyprávění historek z cest a seriózní žurnalismus mají společnou vlastnost: je v nich třeba užívat výstižné významové zkratky. Tyto zkratky je ale třeba obměňovat a bojovat proti klišé typu: Finsko - země tisíce jezer, Írán - kolébka civilizace, Anglie - země Jacka Rozparovače, Itálie - země parmské šunky a kolébka civilizace... Jak na to?

Země galantního odvozu z letiště
Co říkáte třeba tomuhle? Rusko - země galantního odvozu z letiště. Jak jsem na to přišel?

To jsem psal článek o moskevské zlaté mládeži a dvě mladé dámy mi zrovna líčily něco o kladech polárních lišek a záporech pražských suši barů, když jeden kolega neopatrně pravil, že nestihl vyzvednout nějakou dívku na letišti, a ony poté chvíli nevěřícně zíraly, poté naň začaly vřeštět a ukázalo se, že v Rusku je možné vše, ale muž nikdy nesmí nevyzvednout dívku na letišti, neboť to je zločin srovnatelný s vpádem mongolských nájezdníků či s rozšířením NATO o Českou republiku, no zkrátka projev naprostého hulvátství.

Od té doby zkratku Rusko, země galantních vyzvedávačů, nenápadně kontroluji a ptám se sibiřských řidičů v žigulících, ázerbájdžánských prodavaček květin i zahořklých intelektuálů a všichni pokyvují hlavou a říkají: "Nevyzvedneš dívku na letišti, končíš." Ano, tak to v Rusku chodí.

Jágr: kapky proti kašli?
Zkratkovité charakteristiky zemí se pochopitelně mění v času a prostoru. Například na Británii se před nedávnem hodil popis: harmonická země zcela ignorující hokej, v níž jsou výsledky mistrovství světa popisovány v tisku drobným písmem na spodním okraji stránky 57 hned pod výsledky okresního přeboru v ping-pongu.

Ano, Británie je země, v níž občané považují slovo Jágr za označení kapek proti kašli.

Jistě, Britové zase mají rádi kriket. To je ta hra, u níž není možno poznat, kdo proti komu hraje, a na trávníku obvykle spí velký tlustý pes. Není to tak dávno, co internetové stránky BBC uváděly zhruba toto pořadí takto výbušných a napínavých zpráv:
1. Tsunami spláchla Paříž
2. Kapitán pákistánského kriketového mužstva si vymkl kotník
3. Británie vyloučena z EU

Jak (ne)proniknout do tajů kriketu
Mimochodem: jednou jsem v Pákistánu udělal Evropě ostudu, neboť jsem se vytahoval a kriketovou pálkou jsem odpálil ve stylu softbalu, míč letěl daleko, vysoko, byl jsem na ten odpal pyšný, ale děti z chudinské čtvrti byly z toho ignorantství zdrceny a pálku mi vyrvaly, kroutily hlavou a říkaly, že budoucnost patří Asii, ať se vrátím domů.

A v Londýně se občas setkávám s mytickou postavou, významným britským diplomatem Tonym, který v Praze před lety založil první kriketové družstvo a Čechy do jeho řad lákal slovy: "Přijď na trénink, hned se staneš třetím nejlepší hráčem kriketu v Čechách." Z čehož plynulo, že jeho tým měl v tu chvíli právě dva české členy.

Stručná a proto nepřesná charakteristika na dvou příkladech: Londýn - město věčných mlh. Rumunsko - země romantických západů nad Dunajem... Ono to totiž může často vypadat naopak, a nebo úplně jinak.