Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Biopokoj, biojídlo, všude a všechno bio. Biohotely jsou novým hitem Alp

aktualizováno 
V létě na svazích hospodaří biosedláci, v zimě je střídají lyžaři, kteří se ubytují v biohotelu. Trend je čím dál silnější nejen v sousedním Rakousku, ale i v dalších alpských zemích, uvádí magazín Víkend MF Dnes.

Rupertus je první certifikovaný biohotel v Leogangu v rakouské oblasti Salzburgerland. | foto: Bauer Saalfelden

V našem alpském hotelovém pokoji je navzdory nastávající venkovní zimě pěkně teploučko. Docela nezvyklý jev u rakouských ubytovatelů. „Vytápíme ekologicky, na biomasu. Spotřebovává se bioodpad z místních statků,“ říká paní domácí.

Nadja Blumenkampová je majitelkou prvního certifikovaného biohotelu v Leogangu v rakouské lyžařské oblasti Salzburgerland. „Byla to jen otázka času, kdy skončím s rodinou v biohotelu. Biopotraviny a biokosmetiku nakupuji – navzdory občasným úsměškům okolí – už pár let. Ale i pro mě to byl vlastně nečekaný objev.“

Fotogalerie

Biohotely jsou téma, s nímž se v české kotlině takřka nesetkáte. Přitom na jih od našich hranic se tento způsob trávení volného času stává hitem.

Hlavně v alpských oblastech: Rakušané, hoteliéři v Bavorsku, Jižním Tyrolsku, Švýcarsku i ve Slovinsku začínají chápat, že stále víc turistů si rádo připlatí za přírodní přirozenost.

Dřevěný biopokoj

Rupertus v Leogangu je zvenku docela nenápadný, „rakousky disciplinovaný“ objekt. Na první pohled ničím nepřipomíná filozofii, na níž je postaven. Majitelka Nadja Blumenkampová je tady druhou hoteliérskou generací. Před pěti lety převzala hotel od rodičů. A už tehdy jí bylo jasné, kam bude svoje úsilí ve vedení firmy směřovat.

„Způsobily to děti. Když se nám narodily, uvědomila jsem si, že chci, aby vyrůstaly ve zdravém a přirozeném prostředí.“ Celý objekt prostupuje vůně masivního dřeva a na intenzitě nabírá v momentě, kdy otevřeme dveře našeho biosuite.

Vysokohorská dřevina zirbe je tady ve své přírodní biokvalitě.

Vysokohorská dřevina zirbe, jíž jsou připisovány léčivé účinky, je ve své přírodní podobě prakticky v celém pokoji. „Pro biopokoje neexistují momentálně žádné předpisy. Tak jsme se v rodině zamysleli, jak to udělat, aby byly co nejvíce bio,“ vysvětluje Nadja Blumenkampová.

„A došli jsme k tomu, že je potřeba využít místní masivní dřevo, které zpracují lokální truhláři, použít výhradně přírodní oleje, žádné škodlivé látky, začlenit do pokoje pouze přírodní materiály, jako je bavlna, len, ovčí vlna. Dokonce i na matrace jsou použita certifikovaná přírodní vlákna.“

Také v případě elektrické energie používají stoprocentně ekologický proud. „Máme fotovoltaiku, která pokryje osmdesát procent spotřeby elektrické energie hotelu. Zbytek potřebného proudu bereme z vodní elektrárny v Kaprunu.“
A k tomu znamenitá voda, co teče z kohoutku. Pravá leogangská.

Bylinková biokuchyně

Pak je tu to jídlo. Sejdete z biosuite o pár pater níž, zasednete ke stolu a začnete přemýšlet, proč vám tady tolik chutná. V kuchyni natrefíte na Marka, kuchaře ze Slovenska, před kterým leží několik druhů bylinek.

Cereálie jsou výhradně v biokvalitě.
Ovocné šťávy a mošty k snídani

„Jsou přímo z hotelové zahrady, pěstuje je majitelka,“ ukazuje čerstvé suroviny a dodává: „Čtyři roky jsem pracoval v biohotelu, pak v běžném hotelu, teď jsem se vrátil k biovaření. Rozdíl v základních surovinách oproti normálnímu hotelu je znát.“

Nadja Blumenkampová mě bere na průzkum hotelu. Osahávám si ovoce na baru pro přípravu nápojů. V biokvalitě. Zkoumám biovína a chci si dát domácí biolimonádu.

Pak se zastavím ve sklepě a z deseticentimetrové blízkosti prověřuji potraviny uskladněné na policích a v chladicích boxech, abych odhalila, že je to přece jen taková marketingová hra na zákazníka. Není. Každý sáček, každý obal tady nese označení bio.

„Musíme důvěřovat našim dodavatelům bioproduktů, že mají potřebné certifikace, že podléhají pravidelným kontrolám a produkují skutečně bio. Stejně tak my jsme dvakrát za rok kontrolováni nezávislou kontrolní komisí, které jsou v Rakousku celkem tři. Kontrola probíhá zásadně nečekaně,“ popisuje paní majitelka.

Alpské biokrávy

Nejvíc mě zajímá, odkud jsou ty chuťově perfektní jogurty a mléko s nápisem „Mei Muich“, které každé ráno s nadšením liju na biomüsli a biocornflakes. Nadja Blumenkampová mě směruje.

A tak se vydáváme do pár kilometrů vzdáleného biostatku Zieferhof, který zdálky vůbec nevypadá, že by tady produkovali něco senzačního. Prostě normální rakouský Hof.

Biostatek Zieferhof zdálky vůbec nevypadá, že by tady produkovali něco...
V Leogangu je jedna z nejvyšších konjcentrací biozemědělců v Rakousku. Na...

Čekám, že mě přivítá podsaditý šedesátník, který k bio dospěl vývojem událostí. Místo toho si třesu rukou s Bernhardem Perweinem, kterému je tak třicet a politiku bioprodukce mi vykládá s naprostou samozřejmostí.

Kolik to stojí?

Ceny biohotelů kolísají podle kategorie ubytování a sezony, tak jako u běžných hotelů. Za přenocování s polopenzí ve dvoulůžkovém pokoji dáte za osobu 70 eur, ale i 200 eur (viz www.biohotels.info, www.rupertus.at, www.zieferhof.at).

Děti lítají mezi biokrávami, jež nepozřou nic horšího než obyčejnou, nestříkanou, chemicky neošetřenou a nehnojenou alpskou trávu. A pak volá Nadja z hotelu Rupertus, jestli by po nás mohl Bernhard poslat mléko, že ho dneska hosté vypili nečekaně víc.

Vezeme biomléko a k tomu biojogurty a biomarmeládu od Bernhardovy maminky a biopálenku od jeho tatínka a ještě dlouho cítíme na jazyku chuť Bernhardova čerstvého biochleba. A Nadja si bere od nás biomléko, schovává nám biojogurty do hotelové lednice a jde si sednout ke stolu.

Snad nejlepším důkazem, že to v tomto hotelu s přirozeností myslí vážně, je fakt, že hoteliérská rodina jí s hotelovými hosty. Hotelové jídlo. V hotelové restauraci. A bydlí s hosty v hotelu. Celoročně. Jsou v biohotelu doma.

Sedm zásad biohotelu

1. Téměř všechny suroviny, potraviny a nápoje pocházejí z certifikovaného biologického
zemědělství.

2. Hotelová kosmetika je přírodní a certifikovaná.

3. Elektrická energie pochází stoprocentně z ekologických zdrojů.

4. Používaný papír v celém objektu (kuchyně, kancelář, toalety...) je recyklovaný nebo z udržitelného lesního hospodářství.

5. Na jedno přenocování produkuje hotel méně než 12 kg CO2.

6. Jídla jsou připravována ručně a přirozeně, nepoužívá se mikrovlnná trouba.

7. Využíváni jsou maximálně regionální producenti a produkty.

Autor:



Nejčtenější

Za fotku vyhoštění. Party u bazénu se úřadům v Kambodži nelíbila

Fotka z divoké party v pronajaté vile v městečku Siem Reap, kterou turisté...

Sedm západních turistů - pět mužů a dvě ženy - bylo vyhoštěno z Kambodže poté, co je tamní policie minulý měsíc zatkla...

Trabantem tam a zase zpátky. Žlutý cirkus startuje na poslední cestu

Grand Central Road nám rozhodně nedala nic zadarmo.

Z Indie až do Prahy. Po Střední Asii, Africe, Jižní Americe, Austrálii a Tichomoří zbývá týmu kolem Dana Přibáně...



Nepotřebujete přes oceán: evropská Route 66 je ve Skotsku a je dokonalá

Skotská silnice North Coast 500

Kdo by cestoval až do USA, když si může udělat pořádný roadtrip v Evropě? Legendární Route 66 se zrodila konkurence -...

Je to drahé, ale opravdu to stojí za to. Lyžování ve stínu Matterhornu

Vyšší ceny v Zermattu vyvažují skvělé služby a také nižší hustota návštěvníků.

Lyžařské středisko Zermatt – Cervinia najdete na hranici mezi Švýcarskem a Itálií, v oblasti bezpočtu čtyřtisícových...

Hádanka pro zarputilé lyžaře. Kolikrát za den se dá objet Sella Ronda?

Sasso Lungo

Přiznávám, byla to magořina, ale nádherná. Za necelých sedm hodin jsme ujeli 73 kilometrů sjezdovek po oranžovém...

Další z rubriky

Nejlepší hi-tech novinky pro rok 2018. Co nás čeká příští rok na svahu

Sportovní veletrh ISPO 2018 se konal poslední lednový týden v Mnichově.

Speciální stahovací rukavice na běžky, revoluční freeridové boty s možností připnout mačky nebo nepromokavá péřovka...

Vítr je náš motor. UNESCO zachraňuje umění nizozemských mlynářů

Větrný mlýn u obce Kinderdijk. Většinu z 1 200 větrných a vodních mlýnů v...

Na konci loňského roku byl nově do seznamu kulturního dědictví UNESCO zapsáno umění nizozemských mlynářů. Je to...

Adrenalin v buddhistickém chrámu. V malajsijském Penangu vládnou hadi

Snake Temple v malajsijském Penangu byl postaven před 160 lety.

Původně to byl chrám zasvěcený jednomu buddhistickému mnichovi, jakých je ve městě spoustu. Časem se ale ze Snake...

Najdete na iDNES.cz