Bohatí podnikatelé si našli novou zábavu. Na svých drahých terénních motocyklech bezcílně křižují lesy a louky v Jizerských horách a vůbec jim nevadí, že ničí přírodu, ruší zvěř a ohrožují turisty. Ačkoliv už takto jezdí tři roky, v poslední době jich povážlivě přibývá. "Jejich oblíbeným místem jsou například lesy mezi Mníškem a Raspenavou," řekl vedoucí Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor Jiří Hušek. "Jezdí si, kudy se jim zamane a neberou na nic a na nikoho ohled. Přitom to nejsou žádní nezkušení mladíčci, ale pánové okolo čtyřiceti, pětačtyřiceti let." Lesní strážci, kteří mají statut veřejného činitele a mohou po bezohledných motorkářích vymáhat pokutu, se snaží jejich spanilé jízdy omezit. "Na místě jim smějí uložit pokutu do jednoho tisíce korun, pokud je to víc, tak už zahajujeme správní řízení," dodal Hušek. "Pro movité majitele motorek, za něž zaplatili i čtvrt milionu korun, je však pět tisíc, které po nich chceme, směšná částka." Trest se tedy míjí účinkem. Ochranáři přírody však nejsou tak úplně bezmocní. Podle novely zákona o ochraně přírody mohou v závažných případech vyměřit i pokutu ve výši až padesáti tisíc korun. Pokud se jim ovšem podaří motorkáře usvědčit. Muži na motorkách totiž nosí přilby a často jim na strojích chybí státní poznávací značka. Ideální proto je, když se strážcům podaří motorkáře zadržet přímo v lese a nemusejí po nich dodatečně ve spolupráci s policií pátrat. Postavit se motorkáři do cesty, aby zastavil a zaplatil pokutu, je však dost riskantní. "Vím o jednom případu, kdy motorkář těžce poranil zaměstnance lesní správy v Jablonci nad Nisou," vzpomněl si Hušek. Pokud se něco takového stane, tak to vyšetřovatel může kvalifikovat jako útok na veřejného činitele. Takovému člověku pak hrozí soud a žalář ve výši pěti až deseti let podle toho, jak těžké zranění strážci přivodil. A jak vlastně motorkáři přírodě ubližují? "Hluk naštěstí zvěř vyleká, takže stačí utéci," řekl Hušek. "I tak ale dost často najdeme na loukách přejeté slepýše a zmije." Mnohem horší podle Huška je, že ostré hroty na pneumatikách motocyklů ničí rostliny a především svrchní vrstvu hlíny. Když zaprší, tak déšť tuto narušenou vrstvu půdy odplaví a vznikají strouhy a drobná koryta. "Odplavená hlína a rostliny navíc postupně ucpávají potoky a řeky, které se při velkých lijácích vylévají z břehů," vysvětlil vedoucí Chráněné krajinné oblasti Jizerských hor.
|
