Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Běžkařská paráda. Padesát kilometrů Javornickou magistrálou

aktualizováno 
Pásmo Javorníků na moravsko-slovenském pomezí láká návštěvníky krásnou odlesněnou hřebenovkou, z níž se otevírají úžasné výhledy na rozmanitý horský svět Karpat. V zimě navíc nabízí ideální terén pro dlouhé přejezdy na běžkách. Pravidelně udržovaná dvojstopa umožňuje bezproblémový pohyb ve sněhu také pěším turistům.

Dřevěnice na hřebeni Javorníků, osada Bielovci | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Javorníky jsou téměř 100 km dlouhé pohoří protažené od západu k východu. Na naše území zasahují jen malou částí, mnohem větší díl leží na Slovensku.

Hlavní hřeben bez výrazných kopců a sedel se klikatí v konstantní výšce okolo 800 metrů od Lyského průsmyku u Horní Lidče až k prvním domům na předměstí Čadce. Neopakovatelnou malebnost dodává těmto horám kulturní krajina roztroušených samot a osad, které šplhají až do nejvyšších poloh.

Po hřebeni na běžkách i pěšky

Obvyklým východiskem na hřeben Javorníků je rekreační a lyžařský areál Kohútka, kam se dá dnes dojet autem nejenom ze slovenské, ale také z moravské strany. Výjezd úzkou a strmou silničkou z údolí Vranča však bývá v zimě mnohdy dobrodružný a bez sněhových řetězů či pomocného odtahového traktůrku často nezdolatelný. Zato parkování nahoře je z hlediska kapacitního v pohodě.

Javornická lyžařská magistrála nad sedlem Semeteš

Javornická lyžařská magistrála nad sedlem Semeteš

Javornická lyžařská magistrála

Javornická lyžařská magistrála

Tradiční zimní túrou, kterou podniká většina frekventantů bez sjezdového vybavení, je hřebenová pohraniční trasa přes horský hotel Portáš, Malý a Velký Javorník na rekreační středisko Kasárna, což představuje za příznivého počasí pohodlnou dvou až tříhodinovou trasu bez výrazných výškových rozdílů.

Na běžkách si lepší terén snad ani nelze představit. Stopy jsou perfektně udržované a sněhové podmínky vzhledem k nadmořské výšce a zeměpisné poloze Javorníků obvykle lepší než v okolních kopcích.

Rolbou udusaný široký pruh sněhu vedle lyžařských stop je zároveň ideálním podkladem pro pěší putování, které by bylo jinak neodmyslitelně spojeno s velkým fyzickým vypětím a permanentním konfliktem s běžkaři. Pěší skupinky výletníků s velkými batohy a výbavou pro zimní táboření proto nejsou v Javorníkách vzácností.

Dvousetletý spor o hranici

Výletem „na Slovensko“ se trasa Kohútka – Kasárna stává už po šesti kilometrech na Malém Javorníku (1019 m). Zde česko-slovenská hranice, do té doby sledující rozvodní hřbet, uhýbá ostře vlevo a dál probíhá dole pod hřebenem po „moravském“ úbočí.

Poněkud nelogický průběh zdejší hraniční linie stanovila dohoda v roce 1734, která byla výsledkem 200 let trvajících sporů mezi Moravou a Uhrami. Ke krátké změně hraniční linie došlo v době Slovenského státu v letech 1939–45, kdy se patníky s vyrytým S stěhovaly nahoru na hřeben (některé jsou ještě stále zachovalé).

Hraniční kámen Slovenského státu z doby druhé světové války

Hraniční kámen Slovenského státu z doby druhé světové války

V září 1944 se kolem nich probíjela ze Slovenska na Moravu partyzánská brigáda Jana Žižky a v údolí Podťaté u Velkých Karlovic svedla s německými jednotkami největší bitvu v českých zemích v době druhé světové války. Po válce se však hranice opět vrátila dolů pod hřeben na původní místo. Tam zůstala i po vleklém sporu o rekreační středisko Kasárna po rozdělení česko-slovenské federace v roce 1993.

Zarůstající hřebenovka

Úsek mezi Malým a Velkým Javorníkem patří k nejkrásnějším horským túrám na moravsko-slovenském pomezí. Cestička se vine po mírně zvlněném hřbetu, který v minulosti sloužil jako pastviny a v létě bývá rájem borůvkářů.

Terén je směrem doleva (tedy na Moravu) otevřený a poskytuje nerušený výhled na celou východomoravskou horskou oblast od Hostýna po Těšínské Beskydy. Bohužel, každým rokem je patrnější, že neudržované bezlesé plochy postupně zarůstají smrkovým náletem a zmenšují se.

Například Malý Javorník, před 30 lety ještě z poloviny holý, již zcela pohltil les. Podobně je tomu na vrchu Stratenec (1055 m) s betonovým památníkem připomínající padlé vojáky při osvobozování Velkých Karlovic.

Zde problém vyřešila stavba dřevěné rozhledny a vykácení pruhu lesa. Rozhledna na Stratenci tak představuje vlastně jediné místo, odkud je vidět alespoň částečně směrem na Slovensko.

Vrchol Velkého Javorníku

Vrchol Velkého Javorníku

Kruhovým výhledem na Malou Fatru a Tatry se dnes už nepotěšíte ani z nejvyššího Velkého Javorníku (1071 m), jehož plochý vrchol zdobí dvojramenný slovenský kříž.

Viditelnou proměnou naopak neprocházejí zakrslé, pokroucené formy buků, které se ponejvíce zachovaly v malém jedlobukovém pralese na severním úbočí nejvyšší hory. Chráněny jsou od roku 1967 v národní přírodní rezervaci Velký Javorník.

Kolem dřevěnic, křížů a kapliček

Za rekreačním střediskem Kasárna, jehož název souvisí s ubikacemi vojáků, kteří zde roku 1833 bránili šíření epidemie asijské cholery z Uher na Moravu, se javornický hřeben snižuje a také citelně vylidňuje. Nádherné putování však pokračuje a do cíle, tedy na konec hřebenovky u Čadce, je to ještě více než 10 hodin jízdy na běžkách.

Přespat se dá různě: v seníku nad osadou Gregušovci, v hotelu Pančava v silničním sedle nad Makovem nebo U Cipára na Semeteši, kde je součástí hospody turistická ubytovna. Záleží, co si vyberete a kam až dojedete.

Kilometry mezi restaurací U Melocíka a Čadcou jsou asi tím nejkrásnějším, co lze v Javorníkách vidět. Střídají se bezlesé pláně i lesíky, z východních dálek se přibližují sluncem ozářená skaliska Velkého Rozsutce, silueta zasněžené Babí hory a rozeklané tatranské štíty.

Dřevěnice na hřebeni Javorníků, osada Bielovci

Dřevěnice na hřebeni Javorníků, osada Bielovci

Malá Fatra z Javorníků

Malá Fatra z Javorníků

Na druhé straně přes údolí Kysuce se jako vlny překrývají pásma beskydských hřbetů a lesů s mohutným temenem Smrku a půvabně vyčnívající Lysou horou. Do toho jsou všude kolem roztroušené horské osady, dřevěné chaloupky, kříže a kapličky. Postavili je lidé, kteří tu v minulosti našli skromné, ale soběstačné živobytí.

Bohužel se mnohé dřevěnice rozpadají, v lepším případě jsou opuštěné chalupy upraveny na rekreační objekty, které však mají v zimě většinou zabedněné okenice a jsou bez života, protože autem se k nim dojet nedá. Starousedlíci vymřeli a s jejich odchodem doslova před očima mizí i louky, které každým rokem rychleji pohlcuje les.

Atrakce 21. století

Javornický hřeben však ožívá jinými atrakcemi. Kromě různých informačních a naučných tabulí vyrostly na několika návrších malé a hezké volně přístupné rozhledny, nahrazující zmizelé vyhlídky ze zarostlých pastvin a luk.

Fotogalerie

Kromě již zmíněného vrchu Stratenec vás lyžařské stopy provedou kolem dvou malých staveb připomínající středověké hradní hlásky – jedna stojí na vrchu Kamenité (834 m), druhá na Marťáckém vrchu (854 m).

Kuriozitou je rozhledna Ľuby, která byla postavena z peněz EU jako protipožární stavba a oficiálně je na ni vstup zakázán.

Roztroušeně se na různých místech javornického hřebene objevují také netradiční výtvory slovenských umělců původem z Kysuc, souborně nazvané jako Galerie v přírodě.

Proto se nelekněte, když u cesty potkáte Španělského býka, Oko, Světlonoše nebo Potvora. Zdali do Javorníků tyto neobvyklé artefakty moderního umění sponzorované penězi EU opravdu patří, ukáže teprve čas. Mnozí návštěvníci nad nimi spíše nechápavě kroutí hlavou.

Může se hodit

Javornická lyžařská magistrála
Kohútka – Kasárna, 13 km – U Melocíka, 26 km – sedlo Semeteš, 32 km – hotel Husárik, 50 km – Čadca, 54 km

Mapy:
1 : 50 000 KČT č. 95 – Javorníky západ
1 : 50 000 VKÚ Harmanec č. 109 – Javorníky, Čadca

Jak se tam dostat
Vhodnými nástupními místy na hřeben Javorníků jsou skiareál Kohútka, rekreační středisko Kasárna, Reštaurácia U Melocíka a sedlo Semeteš. Ve všech jmenovaných místech lze zaparkovat auto, ale problémem je vrátit se k němu jinak než stejnou cestou. Pro realizaci souvislejších a delších hřebenových přejezdů je tudíž vazba na auto vyloženě nevhodná. Veřejná doprava v návaznosti na české území ovšem prakticky neexistuje, takže pokud si chcete Javorníky opravdu užít, vypravte se tam na více dnů a zamluvte si předem někde nocleh (např. Kasárna, Makov, Semeteš).

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Lavina ve francouzských Alpách smetla snowboardisty
Laviny v Alpách letos zabily už přes 50 lidí, živlu přeje počasí

Jen za uplynulých deset dní zahynulo při lavinách v Alpách nejméně jedenáct lidí. Přírodní živel, kterému letos nadmíru přejí výkyvy počasí, zabíjel v italském...  celý článek

Otestovali jsme lyžařské středisko Kohútka v Beskydech.
Zimní inspekce: Prověřili jsme lyžování na Kohútce v Beskydech

Kdysi tu trénovala naše bronzová medailistka z olympiády v Sarajevu Olga Charvátová, dnes si středisko vychvalují i současní lyžaři. Výkladní skříní krásného...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.