Bezděz i Ještěd jako na dlani. Nezapomenutelný výlet na Ronov

Zachovalá příroda, romantická zřícenina středověkého hradu a také daleké výhledy na České středohoří, Bezděz i Ještěd. To vše vás čeká během výletu na sopečnou horu Ronov na Českolipsku v severních Čechách.

Dokonalý sopečný kužel

Hora s hradem Ronov rozhodně neupoutá svou nadmořskou výškou 552 metrů. Je však natolik ojedinělá svým výrazným tvarem, že ve výhledových panoramatech severočeské krajiny ji nelze přehlédnout. Navíc se svým blízkým sousedem, mohutným Vlhoštěm (614 m), tvoří charakteristickou terénní dvojici.

Ronov najdete obvykle na mapách Českého středohoří (východ), zeměpisně však patří k Ralské pahorkatině a z hlediska ochrany přírody pod CHKO Kokořínsko.

Za svůj vznik vděčí Ronov sopečné minulosti okolní krajiny, kterou tvořila pískovcová plošina. V mladších třetihorách, tzv. neogénu, ji vulkanická činnost vyzdvihla a lávy na mnohých místech pronikly po puklinách do pískovcových vrstev. V nich vytvořily podpovrchové útvary, které vlivem dlouhodobého zvětrávání a eroze vystupují nad okolní terén jako nápadné sopečné kupy a kužely.

Čedičový kužel Ronova je objemem spíše malý, je však téměř dokonale pravidelný a symetrický a jeho svahy jsou velmi strmé, až 45 stupňů.

Sopečný kužel Ronova od jihu

Výlet na dvě hodiny

Výlet na Ronov je časově nenáročný a dá se v pohodě zvládnout, třeba i s malými dětmi, za půl dne. Pokud nejedete autem, můžete využít vlakové spojení na trati Česká Lípa – Lovosice, jezdící v pravidelných dvouhodinových intervalech.

Lokálka obkružuje z jedné poloviny úpatí kopce a na vrchol je možné vyrazit hned ze tří vlakových nádraží. Nejblíže je to ze severozápadu z Kravař v Čechách, odkud vede zelená značka polní cestou starou třešňovou alejí. Podobný ráz má červená trasa od severovýchodu ze Stvolínek. Třetí varianta od jihu z Blíževedel je nejdelší a vede v délce 1 km po asfaltové silnici.

Na samotný vrchol k hradu směřuje jediná stezka vedená velikým půlkruhovým obloukem v délce 0,8 km. Pokud byste zdolávali hrad od jihu, zatočíte se o plných 360 stupňů.

Všechny tři varianty výstupů, které čítají převýšení 220 m, zvládnete zhruba za hodinu. V případě časové tísně a rychlého tempa je možné vše stihnout tak, že jedním vlakem přijedete a dalším za dvě hodiny odjedete. To ale nedoporučujeme, protože zejména v městečku Blíževedly kolem náměstí s hezkými historickými domy zvou k návštěvě a občerstvení četné malé hospůdky se zahrádkami.

Hora Vlhošť, nejvyšší bod CHKO Kokořínsko

Přírodní i kulturní památka

Po velmi strmém svahu sopečného kuželu Ronova se vine směrem vzhůru upravený a nedávno renovovaný chodník. Zkracovat si cestu nemá smysl, protože svah je prakticky neschůdný.

Teplomilné dubohabrové lesy jsou vzhledem k obtížnému přístupu v podstatě nedotčené, takže není divu, že Ronov je od roku 1995 chráněnou přírodní památkou. Kromě teplomilné lesní a křovinné vegetace jsou cenné i mnohé druhy hmyzu, vyskytuje se tu také užovka hladká. Významná jsou také četná suťová pole nebo chcete-li kamenná moře na strmých svazích.

Nejvyšší místo Ronova, hradní citadela

Zřícenina hradu Ronova

Na vrcholu Ronova zaujmou hradby z černého čedičového kamene, pozůstatky starobylého hradu. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1429, jeho dnes viditelné části postavil po husitských válkách Vilém z Illburku.

Na tehdejší dobu významný byl systém vystupujících, tzv. flankovacích bašt, umožňujících aktivní boční dělostřeleckou obranu. V oválném půdorysu hradního objektu jsou tyto stavební prvky jasně zřetelné. Vysoká poloha a tudíž i problémy se zajištěním provozu odsoudily hrad k brzkému zániku. Na počátku 17. století byl již zříceninou.

Obytná hradní věž Ronova, vpravo na obzoru Ještěd a Ralsko

Na vrcholu hradního kopce

Dnes se do hradního objektu vstupuje od jihu přes velkou podélnou budovu, původní brána se nacházela vpravo na východě. Z nevelkého nádvoří vystupuje černá čedičová skála, na níž kdysi pravděpodobně stávala obytná věž. Zřejmě torzo malého lomu, v němž se těžil kámen potřebný ke stavbě.

Vrchol skály nabízí překrásný pohled jižním a východním směrem. Jakoby z letadla se díváte na protilehlý sopečný vrch Vlhošť s charakteristickými řadami skal na úbočí. Vedle něj vlevo rozeznáte v dálce Bezděz, Ralsko i Ještěd. Za slunečného počasí spatříte i bělostné paneláky České Lípy. Nejzachovalejší část hradu - obytná věž - bohužel brání spolu se vzrostlým lesem výhledům směrem na sever a západ. I to, co je vidět, však stojí za to.

Pohled z Ronova k jihovýchodu na Ralskou pahorkatinu, v dálce Bezděz

Na hradním nádvoří najdete stín vzrostlého stromu, ohniště a lavičku a můžete si tu příjemně odpočinout. O víkendech a v době turistické sezony však Ronov láká četné návštěvníky a může na něm být i docela rušno. To ovšem nic nemění na tom, že výlet na Ronov bude vždy patřit k těm, na něž nezapomenete.

může se hodit

Jak se tam dostat

Autem z České lípy na Litoměřice, resp. z Litoměřic na Českou Lípu, auto zaparkovat v obcích Stvolínky, Kravaře nebo Blíževedly. Odtud pěšky na hrad, zpět po stejné cestě anebo do některé z dalších dvou výše uvedených obcí a vlakem k autu.

Vlakem obdobným způsobem (trať 087 Lovosice – Česká Lípa), spoje jezdí pravidelně po dvou hodinách v obou směrech.

Itinerář výstupů

Blíževedly – Ronov, červená, 4 km
Kravaře v Čechách – Ronov, zelená, červená, 3 km
Stvolínky – Ronov, červená, 3 km

Mapa

KČT 1 : 50 000 č. 11, České středohoří východ

Mapy © PLANstudio