">
Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Běž pryč míšo", aneb jak se vyhnout medvědům

  15:00aktualizováno  15:00
Medvědy lze na Aljašce potkat skutečně všude. Žijí zde všechny tři druhy - polární, hnědí i černí medvědi. Největší z nich - medvěd polární - se však vyskytuje pouze v artických ledových oblastech (i když vzácně zavítá i do blízkosti severských osad) a šance, že ho spatříme, je téměř nulová. Medvěd černý je na Aljašce a v Kanadě nejrozšířenějším druhem. Je nejmenší, dosahuje průměrné váhy 90 - 120 kg. Medvěd hnědý a grizzly byli jednu dobu považováni za dva rozdílné druhy, dnes se však klasifikují jako jeden druh. Liší se především velikostí. Hnědí medvědi žijí hlavně v pobřežních oblastech s hojným výskytem lososů, mohou vážit i přes 400 kg. Na ostrově Kodiak lze spatřit jedince, kteří dosahují ve stoje výšky tří metrů a váhy 700 kilo! Grizzlyové naproti tomu žijí ve vnitrozemí, kde je jejich strava relativně chudá, a proto váží v průměru ”jen” 250 - 350 kilogramů.

Mezi oblasti s největším výskytem medvědů patří vedle zmíněného Kodiaku například ostrov Admirality či národní parky Katmai, Wrangell-St.Elias a Denali. Zejména v těchto oblastech tedy musíme být na setkání s nimi připraveni.

V Národním parku Denali (DNP) je přípravě na setkání s medvědy věnováno množství vzdělávacích programů,  přednášek i audiovizuálních pořadů. Rangeři a další zaměstnanci parku turistům neustále opakují základní bezpečnostní poučky. Pokud si vás medvěd nespojuje se zdrojem potravy, obvykle se vám vyhne a nebezpečí střetu tudíž nehrozí (výjimkou může být například samice s mláďaty, cítí-li se v ohrožení; v tomto případě je na místě extrémní opatrnost). Z tohoto důvodu jsou také medvědi, živící se odpadky z kontejnerů - ať už stranou  lidských obydlí či přímo v obcích - nežádoucí škodnou.  V DNP, který se pyšní tím, že zde zvířata žijí ve svém původním prostředí, jen minimálně narušeném člověkem, platí proto velmi přísná pravidla pro styk s těmito impozantními, ale potenciálně nebezpečnými šelmami. 

Především platí absolutní zákaz krmení. A fed bear is a dead bear (Krmený medvěd je mrtvý medvěd) - zvíře, které si navyklo v člověku spatřovat zdroj potravy, musí být z parku  neprodleně odstraněno, což nezřídka znamená utraceno. 

Ke kempování v DNP je nejen třeba povolení (jež se vystavuje podle důmyslného systému zón a kvót; v každé z přibližně třiceti zón o rozloze v desítkách kilometrů čtverečních táboří denně maximálně dvě až tři skupiny, jež se ideálně nemají vůbec potkat), vyžaduje to také maximální opatrnost a nemalou dávku zodpovědnosti, spojenou i s jistým rizikem. Od založení parku v roce 1917 - jak hrdě prohlašuje správa parku - zde sice nebyl medvědem zabit jediný turista, nicméně... Během každé sezony se možná stovky lidí dostanou do situace, kdy je medvěd napadne.

K co nejdokonalejší izolaci medvěda od lidské stravy slouží tzv. medvěduvzdorné zásobníky (malé soudky z odolného plastu s víkem, uzavírané mincí, aby ho zvíře -přilákané vůní -- nemohlo otevřít). Pro přípravu a uskladňování jídla dále platí pravidlo trojúhelníku o straně alespoň patnácti metrů, do jehož rohů umístíme stan, zásobník a ohniště (opět, aby si méďa nespojil vůni a případné drobky či ukápnutý tuk s vaší přítomností -- noční návštěva hladového huňáče ve stanu by mohla pocuchat nervy i těm neotrlejším zálesákům).

Při přímém styku s medvědem lze aplikovat různé způsoby chování, základním pravidlem však je: neutíkat! Za prvé člověk nemá šanci utéci (rangeři s oblibou turistům říkají: medvěd dokáže vyvinout rychlost 50 km/h - a co vy?), za druhé - což je horší - ve zvířeti vyvoláme lovicí pud, a to pak na nás skutečně dostane chuť. Ač jsou medvědi všežravci a v DNP tvoří hlavní část jejich jídelníčku bobule (jichž denně dokáží spořádat i dvě stě tisíc), nepohrdnou masitým zpestřením a jedí prakticky vše, na co narazí - od drobných hlodavců až po losí mláďata a někdy i dospělé kusy. Spořádat člověka by jim tudíž nedělalo větší problém. Na druhou stranu k jejich běžné kořisti člověk nepatří a za normálních okolností se mu vyhnou. Je ovšem nutné, aby zvíře o našem příchodu vědělo; jestliže je nenadále překvapíme, může se zachovat nepředvídaně, tedy může i zaútočit. Jako prevence se tudíž doporučuje dávat svou přítomnost najevo hlukem: zvonečky, hlasitou mluvou, zpěvem (nedostatečný hudební sluch není v tomto případě na překážku).

Jestliže se i přes tato opatření s medvědem setkáme, osvědčuje se, co nejvíce zdůrazňovat příslušnost k lidskému druhu: mávat nad hlavou rukama (ostatní zvířata je nemají), mluvit pokud možno klidným, vemlouvavým hlasem (”Běž pryč, míšo”). 

Přibližuje-li se huňáč neochvějně dál, můžeme začít opatrně, ZVOLNA ustupovat. Budiž zde znovu zdůrazněno: NIKDY za žádných okolností se nesmíme obrátit na útěk - i kdyby nám to pud sebezáchovy sebevíc přikazoval, abychom v šelmě neprobudili predátorský instinkt. 

Jednou z možností je rovněž vyšplhat na nejbližší strom, ta je však poměrně riskantní. Medvěd hnědý či grizzly sice lézt po stromech neumí, jeho bratranec medvěd černý však ano. A jelikož oba mohou dosahovat různých barevných odstínů od světle hnědé až po černou, není lehké je rozlišit. Bezpečně je prý sice rozeznáme podle velikosti horních stoliček(!),  tuto metodu však za dané situace zřejmě zvolí jen zoologové vskutku do roztrhání těla. 

Když  žádný z uvedených způsobů  medvěda neodradí, zbývá poslední možnost: padnout na zem, stočit se do klubíčka a hrát mrtvého. Máte-li na zádech batoh, neshazujte ho - bude vás případně chránit před  útocníkovými drápy. Medvěd si s vámi možná ”jen” pohraje, případně vás převalí, ale s největší pravděpodobností bude nehybností své ”kořisti” natolik zmaten a odrazen, že po chvíli znechuceně odejde. Tuto variantu však můžeme považovat skutečně za krajní; případy, kdy se medvěd nedá zaplašit výše uvedenými prostředky, jsou velmi řídké.

I když pravidla chování při  setkání s medvědy je třeba respektovat a případná nebezpečí  nesmíme brát na lehkou váhu, rozhodně by nás neměla odradit od návštěvy některé z oblastí jejich výskytu. Pohled na tato majestátní zvířata v jejich přirozeném prostředí patří k nezapomenutelným zážitkům.

Vidět medvědy v jejich přirozeném prostředí je nezapomenutelný zážitek.

Medvěda lze na Aljašce potkat v kteroukoliv roční dobu.

Pozorujte medvědy, ale raději takhle na dálku.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Rekordní Peking a průměrná Praha. Které metropole nejvíc tíží vnitřní migrace?

Počet obyvatel je znázorněn velikostí kolečka a vývoj populace reprezentuje...

V roce 2050 bude žít ve městech 6,4 miliardy lidí. Zatímco některé metropole rostou rychlým tempem, jiné se naopak musí...

Apokalypsa v dinosvětě: Největší Jurský park minulosti postraší i pobaví

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad...

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad nimi spíš zaplakal. Podívejte se na fotky...

Najdete na iDNES.cz