Berounku proslavil spisovatel Ota Pavel, který do jejího kraje zasadil dějiště mnoha svých povídek a knížky „Jak jsem potkal ryby.“ Kraj, kterým Berounka protéká, je skutečně nádherný a hodný prozkoumání.
V horním úseku pod Plzní protéká široká a mělká řeka panenským údolím bez měst, silnic a železnice, teprve od Skryj ji lemuje významnější silnice. Pokud chcete, můžete navštívit několik zřícenin a známé hrady Křivoklát a Karlštejn.
Nejčastější začátek splutí je v Chrástu u Plzně, odkud můžete v pohodovém tempu za týden doplout až k ústí do Vltavy. My jsme pro začátek vyrazili na jednodenní výlet a vybrali jsme si jeden z krajinově nejkrásnějších úseků Zvíkovec – Roztoky.
Ke Skryjským vodopádům
Startujeme ve vodáckém tábořišti ve Zvíkovci. Pod silničním mostem se ráno u stanů kouří z ohníčků a první vodáci se pomalu chystají na plavbu. My nafukujeme naše lodě – kanoi Scout a jednomístný kajak Safari – a vyplouváme směrem Skryje.
První hodinku plujeme po typické Berounce, řeka je tu široká a pomalu teče mělkým korytem. Místy je potřeba se vyhnout písečným a štěrkovým mělčinám nebo zbloudilému balvanu, jinak na nás řeka neklade žádné vyšší vodácké nároky. Břehy lemují olše a vrby a jak se za námi vzdaluje most ve Zvíkovci, objevují se první chaty a krásná romantická zákoutí.
Start našeho výletu byl v tábořišti ve Zvíkovci. Skryjská jezírka stojí za malou zastávku.
Klidná hladina a hlubší voda nám posléze napovídají, že se blíží jez v Čilé. Pamatuji si to místo z dětství, jezdili jsme sem za tetou do Skryj a na jezu jsme trávili celé dny. Po jeho koruně se dala přejít řeka, to už ale dnes nedokážete, protože jez je využíván malou vodní elektrárnou a majitel jej zvýšil hrazením.
Splouváme vpravo a hned pod jezem přistáváme na písečné pláži. Odtud je to podél Zbirožského potoka asi dva kilometry ke Skryjským jezírkům a Skryjským vodopádům.
Skryjská jezírka a vodopády tvoří zajímavý přírodní úkaz, který je ukryt v zalesněném údolí. Jde o velmi populární cíl výletníků a určitě stojí za samostatný výlet – svižní vodáci prohlídku i s návratem zvládnou za necelé dvě hodinky.
Skryjské zkameněliny a hrad Týřov
Pokračujeme loďmo dál a zakrátko nás vítá obec Skryje. Zastavujeme v kempu u řeky, doplňujeme zásoby pití a trochu se vykoupeme. Koho zajímá geologie, určitě by neměl vynechat malé muzeum J. Barranda ve Skryjích, pěšky je to od řeky kilometr a můžete jít i po naučné stezce.
V muzeu najdeme paleontologickou a geologickou expozici nálezů prvohorní fauny z okolí Skryjí a Týřovic, vystavené jsou i horniny typické pro skryjsko-týřovické kambrium. Zajímavostí je ukázka možného vzniku zkamenělin nebo dvě vitríny s osobními přístroji J. Barranda. Jeho pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.
Jez nad Skryjemi můžete splout na pravé straně.
Teď nás čeká asi krajinově nejhezčí část výletu – údolí se zahlubuje a strmé zalesněné břehy po obou stranách vypadají divoce a nepřístupně. Za prvním zákrutem se před námi objevuje majestátní zřícenina hradu Týřov. Ke zřícenině vede žlutá značka, lodě je možné zanechat u ústí Úpořského potoka.
Tady pod hradem žil 16 let Václav Matoušek neboli „Fialový poustevník“. Svérázný filozof, umělecký truhlář a naivní malíř, který se koncem 30. let minulého století ve svém stanu z chatrného plátna usadil na louce pod hradem Týřovem, měl být námětem knihy Oty Pavla.
Kde chytal ryby Ota Pavel
Řeka je pod Skryjemi opravdu kouzelná, místy to i docela teče, takže svižně pokračujeme k Branovu. Po obou stranách se objevují skalní masivy, obdivujeme zejména vlevo stojící Čertovu skálu.
Od Skryj jsme zatím nenarazili na žádnou hospodu a hlad se již hlásí. Nakonec se necháváme zlákat místem, které proslavil právě spisovatel Ota Pavel. Hostinec U Rozvědčíka má ale dnes daleko k atmosféře popisované v knihách a ani jídlo nám zde nechutnalo.
Tady chytal ryby spisovatel Ota Pavel. V Luhu pod Baranovem navštivte jeho muzeum.
O kilometr dál zastavujeme vpravo a jdeme prozkoumat Pamětní síň Oty Pavla. V domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem najdeme spoustu fotografií a předmětů, které se váží k dílu a životu známého spisovatele, který sem jako dítě jezdil s rodiči na letní byt. Zajímavostí je, že přívoz stále funguje - jako jeden z posledních čtyř na Berounce.
Nás nyní čeká druhý a poslední jez u Nezabudického mlýna. Vodu opět požírá elektrárna, takže lodě přetahujeme přes betonový jez a pak ještě kousek polovyschlým korytem. Dvě poslední zatáčky a jsme na konci naší plavby v Roztokách.
Může se hoditDélka popsaného úseku – 18 km, 4-5 hodin pádlování, obtížnost ZWC+ Ubytování – na tomto úseku můžete využít tábořiště Zvíkovec, Skryje a kemp Višňová Půjčovny lodí – například Dronte nebo H2O Sport Sikyta Stravování – restaurace ve Skryjích, Hostinec U Rozvědčíka a Višňová-Roztoky Vodočet a sjízdnost – tento úsek Berounky je sjízdný víceméně celoročně, díky jezům a charakteru řeky je Berounka sjízdná i v letních obdobích sucha. Minimum je 85cm na vodočtu Plzeň, Bílá Hora. |
Trasu jsme začali ve Zvíkovci a dojeli do Roztok u Křivoklátu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
