Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Železniční perla Švýcarska. Zkuste deset zastavení s Bernina expresem

aktualizováno 
Švýcarsko má další železniční šlágr. Vedle celodenní pouti světoznámým Ledovcovým expresem objevuje čím dál víc turistů výrazně kratší výlet Bernina expresem ve východním, Česku blízkém kantonu Graubünden. Na projížďku tímto krásným vlakem se vydal také redaktor magazínu Víkend MF DNES.

Bernina expres poblíž vrcholové stanice Ospizio Bernina 2 253 m n. m. | foto: RhB

Jedna rada hned na začátek. Pokud si chcete výlet opravdu užít, tu a tam z vlaku vystupte a vydejte se podél 122 km dlouhé památeční trati ze seznamu UNESCO v úseku Thusis – Tirano na podrobnější pěší průzkum.

Zastávka číslo 1: Filisur

Zdejší Landwasser viadukt se řadí mezi největší taháky trati. Stoletý kamenný obloukový viadukt se stáčí ve výšce desítek metrů nad divokou říčkou Landwasser rovnou do skalního tunelu. Zážitek je to i při pohledu z vlaku, ale když si vystoupíte, půl dne v jeho okolí vám uteče, aniž si toho všimnete.

Od nádraží Filisur dojdete pěšky k viaduktu asi za půl hodiny, nedávno zde dráhy nechaly vykácet stromy bránící vyhlídkám, a tak můžete ikonickou stavbu obdivovat shora i zdola podle libosti, pěšiny k vyhlídkám jsou vyznačené. Oblíbené je piknikové ohniště u řeky pod viaduktem s vyhlídkou na projíždějící nablýskané vlaky.

Zastávka číslo 1: Landwasser viadukt u Filisuru

Zastávka číslo 2: Bergün

Alpská víska plná malovaných kamenných domů je posazena takřka 1 400 metrů nad mořem, na nádraží je velké železniční muzeum. Právě tady stojí za to naskočit na „vlakologickou“ pěší stezku Bahnerlebnispfad a vydat se o 400 metrů výš do Predy, abyste během dvou hodin výšlapu na vlastní nohy pochopili, jak náročné převýšení tady vlaky bez podpory ozubnice ve skutečnosti zdolávají.

Pro lepší ilustraci: železnice je mezi oběma zastávkami rozvinutá téměř do
dvanácti kilometrů a pomáhá si točitými tunely a odvážnými viadukty při několikerém přeskakování z jedné strany divokého údolí na druhou, zatímco silnice ve stejném úseku je o polovinu kratší – je natolik strmá, že se v zimě uzavírá pro automobilisty a mění se v sáňkařský tobogán.

Zastávka číslo 2: vlak v albulském údolí mezi stanicemi Bergün a Preda
Zastávka číslo 2: železniční muzeum na nádraží Bergün

Zastávka číslo 3: Punt Muragl

Vyskočte z vlaku nedaleko Svatého Mořice a vyjeďte pozemní lanovkou na vyhlídkový kopec Muottas Muragl. Zdejší luxusní hotel klidně přenechte zámořským turistům a vydejte se na vyhlídkovou túru k chatě slavného švýcarského malíře Giovanniho Segantiniho 2 700 metrů nad mořem.

Na místo, kde v roce 1899 zemřel přímo při práci na své krajinářské sérii z Graubündenu, vystoupíte za necelé dvě hodiny, poté seběhněte k jiné lanovce na Alp Languard, která vás sveze zpět k vlaku do Pontresiny.

Fotogalerie

Tady už se blížíte k ledovcům, které lze shora také zahlédnout, vedle náhrdelníku jezer kolem Svatého Mořice, stádeček majestátních kozorožců a rodinek rozpustilých svišťů.

Zastávka číslo 4: Morteratsch

Nejdostupnější alpský ledovec se plazí nedaleko rhätského nádražíčka Morteratsch. Od vlaku k němu dojdete prakticky po rovině asi za 40 minut.

Tabule po cestě s hrozivou naléhavostí ukazují, jak moc tento ledovec ustoupil jen za posledních 150 let. Není to tak dávno, co dosahoval téměř až k nynějším kolejím RhB. A ubývá každým rokem víc a víc. Pokud sem budete mít cestu v neděli, zastavte se u stanice na Morteratschi ještě na exkluzivní alpský sýrový brunch v místním hospodářství.

Zastávka číslo 5: Ospizio Bernina

Kulisy nejvyšší stanice adhezní železnice v Evropě (2 253 m n. m.) tvoří ledovce a pod nimi dvě jezera – jedno temné přírodní, druhé světlé a umělé, přehrazené kvůli výrobě elektřiny (nejen) pro železnici z obou stran.

Jen kousek odtud leží rušné italské údolní středisko Livigno, ale vydáte-li se pěšky kolem kolejí, potkáte leda tak občas vlak. Zhruba za hodinu se odtud dá dojít o 200 metrů níž na kouzelné kamenné nádražíčko, které je povinnou příští zastávkou.

Zastávka číslo 5: Vlak Rhätské dráhy v průsmyku Bernina

Zastávka číslo 6: Alp Grüm

Stoletá kamenná budova prošla před nedávnem výjimečně zdařilou rekonstrukcí, kromě restaurace s vyhlídkovou terasou naproti ledovci Palü se uvnitř skrývá deset pokojů pro hosty, na něž čeká ten nejlepší televizní program.

Na pokojích chybí přístroje s obrazovkou, místo toho si otevřete okno a koukáte: na ledovec, na skály, na krávy na pastvě pod ledovcem, na vlaky, na nebe. Račte si vybrat! To ticho, když odjede kolem 20. hodiny poslední vlak a s ním poslední denní hosté, je k nezaplacení.

Zastávka číslo 7: Cavaglia

Bývaly časy – a není to zase tak dávno, jen nějakých deset tisíc let – kdy ledovce v Alpách pokrývaly nesrovnatelně větší plochy než dnes. Když pak s koncem poslední doby ledové začal led ustupovat, zůstaly po něm pozoruhodné stopy.

Nejkrásnější túry Evropy

Seriál magazínu Víkend vás pozve během letních prázdnin na vybrané výšlapy do všech koutů Evropy. Od 30. června představí každou sobotu postupně túry na Slovensku, v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku a ve Skandinávii, další krajiny budou následovat během srpna.

Magazín Víkend MF DNES vám v létě přináší seriál Nejkrásnější túry v Evropě....

Jako třeba kamenné mísy u nádražíčka Rhb Cavaglia. V lese, nějakých 300 metrů pod Alp Grümem, je jich odkryto okolo tří desítek a budou přibývat další.

„Je jich tu jistě přes sto, všechny odkrývat nebudeme, ale ještě jsme neskončili,“ slibuje Romeo Lardi, šéf spolku, který se stará o zdejší volně přístupnou ledovcovou zahradu, v níž můžete na dno jedné z proláklin hlubokých mezi dvěma až deseti metry sestoupit po připraveném žebříku.

Zastávka číslo 8: Poschiavo

Největší sídlo na italské straně kantonu Graubünden skrývá nejednu záhadu. Třeba strašidelnou výstavku lebek za místním kostelem. „Když místní před sto lety opravovali kostel, nebyl tu hřbitov, ale našli v podzemí spoustu koster. Jejich lebky tu vystavili,“ vysvětluje místní rodák Karl Heiz.

Okna některých domů zase mají vypouklá skla – prý skrz ně není vidět dovnitř. Jiná okna jsou na fasádách jen namalovaná. „Protože dřív se tu platily daně podle počtu oken na domě.“ V místním staletém hotelu Albrici můžete navštívit Sál Sibyl – někdejší majitel, podle pana Heize prý snad jeden z tajemných iluminátů, jej kdysi vyzdobil dvanácti obrazy dávných věštkyň.

Zastávka číslo 8: Poschiavo – dominantou centra je staletý hotel Albrici...

Zastávka číslo 9: Le Prese

Tady se můžete svézt jediným turistickým parníčkem v celém Graubündenu. Na jezeře Poschiavo, jež se zrodilo coby přírodní přehrada kvůli dávnému terénnímu závalu, pluje lodička Sassalbo, která kdysi vozila dynamit z fabriky na Luzernském jezeře v úplně jiné části Švýcarska. Posléze ji přestavěli na osobní provoz a před pár lety ji koupil místní hoteliér Flavio Lardi.

„Neměl jsem ani kapitána, ani peníze na něj, ale obeslal jsem sto lidí s potřebnou kvalifikací v celém Švýcarsku a představte si – našli se čtyři, kteří tu loď dnes řídí,“ vypráví nadšenec Flavio, který na jezeře nabízí též pronájem rybářských lodiček. „Pozor, tady není žádná umělá dovezená násada, vše jsou ryze místní pstruzi,“ říká Flavio s tím, že v létě se dá v jezeře i plavat. Občas má voda až 20 stupňů.

Zastávka číslo 9: rybáři na jezeře Poschiavo v Le Prese loví divoké pstruhy.
Zastávka číslo 10: Brusio a zdejší kruhový viadukt jsou šlágrem RhB.

Zastávka číslo 10: Brusio

Jasně, zdejším superhitem je slavný kruhový viadukt Rhätské dráhy, ale stojí za to prozkoumat tuto vísku blíž. Nejen kvůli jahodovým polím, vinicím a palmám, jež tu na vás všude vykukují sotva hodinu jízdy vlakem od nejbližšího ledovce.

Koleje tu lemují prazvláštní kamenné „bobky“. Podle průvodčí ve vlaku jsou to tradiční lokální spižírny. Ale teprve když vystoupíte a dojdete až k nim (některé jsou otevřené a volně přístupné), pochopíte, proč je většina uzamčena bytelnou petlicí. Zevnitř vane ukrutná zima, přitom tam nenajdete žádný sníh ani led. Nejen ta úžasná alpská železnice, ale i tyto ledničky vedle kolejí by si zasloužily zápis na seznam UNESCO.

Může se hodit

Oslavy RhB a UNESCO
V rámci oslav 10. výročí zápisu RhB na seznam UNESCO jezdí až do 28. října 2018 stoletý historický vlak po trati Davos Platz – Filisur. Souprava je složena z legendární lokomotivy Krokodýl, stařičkých vozů 1. i 2. třídy a otevřeného vyhlídkového vagonu. Platí zde přitom základní jízdné bez jakýchkoli příplatků, postačí dokonce i pobytová karta pro hotelové hosty z oblasti Davos/Klosters. Ze stanice Davos Platz startuje historická souprava denně v 10:18 (odjezd zpět z Filisuru v 11:06) a v 16:18 (odjezd zpět z Filisuru v 17:06).
www.rhb.ch/nostalgie

Rhätská dráha
Železniční společnost, založená v roce 1888, začala jezdit v roce 1889 na trase Landquart – Klosters (a rok nato do Davosu), dnes provozuje 384 km úzkorozchodných (1 000 mm) a plně elektrifikovaných (11 kV 16 2/3 Hz na většině kolejí a 1 kV na Bernině) tratí v největším švýcarském kantonu Graubünden. Z toho 122 km dráhy v úseku Thusis – Tirano je od roku 2008 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Památeční dráha vede divokým údolím alpské řeky Albula a poté přes průsmyk Bernina, bez ozubnice překonává značný výškový rozdíl bezmála 2 km, sklon trati dosahuje místy okolo 6 %.
www.rhb.ch

Jízdenky
Samozřejmě můžete nakoupit jízdenky až na místě, ale vzhledem k vysokým cenám jízdného ve Švýcarsku bude výhodnější zkusit se zásobit předem. V Česku lze čas od času v promo akci pořídit celodenní síťovou jízdenku na Rhätskou dráhu za 750 Kč (pro srovnání: základní jednosměrné jízdné Thusis – Tirano vyjde na 53 CHF = cca 1 200 Kč). Zvýhodněná permanentka se aktuálně dá rezervovat s kódem „Léto s RhB“ a platí na všechny vlaky včetně turistického Bernina expresu, do něj je pouze potřeba doplatit 14 CHF za povinnou místenku.
www.mojesvycarsko.com

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Slovensko pro tuláky. Pustiny a temnoty Veporských vrchů lákají i hvězdáře

Vyhlídka z Klenovského Veporu

Opuštěná a temná místa lidi většinou děsí, v případě slovenských Veporských vrchů však mohou být pro mnohé tuláky...

Králi se nesměje a dětem nesahá na hlavu. Na co dávat pozor v Thajsku

Thajsko se stává oblíbenou zimní destinací. Dávejte si však pozor, abyste...

Přibývá lidí, kteří si krátké evropské dny a studenou zimu jedou zpříjemnit do exotických destinací. K nejoblíbenějším...

Zbourat a znovu postavit. Unikátní most v Kambodži přitahuje tisíce turistů

Oprava bambusového mostu přes řeku Mekong v kambodžském Kampong Chamu

Měří víc než kilometr, tvoří jej padesát tisíc bambusových stébel a každý rok jej místní strhnou a znovu postaví. V...

Najdete na iDNES.cz