Nejenom v halách, na zimních stadionech, ale také na nových uměle vytvořených kluzištích pod širým nebem, kde se prohánějí milovníci tohoto sportu všech věkových kategorií. A tak nejeden berlínský podnikatel či bankéř o pauze nechá v kanceláři elegantní oblek a vyráží zabruslit si a dobít energii. Specialisté na dlouhých nožích, kterých přibývá, se připravují na krátkou bruslařskou sezonu vlastně celý rok.
Po dlouhé odmlce jsou začátky někdy bolestivé a nezřídka se ozve více či méně tlumený výkřik. Na ledové ploše pádlují rukama především dospělí a pokoušejí se vehementně udržet na kluzkém povrchu. Děti jsou naopak flexibilnější a kontakt některé části těla s ledem je pro ně spíše povyražením než ostudou.
Na kluzišti pod širým nebem řádí lidé nejrůznějšího věku. I ti dříve narození. Pro 83letou Liselotte Sängerovou to není žádný problém, plácnout sebou na led. "Mezi dvanáctou a patnáctou hodinou se tady scházíme my senioři. Trpělivost má s námi učitel Dirk Winkle. Bruslení - to je komunikace prostřednictvím tance a tanec na ledu, to je královská disciplína", říká Liselotte Sängerová, bruslící ve Sportparku ve čtvrti Neukölln.
Kluzišť po širým nebem je v Berlíně zatím osm. Zapůjčení bruslí stojí na hodinu šest nebo sedm marek pro dospělé, děti a mladiství do 18 let zaplatí tři marky a ten, kdo vydrží bruslit 100 minut, utratí pět marek. Dlouhé nože si nechávají u odborníka nabrousit již na podzim. "Pokud vám to udělají fušersky, máte po radosti a na perfektní bruslařskou techniku můžete zapomenout. Pád je zákonitý," praví trenér Winkler.
Na ledovém oválu se také konverzuje, namlouvá a pravá nálada se dostaví po setmění. Poté, co nejmenší vyklidili led, přichází mládež, závodí a tančí v rytmu diska za laserové show. V nedalekém stánku s občerstvením se pak sbírají síly při kelímku s horkým čajem nebo voňavým svařákem.
