Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Benátek se stal turistický cirkus, místní se raději stěhují pryč

aktualizováno 
V italských Benátkách vřou emoce. Město protkané stovkami kanálů nepřestává fascinovat návštěvníky z celého světa. A také rozčilovat zmenšující se skupinu místních obyvatel, napsal britský list The Guardian.

Benátky jsou stále známé jako La Serenissima, nejpoklidnější město. Kdysi bývaly místem, kde místní obyvatelé vlídně vítali návštěvníky tvořené převážně intelektuály, spisovateli a umělci. V současnosti je však těžké představit si podobně šťastnou společnou existenci, když se proplétáte bludištěm uliček a vodních kanálů a mluvíte s místními lidmi.

Vylidňování a hromadná turistika jsou dlouhodobou příčinou nespokojenosti místních. Ale letos v létě se zdá, že poslední kapka trpělivosti, po níž pohár přeteče, už není daleko.

Fotogalerie

Tento měsíc vyšly do ulic odhadem dva tisíce Benátčanů v protestním pochodu proti turistickému průmyslu, který podle nich ničí jejich kvalitu života i životní prostředí a vyhání místní pryč.

Počet stálých obyvatel Benátek klesl ze zhruba 175 tisíc v období po druhé světové válce na nynějších 55 tisíc.

Carlo Beltrame, jeden z organizátorů protestu a vědec z benátské Univerzity Ca’Foscari, si stýská po dobách, kdy vzít si motorové vodní taxi nebylo stresující, anebo kdy cestou k lékaři v oblasti mostu Rialto neuvízl v pomalu se sunoucím davu turistů.

„Každý rok se odtud odstěhuje zhruba dva tisíce lidí,“ řekl. „Pokud to bude dál postupovat tímto tempem, za pár let budou Benátky obydlené jen turisty. A to bude společenská, antropologická i historická katastrofa.“

Benátky jsou stále známé jako La Serenissima, nejpoklidnější město. Kdysi...

Počet obyvatel Benátek neustále klesá. I díky turistům.

Ať už jsou otrávení ze selfie-tyček, hlučných kufrů na kolečkách nebo lidí dopřávajících si svačinku na některém z 391 mostů ve městě, nespokojenost Benátčanů s 28 miliony návštěvníků zaplavujících každoročně město dosáhla alarmující výše.

Tajemné Benátky

Snímky náměstí svatého Marka nebo Canal Grande jsou notoricky známé a zdejší karneval proslul jako jedna z nejkrásnějších slavností. Přesto tu jsou věci, které o Benátkách příliš mnoho lidí neví.

Během červencového rána ve čtvrti Cannaregio, která je zastrčená stranou od přeplněné oblasti náměstí svatého Marka, se pořád ještě dá zachytit náznak původního benátského životního stylu. Dobře oblečení lidé se spolu živě baví, zatímco nakupují u řezníka a pekaře, anebo se sejdou na skleničku v baru. Děti si volně hrají na ulici.

Tato oblast zůstává převážně nerušená turisty, ale podle Luciana Bortota, který se tu narodil, je to tu cokoli, jen ne poklidné. „Ptáte se, jaké to je žít v tomhle cirkuse? Bývalo to úžasné, žila tu spousta umělců. Problémem současnosti je hromadná turistika. Lidé, co sem přijedou jen na několik hodin, nic pořádně nevidí. Pro ně je to v podstatě stejná noční můra jako pro nás,“ vysvětlil Bortot.

Stejně jako mnoho jeho sousedů Bortot nenávidí obří lodě, které prosupí kanálem Giudecca čtyřikrát nebo pětkrát denně, zamoří všechno kolem záplavou kouře, než vyklopí tisíce lidí - někdy až 44 tisíc pasažérů - v historickém centru. (více o tématu obřích výletních lodí a vysokému počtu turistů v cílových přístavech si můžete přečíst zde.)

Vizuální znečištění, které pomalu plující obři působí v Benátách, se nelíbí...

Vizuální znečištění, které pomalu plující obři působí v Benátách, se nelíbí nejen leckomu z místních, ale vzbudilo i mezinárodní ohlasy.

Vadí mu také nárůst pokojů nabízejících turistické ubytování se snídaní, kvůli kterým je pro stálé obyvatele nemožné najít dům k pronájmu nebo na dlouhodobou smlouvu.

Se svým karnevalem, filmovým festivalem plným hvězd a uměleckou výstavou Biennale si Benátky dlouhodobě pěstují turistický ruch. Toto průmyslové odvětví do městské pokladny každoročně přináší miliony a poskytuje tisíce pracovních míst. Nyní se však zdá, že vystresovaní Benátčané nedokážou s turisty žít. Ovšem ani bez nich.

Autoři: ,


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan.

Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná...

VIDEO: Trabant je z nižší kasty, dali na něj levné plasty

Trabanti

Expedice Trabantem tam a zpátky má za sebou další podařený kousek. Členové výpravy Marek a Marek se tentokrát pustili...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Najdete na iDNES.cz