Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bém o Everestu 2 měsíce poté: ten dar jsem si ani nezasloužil

aktualizováno 
"Everest s bezvětřím a úžasným východem slunce byl dar, který jsem si snad ani nezasloužil," vzpomíná Pavel Bém dnes, v den svých 44.narozenin, na svoji pouť na nejvyšší horu světa. Jak se změnily vzpomínky pražského primátora na jeden z nejsilnějších životních zážitků dva měsíce poté?

Pavel Bém na Everestu - Krácení volného času v základním táboře | foto: archiv Pavla Béma

Přesto, že se Pavel Bém již dávno naplno pustil do svých pracovních povinností, při jeho vyprávění o cestě na "střechu světa" to ale vypadá, jako by se před chvílí vrátil z vrcholu. Některé zážitky s časem odcházejí, tento silně emotivní a fyzicky náročný zážitek zůstává natrvalo.

Pavel Bém na Everestu

Co je pro vás důležité cesta nebo cíl?

Ve svém životě se částečně řídím taoistickými zásadami, že i cesta může být cíl. Když jsem odjížděl na expedici, nebyl jsem si vůbec jistý, že se mi z různých objektivních důvodů vůbec podaří na horu vylézt. Byl jsem si vědom obrovské investice jak časové, tak finanční i politické. Přesto jsem se na cestu moc těšil i proto, že se jednalo o naplnění zralého horolezeckého snu. Těšil jsem se na fantastické zážitky a čas strávený se skvělými kamarády.

Od samého začátku jsem také věděl, že tato cesta pro mě bude obrovským obohacením. A musím říct, že se moje očekávání v tomto směru splnilo – cesta mě obohatila o spoustu nových poznatků a horolezecké zážitky od základního tábora až po poslední výškový tábor v Jižním sedle. A to vše bylo korunováno i skutečností, že se mi podařilo naplnit i samotný cíl cesty.

Ale i kdyby nebylo té “třešničky na dortu”, přesto bych se vrátil s velkým poznáním a vnitřním klidem.

Co na vás zapůsobilo nejvíc?

Po překonání různých problémů v naší cestě jsme se vydali k Everestu z jihu z nepálské strany, kde nás uvítaly nádherně kvetoucí hořce a orchideje, zelené louky. Přesto, že jsme nečekaně změnili trasu a ztratili čas, navštívili jsme cestou tibetské kláštery a chrámy, srdce spirituální nepálské části Tibetu.

Vnímal jsem projevy staré tibetské kultury, které si vážím. Na jedné straně tajuplnou magii tibetských lámaistických obřadů, na straně druhé mírumilovné náboženství, směřující více ke hledání lidské radosti, než ke konfrontaci s utrpením. Tibetské kláštery mají velkou psychospirituální sílu, která mi byla obrovskou injekcí pro namáhavý výstup.

Zajímavým místem pro nás byl chrám v Tengboche nebo Opičí chrám, v nepálštině nazývaný Swayambunath, odkud mám neobvyklý zážitek.

Pavel Bém na EverestuPavel Bém na EverestuPavel Bém na Everestu




Pavel Bém na EverestuPavel Bém na EverestuPavel Bém na Everestu




Pavel Bém na EverestuPavel Bém na EverestuPavel Bém na Everestu




Pavel Bém na EverestuPavel Bém na EverestuPavel Bém na Everestu


Pavel Bém na Everestu
Malý Budha na oltáři v Base campu

Jaký konkrétní zážitek to byl?

Buddhismus je cesta k poznání, moudrosti, dobré mysli a určité formy osvícení. V klášteře Tengboche jsme měli možnost zúčastnit se rituálního obřadu žehnání domorodé ženě, která provozovala jednoduchou ubytovnu s restaurací, tzv. lodge. U místních mnichů požádala o ceremoniál požehnání, který trval celý den... My jsme se náhodou stali jeho součástí a tak nám představený tohoto kláštera také požehnal.

Pavel Bém na Everestu
Rituální "Puja", v pozadí Everest a Nuptse

Fyzická námaha vyžaduje koncentraci, máte na to nějaký recept?

Mám rád čajové rituály, které jsem dodržoval i v horách a to pro vnitřní koncentraci, zklidnění, soustředění na to, co zrovna dělám. Je také takový můj rituál, který si pěstuju ať jsem kdekoliv. Tento výstup byl fyzicky nesmírně náročný, takže bylo potřeba nějak fungovat.

Jak na Vás zapůsobili místní lidé?

Sám sebe počítám za amatéra etnografa, poznal jsme hodně národů, kultur a vždy jsem byl fascinován zvyky, způsobem života domorodých Šerpů a Tibeťanů.

Horalové žijí ve vysoké nadmořské výšce, kde se surové podmínky a tvrdý způsob života zrcadlí v jejich osobnostech. Jsou skromní, vystačí s málem a neuvěřitelně tvrdé podmínky je formují k velmi pozitivní vlastnostem. Například v jednom malém prostoru se najde obchod, kuchyně, ložnice i toalety a přesto z nich vycházejí dívky či ženy čisté, nažehlené, usměvavé, v barevných šatech. Konfrontace vnitřní čistoty a krásy s drsnými podmínkami, nepořádkem a prachem, dokonce i v rušných káthmándských ulicích, byla pro nás ve srovnání s naším životem velmi silná.

Silný dojem ve mně také zanechala jejich pohostinnost. Nepálským národním jídlem je da bath – rýže a čočka.

Pavel Bém na Everestu
Ledovec Khumbu

Kde jste byli ubytovaní?

Bydleli jsme v jedné z lodgi a pak u kamaráda. Poté jsme se přestěhovali do základního tábora a pak nás už čekal pouze výstup a další tábory směrem k vrcholu.

Pavel Bém na Everestu
Himálajský "ráj" s horkou sprchou

Měl jste strach na této cestě?

Ten musíte mít v horách neustále. Je zárukou určité zodpovědnosti, racionálního zvažování vlastních možností a poměřování rizik. Například mít strach vkročit do superrizikového terénu, kde je vysoká pravděpodobnost, že se na člověka zřítí lavina.

Může na vás působit i jiný druh strachu, který člověka činí nejistým tehdy, jakmile začne uvažovat, jestli na to, co podniká má, nebo ne. Tento strach naštěstí nepociťuji. Jinak bych se musel otočit a vrátit.

Určitý vnitřní neklid je zase motorem racionálního myšlení, je zárukou přežití.

Pavel Bém na Everestu
Hillaryho výšvih ve výšce 8800 m i "trojkové lezení" může potrápit

Může mít člověk pokoru k něčemu, co chce pokořit?

Někteří lidé si myslí, že horolezec zdolá horu, postaví se na ni a tím ji pokoří. Je to falešná představa. Nejvyšší hory jsou tajuplné, magické, ale zároveň nebezpečné místo, kde měření velikosti síly a váhy člověka ve vztahu k hoře je jakoby srovnání Davida a Goliáše. Jediné, co můžete mít v sobě, je vůle, odvaha, nekonečná trpělivost.

Člověk musí mít víru, že skryté přírodní spirituální síly hory mu budou natolik nakloněny, že se otevřou a pustí ho do svých nejtajnějších komnat.

Posvátným místem každé hory je její vrchol. Toto velmi ctí také Šerpové a Tibeťané a proto se nikdy nedotknou samotného vrcholu hory. Zůstanou stát s respektem půl metru nebo metr pod samotným vrcholem. My to samozřejmě vnímáme jinak, ale já si myslím, že Mount Everest nelze pokořit, lze se mu pouze poklonit. To je otázka vnitřní pokory člověka.

Musím říci, že jsem nezažil pouhý okamžik setkání s magickým místem hory, ale strávil jsem tam 65 minut. Navíc jsem darem dostal bezvětří a neuvěřitelný východ slunce. Při pohledu na nádherné himálajské panorama se mi tajil dech. To byl dárek, který jsem si možná ani nezasloužil.

Primátor na Everest

Autoři:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.