Pátrání po přesné příčině zemětřesení z roku 1356 nebylo snadné. Nakonec se však francouzským a švýcarským vědcům podařilo na důvod katastrofy přijít. Jižně od Basileje je totiž dosud aktivní geologický zlom, který se táhne od švýcarské Jury v příkrém svahu nejméně v délce osmi kilometrů. Pokračuje na severovýchod,
překračuje údolí jižně od Rýna, protíná údolí řeky Birs a končí na jižním okraji města. Zlom je částečně skryt pod hustými lesy a seizmická činnost v regionu je tak řídká, že vědci měli problémy s určováním jeho polohy. Aktivní zlom způsobil tři po sobě následující posuny, které zdvihly zemi za posledních 8500 let o 1,8 metru.
Znamená to tedy, že tento zlom způsobí v oblasti další zemětřesení. Kdy ale? "V tomto století to být nemusí," konstatoval Peter Huggenberger z basilejské univerzity. "Avšak přítomnost jaderného a chemického průmyslu v oblasti znamená, že každá seizmická aktivita by mohla být nebezpečná." Zemětřesení srovnatelné s rokem 1356 by přitom způsobilo ztráty ve výši 30 až 50 miliard dolarů, zdůraznil Domenico Giardini z technického institutu v Curychu.
Vědci předpokládají, že zemětřesení stejného typu jako v basilejské oblasti se bude opakovat po 1500 až 2500 letech. Je tedy čas zajistit ochranu infrastruktury a přijmout bezpečnostní opatření.
