Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barevné ledopády Pulčínských skal se staly hádankou i pro vědce

aktualizováno  12:57
Pulčínské skály, ležící v samém srdci valašského kraje, skrývají v zimě ledový poklad. Pod převisy a puklinami zasněžených skal září několikametrové ledopády a rampouchy s unikátním oranžovým zbarvením. Vědci až nedávno zjistili, že přírodní útvar je i botanickou raritou.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády | foto: Vladimír ŠimekiDNES.cz

Unikátní ledopády

Přírodní rezervace Pulčínské skály - Hradisko (zkráceně Pulčiny, nebo humorně místně "půl Číny") se rozkládá na ploše necelých 73 hektarů v jihozápadní části pohoří Javorníky na pomezí Moravy a Slovenska.

Ve středověku tu dokonce stával skalní hrad. Ten tu dnes už nenajdeme, zato v zimě se na tomhle místě dějí zázračné věci. Od ledna do března, když se střídají mrazy s oblevami, se ve skalních puklinách a na převisech na jižním svahu kopce Hradisko, v místě zvaném Propadlý hrad, vytvářejí mohutné ledopády a rampouchy. Podobnými útvary se pyšní leckteré skalní město u nás, tenhle přírodní útvar je ale výjimečný. Má totiž zvláštní hnědé, místy až jasně oranžové zbarvení.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády

Ještě donedávna se místní lidé i geologové domnívali, že oranžové tóny způsobuje voda prostupující puklinami v pískovcích. Na své cestě prý promývá jílovitou vrstvičku, bohatou na oxidy železa. Mikroskopické částečky sloučenin železa, unášené vodou, pak zamrzají v ledu a způsobují ono zbarvení.

Ledopády obarvuje sněžná řasa

Stávající teorii ale v roce 2008 vyvrátili vědci z brněnského Botanického ústavu. Zjistili totiž, že zbarvení způsobuje mikroskopická řasa žijící ve sněhu a ledu. Ta patří mezi tzv. kryofilní organismy, tedy takové, jimž vyhovuje právě život ve sněhu nebo ledu. Proto se jim také často říká sněžné řasy.

V současné době probíhá intenzivní studium jejich životních cyklů a laboratorní kultivace v brněnském Botanickém ústavu Akademie věd.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopádyVýlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády

V Česku můžete tyto pozoruhodné organismy pozorovat v Krkonoších nebo na Šumavě. Poznáte je podle toho, že na sněhu vytvářejí krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa. Vědci je zkoumají v Čechách už od konce 70. let, poprvé byly objeveny ve Vysokých Tatrách v roce 1947.

Pulčínské skály se teď staly novou lokalitou pro studium těchto unikátních organismů, což je o důvod víc toto místo pečlivě chránit. Řasy totiž produkují karotenoidy, oleje a další významné biologické látky, a proto se mohou využít v biotechnologiích, např. při výrobě farmak, biopesticidů či biopaliv.

Pulčínské ledopády se obvykle začínají vytvářet počátkem nového roku, během několika týdnů svůj objem mnohonásobně zvětší a za optimálních klimatických podmínek dosahují maxima na přelomu února a března.

Sněžná řasa - detail

Sněžná řasa - detail. Foto: Eliška Maršálková / Botanický ústav Akademie Věd

Pulčínské ledopády se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Pulčínské skály v rámci CHKO Beskydy. Je to území, které má statut nejpřísnější ochrany a je zakázáno v něm chodit mimo povolené stezky. Zatímco skály jsou turistům volně přístupné, ledopády už leží mimo značené stezky, kam se nesmí. Barevnými ledovými skvosty se tak můžete potěšit alespoň na našich snímcích, které jsme mohli nafotit po dohodě na povolení.

Pulčínské skályPulčínské skály

Na Pulčínské skály

Svoje neopakovatelné kouzlo ale v zimě mají i Pulčínské skály, kam turisté můžou. Výchozím místem k nim je Pulčín, místní část Francovy Lhoty a zároveň nejvýše položená obec na Vsetínsku (680 m n.m.). Po červené značce se asi po kilometru dostanete k rozcestí a pokračovat budete další dva kilometry až k vrcholu Hradisko.

Pulčínské skály

Nejmohutnější strom v Beskydech a výhledy až na Fatru

Výlet na Pulčiny určitě spojte s návštěvou Francovy Lhoty. Na první pohled je to valašská víska jako každá jiná, v jejím katastru však najdete hned několik zajímavostí. Stojí tu kupříkladu Kobzova lípa zasazena údajně už na počátku 16. století. Svým sedmimetrovým obvodem je nejmohutnějším listnatým stromem v celé Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Výlet na Pulčínské skály. Kobzova lípa ve Francově LhotěVýlet na Pulčínské skály. Kobzova lípa ve Francově Lhotě

Lípa je už zcela dutá a prý za to mohou turkotatarská vojska. Podle legendy totiž vznikla dutina v druhé polovině 17. století právě při jednom nájezdu nepřátel. Lidé se prý ukrývali v koruně a Turci strom podpálili, aby je z něj dostali dolů.

I když by se z jeho větví jistě nabízel krásný výhled do kraje, spíše než šplhat na strom doporučujeme vystoupat na nedaleký vrchol Čubova kopce. Od Kobzovy lípy je to po modré značce asi 1,5 kilometru. Dřevěná rozhledna na vrcholu byla postavena ve tvaru tradičního valašského klobouku, tzv. lepáku, a bude-li vám přát počasí, dohlédnete nejen na slovenskou Malou Fatru, ale opačným směrem uvidíte, jak místní s úsměvem tvrdí - dokonce "půl Číny".

Výlet na Pulčínské skály. Rozhledna na Čubově kopci

Místo s jedinečným rozhledem uchvátilo i tvůrce originální naučné stezky Javornický hřeben (též Javorníky). Ojedinělý projekt spojuje místa po obou stranách hranice a stezka tak patří k nejdelším v Evropě. Výjimečná je i svým značením. Klasické informační tabule tu totiž nenajdete. Autoři stezky nechtěli kazit krásné výhledy tabulemi a tak je nahradili kameny. Na každém z nich je reliéf se znakem zastávky a kovová tabulka s kratičkou informací o místě a o tom, která obec kámen věnovala.

V katastru Francovy Lhoty najdete dva - u zmiňované chráněné Kobzovy lípy a druhou právě u rozhledny na Čubově kopci.

Výlet na Pulčínské skály. Informační kámen NS Javorníky

Informační kámen NS Javorníky

Výlet na Pulčínské skály. Pohled z rozhledny na Čubově kopci

Pohled z rozhledny na Čubově kopci

může se hodit

Užitečné kontakty: www.francovalhota.cz, Infocentrum ČSOP Pulčín
infocentrumpulcin@seznam.cz, tel. 571458237

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Amsterdam pohlcuje kriminalita, v noci se z města stává džungle

Amsterdam se stabilně řadí mezi nejnebezpečnější evropské metropole. Na sto...

Nizozemská metropole je po setmění místem, kde přestávají platit zákony, varuje tamní ombudsman. Přetížená policie...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Najdete na iDNES.cz