Přemíra turistů je problém, se kterým se potýká celá řada evropských metropolí. V některých z nich se stala situace natolik neúnosnou, že města začala přijímat opatření s cílem omezit počet návštěvníků, kteří proudí jejich ulicemi.
Jedním z takových měst je i Barcelona. Její primátorkou je od roku 2015 Ada Colauová, pro kterou je ochrana města před přívaly turistů prioritou.
Oběť vlastního úspěchu
Nejprve zakázala Barcelona vznik nových hotelů v centru města, začala regulovat prázdninové pronájmy a zavedla novou turistickou daň. Minulý týden navíc Ada Colauová slíbila, že omezí počet turistických lodí přijíždějících do Barcelony a postaví se proti rozšíření letiště. Podle ní se Barcelona stala obětí svého vlastního turistického úspěchu.
Deník Guardian uvádí, že počet turistů, kteří ve městě zůstanou alespoň jednu noc, vzrostl z 1,7 milionu v roce 1990 na současných víc než třicet milionů. Jenže město není „nafukovací“ a zvyšující se zájem turistů pro něj představuje velký problém.
Naprosto zásadní je například nedostatek dostupného ubytování. Obrovský boom Airbnb drasticky snížil množství nemovitostí k pronájmu dostupných pro stálé obyvatele města.
Nejšpinavější přístav Evropy
Kromě toho je tu samozřejmě negativní dopad na životní prostředí. Například minulý týden začalo město omezovat počet aut, která mají povolení k vjezdu do centra.
Nicméně právě auta jsou z hlediska znečištění životního prostředí tím nejmenším problémem. V červnu letošního roku byla Barcelona prohlášena za nejznečištěnější přístav v celé Evropě. Na vině je mimo jiné i obrovské množství výletních lodí, které do něj každý den připlouvají. Například v roce 2017 do Barcelony připlulo víc než osm set obřích výletních lodí.
Starostka Barcelony slíbila, že se zasadí o regulaci množství výletních lodí, které dostanou povolení zakotvit v místním přístavu.
Nejnovější studie z července letošního roku uvádí, že luxusní výletní lodě vypouštějí do ovzduší víc škodlivých oxidů síry než všechna osobní auta na evropských silnicích. Podle odborníků v Barceloně 105 kotvících lodí vypustí do ovzduší 33 tun oxidů síry, zatímco 560 tisíc aut v tamních ulicích má za stejnou dobu na svědomí „jen“ něco málo přes šest tun.
Zábavní park místo autentické atmosféry
„Sílí pocit, že Barcelona by mohla ztratit svou duši. Potřebujeme najít rovnováhu mezi globalizací a zachováním charakteru, identity a autentického života města. To je to, co dělá Barcelonu jedinečnou – její středomořská rozmanitost. Chceme ukázat návštěvníkům skutečnou Barcelonu, nikoli zábavní park na téma Barcelona plný McDonaldů a suvenýrů bez skutečné identity,“ uvedla primátorka.
Znečištění jako v Pekingu, tvrdí o vzduchu na výletních lodích studie |
Slíbila, že se zasadí o regulaci množství výletních lodí, které dostanou povolení zakotvit v barcelonském přístavu, a postaví se proti rozšíření letiště. „Naše kapacita není neomezená,“ řekla Ada Colauová s tím, že tato opatření by měla snížit míru znečištění městského ovzduší, která pravidelně překračuje limity WHO pro oxidy dusíku a pevných částic.
Navíc se předpokládá, že by se tím reguloval i počet návštěvníků proudících do města. Mimochodem v průzkumu z loňského roku byl nezvladatelný příliv turistů označen jako druhý největší problém Barcelony – hned po nedostatku dostupného bydlení, který však se sílícím turismem úzce souvisí.
Jen minulý rok přivezly výletní lodě do města víc než dva miliony turistů. Jenže odborníci spočítali, že z těchto návštěvníků nemá město ani žádný zajímavý ekonomický užitek, protože jejich návštěva je příliš krátká. V průměru každý z nich utratí v Barceloně pouhých sedmapadesát eur (zhruba 1 500 Kč). Proto také přirovnávají pasažéry výletních lodí k „invazi kobylek“, které město zpustoší a pak odjedou.
Města proti turistům
S postojem primátorky, poměrně nepřekvapivě, nesouhlasí mluvčí společnosti Cruise Lines International Association (CLIA), který pro deník Express uvedl: „Výletní lodě představují pouze 1,2 procenta celkového znečištění města a 7,6 procent ze znečištění přístavu.
Lodě přivezou do Barcelony 2,1 milionu návštěvníků z celkového počtu třiceti milionů turistů, kteří Barcelonu každý rok navštíví. Zatímco pasažéři na lodích představují pouhých osm procent z celkového počtu turistů, jejich útrata ve městě představuje dvacet procent všech zisků z turistického ruchu.“
Protesty proti výletním lodím probíhaly letos také na Mallorce. Na fotografii jsou zachycené hned tři obří výletní lodě zakotvené v přístavu ve městě Palma de Mallorca.
Proti vysokému počtu turistů z výletních lodí protestují také obyvatelé řeckého ostrova Santorini.
Barcelona samozřejmě není jediným městem, které se s přívalem turistů potýká a pro které představuje zásadní problém. Například návštěvníci Benátek si budou muset od roku 2022 svůj pobyt nejen zaplatit, ale také dopředu rezervovat, protože do města se dostane jen omezený počet turistů. A protesty místních obyvatel proti výletním lodím jsou zde pomalu na denním pořádku.
Počet výletních lodí regulují i belgické Bruggy a například Dubrovník omezil vstup do historického centra. Počet turistů tam nikdy nesmí překročit čtyři tisíce.
Proti výletním lodím se letos protestovalo také na Mallorce, opatření proti tomuto typu turistiky se chystají i na řeckém ostrově Santorini.
22. července 2019 |
