Kde Čech v Japonsku relaxuje a Japonce to nezajímá. Pohoda u sopky Bandai

aktualizováno 
Oblast Aizu rozprostírající se pod vrcholem sopky Bandai na ostrově Honšú je místem, kam lze o víkendu uniknout od japonského hektického života a rušných metropolí. Bandai a jezera v okolí mají co nabídnout ve všech ročních obdobích a jsou ideálním místem pro pěší turistiku, cyklistiku i sjezdové lyžování.

Výhled na Bandai tyčící se nad jezerem Inawaširo ze silnice u vrcholu Kanajama | foto: Jiří Pospíšilpro iDNES.cz

Celá oblast je ukázkou toho, jak dramaticky se může krajina okolo sopek měnit. Sopka Bandai se kdysi tvarem velmi podobala Fudži. Mohutná erupce roku 1888 vedla podobně jako u sopky St. Helens ke zhroucení celé hory a zůstal z ní pouze široký rozeklaný kráter, jehož zbytky stále sahají do výšky 1 819 m n.m.

Vyvolaný sesuv půdy a vytékající láva zahradily říčky na sever od sopky a daly vzniknout dnešním jezerům Akimoto, Onogawa a Hibara. Exploze si vyžádala mnoho obětí a postupně se naplňující jezera pohřbila pod hladinou několik vesnic.

Fotogalerie

Nedávné geologické události však vymalovaly velmi specifickou krajinu a vytvořily z ní krásné místo pro naše víkendové sportovní aktivity, které jsme tak rádi provozovali v Čechách.

Hadi na silnici

Na jih od Bandai leží čtvrté největší japonské jezero Inawaširo. Okolo jezera vede velmi příjemná silnice bez provozu, na severní části je dokonce vybudovaná cyklostezka.

Objet jezero na kole je ideální jednodenní akce s ujetou vzdáleností 65 km. Předností trasy je, že skoro celá vede po rovině. Jediný kopec, který se postaví do cesty, je vrchol Kanajama na jeho jižní straně.

Les okolo témeř nepoužívané cesty k vrcholu připomíná spíše divoký prales, kde kolem nás poletovali krásní exotičtí motýli, obří sršně „suzumebachi“ a na cestě se vyhřívali hadi.

Jezero Inawaširo a cíp vrcholu Bandai

Jezero Inawaširo a cíp vrcholu Bandai

Odměnou za vyšlapání je krásný výhled na jezero a hlavně nad ním vystupující Bandai. Výlet okolo jezera je atraktivní i pro děti. Voda v jezeře je lehce kyselá, díky čemuž je velmi čistá a množství pláží doslova vybízí ke koupání. Silnice vede po samém břehu jezera, mnohde zaklesnutá do ostře se zvedající skalní stěny, a nabízí stále nové výhledy na Bandai.

V obleku a lodičkách okolo sopečných jezer

Od jezera je možné vyrazit i na sever na další okružní výlet okolo sopky. Silnice je zde již frekventovanější a samotná sopka není téměř po celou cestu k zahlédnutí. Naším cílem byla jezera Goko, která leží na sever od Bandai.

Jezera jsou vulkanického původu. Jak název napovídá, jezer je pět („go“) a zláštností je, že každé z nich má odlišnou barvu. Kolem jezer vede velmi příjemný chodník, který je však v době svátků dosti přetížen návštěvníky kráčejícími v oblecích a lodičkách.

Jezera Goko. Jemná chmýří trávy „susuki“ jsou symbolem japonského podzimu.

Jezera Goko. Jemná chmýří trávy „susuki“ jsou symbolem japonského podzimu.

Stoupání na kole okolo Bandai po Bandai-san Gold line s výhledem do širokého...

Stoupání na kole okolo Bandai po Bandai-san Gold line s výhledem do širokého kráteru

Žádanou atrakcí je také možnost projet se po jezerech na pramicích. Od jezer se pokračuje po západní straně sopky strmým stoupáním do průsmyku po silnici nazvané Bandai-san Gold Line. Na jejím nejvyšším bodě je parkoviště, kde začíná turistická trasa na vrchol Bandai.

Sopky, které si navzájem vidí do kráterů

Spojit s dětmi jízdu na kole okolo Bandai a ještě zdolat vrchol nebylo možné. Rozhodli jsme se proto vyrazit zvlášť na pěší výlet a spojit ho ještě s výstupem na sopku Adatara. Sopky tu totiž spojuje stejný osud, jehož výsledkem je obdobný rozeklaný kráter.

Na obě sopky jsme se vydali na podzim v období „kōyō“, kdy stromy hrály barvami. Sopky jsou si navzájem skutečně na dohled. Z Adatary, na kterou je výstup o dost snazší, protože těsně pod vrchol vede lanovka z Adatara-Kogen Ski Resort, je vidět Bandai a z Bandai je zase dobře rozeznatelný žlutě zabarvený kráter Adatary.

Široký kráter sopky Adatara intenzivně zbarvený do žlutého odstínu

Široký kráter sopky Adatara intenzivně zbarvený do žlutého odstínu

Výstup na Bandai. V údolí jezera Akimoto a Onogawa a na horizontu vrchol...

Výstup na Bandai. V údolí jezera Akimoto a Onogawa a na horizontu vrchol Higashi-Azuma

Především výstup na Bandai v nás zanechal hluboký dojem. Bylo jasné počasí s velmi čistým vzduchem a jezera Hibara, Onogawa a Akimoto jsme měli jako na dlani. Přestože sopka Bandai explodovala před více než sto lety, dozvuky sopečné činosti jsou stále patrné. Na několika místech ze země uniká pára a sopečné plyny a v okolí je taktéž mnoho pěkných onsenů, jichž jsme si pokaždé dosyta užívali.

Osvěžující liják v průsmyku Shirabu

Pohled na jezera z vrcholu Bandai nám vnuknul nápad objet na kole další z nich. Hibara je podstatně menší než Inawaširo, tak abychom si cestu trochu zatraktivnili, na jeho severním břehu jsme se rozhodli vyšlapat serpentinami do průsmyku Shirabu silnicí Nishiazuma Sky Valley.

Přestože na mapě cesta nevypadala nijak náročně, realita byla poněkud jiná. Serpentiny byly velmi dlouhé a prudké. Odměnou měl být jedinečný výhled na jezero Hibara a kráter Bandai zpod vrcholu Tohačijama (1 512 m n.m.).

Přestože jsme ráno u jezera vyrazili za slunného počasí, obloha se stávala s každým vyšlapaným metrem temnější. Na vrcholu již bylo jezero stěží vidět a bylo jasné, že nás cestou dolů chytne pěkný lijavec, což se opravdu stalo. Ale kdo zažil horké japonské léto, ví, že podobné spláchnutí deštěm je velmi osvěžující, takže i děti v sedačkách si užívaly, jak o ně pleskají velké kapky. Netrvalo dlouho, dešť byl pryč a během chvíle nás opět usušilo ostré slunce.

Stoupání do průsmyku Širabu pod vrchol Tohačijama (1 512 m n.m.) za houstnoucí...

Stoupání do průsmyku Širabu pod vrchol Tohačijama (1 512 m n.m.) za houstnoucí oblačnosti. Jezero Hibara mizí v oparu, Bandai není vidět vůbec.

Kde jsou ti Japonci o víkendu?

Přestože jsme jako rodina velmi dobře zapadli do japonské komunity, naše víkendové sportovní aktivity výrazně vybočovaly z japonských zvyklostí. To se projevovalo také tím, že se nám nepovedlo zlákat nikoho, aby s námi jel. A na výletech jsme potkali pouze minimum jiných cyklistů, byť podmínky byly ideální a srdce českého cykloturisty doslova plesalo. Pěších turistů na vrcholcích bylo trochu více, ale obvykle starší lidé.

Výhled na zamrzlé jezero Hibara z Urabandai Nekoma. Na horizontu je další...

Výhled na zamrzlé jezero Hibara z Urabandai Nekoma. Na horizontu další populární lyžařský resort Grandeco

Naopak v zimě se celá oblast zaplnila lyžaři a nebylo divu. Jezera zamrznou a vrcholy pokryjí metry sněhu. Díky ideálním sněhovým podmínkám je na svazích okolo Bandai a Adatary mnoho lyžařských středisek a lyžování je u Japonců velmi populární.

My jsme si užívali lyžování v resortech Inawaširo a Urabandai Nekoma. Zimní aktivity byly v kontrastu s našimi letními zkušenostmi.

Na sjezdovkách jsme potkávali i rodiny s dětmi, jež nás často udivovaly lyžařskými schopnostmi. Samotné lyžování bylo opět okořeněno krásnými panoramaty zdejších hor. Především Urabandai Nekoma resort zůstane vryt do naší paměti, protože se zde naučil lyžovat náš starší syn.

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Najdete na iDNES.cz