Na výlet do Východního Sajanu si musíte vyhradit rozhodně víc než jen týden nebo dva, a to dokonce i tehdy, když letíte letadlem. Nemluvě o cestě vlakem po transsibiřské magistrále.
Irkutsk, město protikladů
Naším výchozím bodem pro putování se stal Irkutsk, ležící na jižní Sibiři asi 70 km od Bajkalu. Město, které je důležitou stanicí na Transsibiřské magistrále, je zajímavou přehlídkou kontrastů.
Na rohu prašné ulice stojí internetová kavárna, zatímco ve vedlejším domě jako vystřiženém z Mrazíka ještě nemají zavedenou elektřinu.
Nádraží je zcela zmodernizované, zato hlavní městská nemocnice vypadá jako dům před demolicí.
Rendez-vous v Irkutsku? Třeba u srpu s kladivem
Pro město jsou typické obrovské rynky, kde se prodávají především ryby a kaviár.
V místní turistické kanceláři vám poradí a doporučí trasu adekvátní vašim zkušenostem a fyzické kondici a vcelku levně poskytnou i průvodce-horala, s kterým se budete cítit bezpečněji.
Nejkrásnější cesta k Bajkalu je lodí po řece Angaře, protékající městem. Můžete využít služby velké dopravní lodi nebo si pronajmout menší loď i s kapitánem, která vás k tomuto největšímu jezeru na Sibiři doveze za pár hodin svižné plavby.
Doprava v Irkutsku leckdy překvapí, třeba množstvím,veteránů‘
Od nejhlubšího jezera k výšinám
sajanySajany (rusky Саяны) je asi 1 000 km dlouhý a 300 km široký horský systém v centrální Asii, na rozhraní Ruska a Mongolska, severovýchodně od pohoří Altaj. Pásmo Sajan se táhne od 96. stupně východní délky až k jihozápadnímu břehu jezera Bajkal na 106. stupni východní délky. Nejvyšší horou je Munku-Sardyk s 3 492 m n. m., ležící ve Východním Sajanu. Zdroj: Wikipedie |
Na jih od západního cípu jezera se není radno pouštět bez horolezecké výbavy. Sever je o mnoho přátelštější. Je známý díky sopečné oblasti v okolí jezera Charamur.
My jsme se v Bajkalu pouze smočili (a na srpen to nebylo zrovna teplé koupání) a vyrazili na vlastní pěst dobýt Munku-Sardyk (3491m), nejvyšší horu Východního Sajanu tyčící se až na hranici s Mongolskem.
Bajkal, v pozadí se zvedají Sajany
Kdo mohl tušit, že v létě se její vrchol, kam se dá dostat přes hřebeny vedlejších hor, mění v past, ze které se dá slézt jen s velikou námahou a v ohrožení padajícím kamením, uvolňujícím se z ledovcem pokryté špice?
Ovšem výhled odtud na okolní hory se strmou skalnatou burjatskou částí a laskavější mongolskou porostlou zelení je nezapomenutelný.
Kromě zničehonic končících kamzičích stezek i turistických stezek člověka může nejvíc překvapit počasí. Říká se, že v horách není neobvyklé, že se ze dne na den změní teplota z +20 na -20. My měli štěstí. Bylo teplo a slunečno, což ovšem znamenalo každý večer slézt několik výškových metrů za tušeným pramenem vody a ráno je opět vystoupat. Ale lepší než se v dešti v nižších polohách brodit po kolena mechem, jak jsme slyšeli.
Sajany v dáli, to jsou strmé srázy i holé skály
Poslední výstup na vrchol hory Munku-Sardyk
Jistou nepříjemností jsou zde nenasytní komáři, jejichž počet však během srpna zázračně opadá, stejně tak s vyšší nadmořskou výškou.
Dalším vzrušením je možná přítomnost medvědů. Proto se doporučuje při stanování udržet stometrovou vzdálenost od ohniště a všechny zásoby rozvěsit alespoň 100 metrů od stanů po stromech.
Lidi na horské pouti potkáte jen stěží. Nedoporučuje se s nimi popíjet, ale dárkové lahvičky čistého lihu či vodky přijmou s povděkem.
Sajany vás ohromí hlavně dokonalou přírodou
Je zajímavé, že v tamních městečkách a vesnicích proudí život až hluboko do noci, ale nejen pro dospělé, i pro děti. Co je však pro turisty nejdůležitější, je spolehlivost a rychlost záchranné služby, což jsme si ověřili osobně.
Po takové výpravě budete mít dlouho o čem vyprávět. O koupání v ledových horských bystřinách, zdolávání obtížných výstupů i sestupů, o usínání pod nebem plným hvězd, setkání se stádem divokých koní, koulovačce uprostřed léta na vrcholu hory či o tom, jak se vám při putování se sedmnáctikilovým batohem na zádech vyrýsovala postava.
Autorka článku s kamarády při putování po Východním Sajanu
'Ztracené' jezírko uprostřed hor
může se hodit* Je potřeba min. turistické pobytové vízum na 30 dnů, přesný termín, plán trasy a pas platný 6 měsíců po návratu. * Do ruských hor či k Bajkalu lze vyrazit např. i s cestovní agenturou Adventura, která vám zařídí i vízum. * Ceny jsou zde o něco vyšší než u nás. Doprava je však mnohem lacinější, jídlo v restauraci, i když je to malý bufet, zase mnohem dražší.
|
