Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


'Báječný Irák! Tady se nevraždí!'

aktualizováno 
Saddám je vraždil po desítkách tisíc, nyní přichází jejich chvíle. Kurdové vládnou severu Iráku pevnou rukou a jejich horská říše je oázou klidu bez bomb a teroristů. Dříve či později naplní svůj sen a vyhlásí nezávislý Kurdistán. Už teď spřádají vize o tom, jak k nim brzy budou jezdit turisté.

Kurdská armáda a policie mají situaci pevně v rukou – i proto je Kurdistán stabilní. | foto: Jan RybářMF DNES

Jediné irácké město, kde se nestřílí

Nestřílí se tu, nikdo nikoho neunáší a američtí vojáci se hádají na tržištích o ceny koberců – Kurdové je mají rádi.

Když pistolník vstoupí do hotelu, spořádaně odevzdá svoji pistoli na recepci a dostane od ní lístek s číslem. Pořádek musí být. Dělá to hodně mužů, neboť v téhle části světa k sobě muži a zbraně patří od pradávna. Jen je nyní nepoužívají.

Vítejte v Kurdistánu – je sice v Iráku, avšak ve srovnání s jinými částmi země vypadá jako jiná planeta. Je to totiž Irák bez násilí, Irák naděje a optimismu.

"Člověče, tohle je ale vážně báječné místo! Nikdo se tu nevraždí!“ prohlašuje americký voják, spokojeně mžourající do slunce na kapotě obrněného vozu. Jeho kamarád pokyvuje hlavou a pomáhá na pancíř vylézt asi desetiletému klukovi. "Tam u nás na jihu bychom se ani neodvážili vystrčit hlavu,“ dodává a malým fotoaparátem se snaží zabrat starobylé zdi pevnosti, v níž lidé žijí prokazatelně již po několik tisíc let.

Kurdistán, Irbíl

OPATRNÍ OPTIMISTÉ. Kurdové si vládnou sami a věří, že lepší časy jsou na dosah a že hospodářství se zvedne.

Mír po dlouhých válkách

Vypadají spokojeně, či dokonce šťastně. Do Irbílu, hlavního města Kurdistánu, přijeli vojáci na skok z Mosulu, města ležícího "za čárou“, mimo území ovládané Kurdy.

Tato scéna s americkými vojáky snad může vypadat trochu kýčovitě, avšak lépe než cokoliv jiného ilustruje dnešní Kurdistán. Zatímco zbytek země se utápí v beznaději a krvi, zhruba čtyři miliony Kurdů na severu žijí v klidu a míru. A za to jsou vděční především Američanům.

Kurdistán

TADY JE MAJÍ RÁDI. V této části Iráku Američanům nic nehrozí, lidé si jich váží. Přinesli nám svobodu, říkají o nich.

Cizincům většinou nějakou dobu trvá, než pochopí, že opravdu není Irák jako Irák. Nejdříve se v hotelu ptáte, zda vás někdo neunese z pokoje. ("Tady se neunáší!“)

Pak opatrně vyrazíte do města a pořád čekáte, kdy se strhne nějaká přestřelka ("Proč by se tu střílelo?!“), pak zkoumáte, jak často vybuchují bomby ("To už je hodně dávno!“).

Teprve druhý třetí den uvěříte, že to je opravdu jiná, zcela bezpečná země. V Bagdádu se může cizinec pohybovat pouze s armádou tělesných strážců, tady se cítí bezpečněji než na Václavském náměstí po půlnoci.

Koncem roku sem dokonce začala létat dvakrát týdně první přímá linka z Evropy, let Austrian Airlines. "Rozhodli jsme otevřít sem linku, protože bezpečnostní situace je dobrá a stabilní,“ říká o tomto kroku, který Kurdistán spojil se Západem, Josef Burger z Austrian Airlines. "Především jsme samozřejmě byznysmeni, ale zároveň nás velice těší, že pomáháme otevřít Kurdistán světu,“ dodává.

Kurdistán, Irbíl

JAKO DŘÍVE. Tržiště opět láká zástupy, za Saddáma zahynulo až 200 000 místních lidí, nyní se život vrací k normálu.

Jsme tedy vůbec v Iráku? Ano i ne. Ano, neboť Kurdistán je součástí Iráku a Džalál Talabání, irácký prezident, je Kurd. Ne, neboť Kurdové vládnou svému území pevnou rukou a mají skoro vše, co má nezávislý stát mít – armádu, policii, vládu. A také pevné odhodlání nepustit z rukou unikátní šanci vládnout sami sobě.

Dějiny Kurdů jsou dějinami zkázy a věčných válek. Desítky milionů jich žijí na území Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie, další miliony jsou rozprášeny po celém světě. Ne nadarmo se o lidech žijících v těchto horách říká, že jsou největším národem bez vlastního státu.

Iráčtí Kurdové nesmírně trpěli za Saddáma – počet obětí jeho systematické likvidační kampaně se odhaduje na sto až dvě stě tisíc. Po první válce v Zálivu získali počátkem devadesátých let autonomii – Saddám je prostě nechal na pokoji. Až po jeho pádu se však s konečnou platností stali pány říše hor i rovin.

"V minulosti jsme prožívali hrůzné věci. Nyní však přicházejí lepší časy, to je skvělé,“ říká Rawand Darveš z ministerstva zahraničí Kurdistánu. Formálně to vlastně ministerstvo není, ale každý mu tak říká. A skoro každý je přesvědčen, že nezavilost je pouze otázkou času.

Kurdistán, Irbíl

Park s mešitou

Oficiální linie vlády zní: dosud nenastala ta pravá chvíle, zatím je třeba fungovat v rámci Iráku. "Obyčejným“ Kurdům je již dávno zcela jedno, co se "tam dole“ děje, místní politici považují Bagdád za užitečný prostředek, jak se dostat k penězům či vlivu, a západní experti zkoumají, zda by se nedaly kurdské zkušenosti použít pro stabilizaci ostatních částí země.

Jinak však oba světy fungují nezávisle na sobě. "Saddám nechal popravit jednoho mého příbuzného. Rodina pak musela zaplatit cenu sedmdesáti pěti kulek, které do něj vypálili, jeho matka se zbláznila bolestí. Každý by vám tu mohl vyprávět podobné příběhy. Chceme prostě jen být svými pány,“ dodává Rawand Darveš.

Turistou v Iráku? Proč ne, říkají Kurdové

 

Moc turistů tam pochopitelně nepotkáte. Zato všude uvidíte mnoho těch, kteří věří v jejich brzký příchod.

BEZPEČNOST PŘEDEVŠÍM!

Samozřejmě: představa dovolené v Iráku zní jako nedobrý vtip, či spíše za vlasy přitažená fantazie. Těžko najít na světě místo, které by bylo jako celek tak nebezpečné jako Irák. Avšak, opakují Kurdové, u nás je klid a bezpečno. Vyzývají turisty: přijeďte, máme tu unikátní památky i přírodu.

Stále je brzy radit někomu podnikat dobrodružné výpravy do Kurdistánu, české ministerstvo zahraničí například před cestami kamkoliv do Iráku důrazně varuje.
Nesporné však je, že bezpečnostní situace je lepší, než je člověk před návštěvou ochoten připustit. Přinejmenším proto, že cizinci mohou svobodně chodit po ulicích a nehrozí jim nijak zvlášť velké nebezpečí, bombové útoky jsou vzácné a bezpečností opatření přísná.

Projeďte se párkrát po Irbílu mezi bezpočtem rozestavěných domů a uvěříte, že Kurdové myslí své sny o rychlém vybudování nového zářícího města á la Dubaj vážně. Můžete sice pochybovat o tom, že se jim to podaří, upřít jim snahu ovšem nejde.

Magnet drsných cestovatelů

Americký expert na turistický ruch mi přímo ve starobylém Irbílu řekl: "Dříve či později se to tu stane magnetem tvrdých cestovatelů toužících po dobrodružství, o tom nemám pochyb."

Potíž je v tom, že pověst Kurdistánu je stále hrozivá, trochu jí ovšem nyní zlepšilo otevření první přímé linky ze západní Evropy, z Vídně do Irbílu létá od poloviny prosince dvakrát týdně let Austrian Airlines a někdy od jara by to měly být lety tři.
"Snažíme se vždy být první společností, které otevírá světu takovéto destinace,“ řekl mi Josef Burger z Austrian Airlines. "Než jsme linku otevřeli, museli jsme samozřejmě velmi pečlivě prověřit, zda mohou být splněny požadavky na bezpečnosti, na kterou máme velké požadavky.“

KurdistánNádherné hory
A co by mohlo návštěvníky někdy v budoucnu přilákat? Jsou to samozřejmě fascinující hory, které při pohledu z letadla berou dech. Kurdové o nich hrdě mluví jako o posledním neobjeveném horské ráji na světě.

Tisícileté památky
Stejně tak lákavé mohou být památky na tisíce let místní historie, které je možné se dotknou například ve starobylé citadele.
"Naše příroda je dar od Boha, musíme ji začít využívat. Lidé jsou tu navíc pohostinní a mají rádi cizince, kteří se u nás vždy budou cítit dobře,“ řekl mi Nimrud Youkhana, šéf nově zřízeného ministerstva turistiky. "Každá z bezpočtu civilizací, které tu kvetly, zde zanechala nějaké památky. Staneme se turistickou destinací,“ dodává sebevědomě.
Ve starobylé citadele v Irbílu vám budou nadšeně vykládat, jak tam jednou budou kavárničky, v nichž budou turisté sledovat ruch starobylého orientálního města - již dnes tam můžete navštívit muzeum koberců a zastavit se v místním turistickém obchodě se suvenýry.


Začátek "bytí svými pány“ postupuje nesporně dobře – Irbíl, hlavní město iráckého Kurdistánu, připomíná jedno velké staveniště, jako kdyby si právě především architekti chtěli rychle vynahradit ztracené roky.

Kurdistán, Irbíl

Celkový pohled na Irbíl. Kurdové by tady chtěli brzy vítat turisty.

Nedaleko starobylé pevnosti vyrůstá obrovské luxusní nákupní středisko, kolem města se táhnou nekonečné plochy obehnané zdmi, za nimiž vyrůstají čtvrti luxusních vil, cedule v kýčovitých barvách zobrazují mrakodrapy, které tu mají vyrůst, a pokud se půjdete podívat na obrovskou přistávací plochu nově budovaného letiště, pochopíte oblíbený vtip, že Kurdové chtějí brzy vypustit do kosmu raketoplán, a proto staví tak rozmáchle.

Sny zkrátka neznají hranic – kurdská vláda s gustem plánuje, jak se Irbíl stane novou Dubají. „Nějakou dobu to ještě potrvá, to je jasné, ale snažit se musíme,“ řekl mi Nečirvan Barzání, premiér iráckého Kurdistánu. "Dubaj má rozhodně lepší sousedy než my,“ směje se ve své nablýskané a novotou vonící rezidenci.

Irbíl, ruch pod Citadelou

Ruch pod Citadelou v Irbílu, jedné z nejvzácnějších památek Blízkého východu

PŘEČTĚTE SI: Češi zachraňují nejstarší trvale obydlené město světa

Západ se bojí války o ropu

Největší bolehlav západním diplomatům nyní působí město Kirkúk. V jeho okolí leží obrovské zásoby ropy a Kurdové prohlašují, že to je jejich ropa a že se jí rozhodně nehodlají vzdát. Potíž ovšem je, že Kirkúk leží za hranicí jejich území, tedy pod kontrolou centrální vlády, a pesimisté předpovídají, že nejbližší roky či měsíce mohou přinést konflikt, či dokonce ozbrojený střet o toto tradičně kurdské město.

"Kirkúk je naše město, o tom není pochyb, už si nenecháme diktovat, co můžeme a co ne,“ říká Džamal Amín, poradce ministerstva plánování. Dlouhá léta žil v exilu, kam prchl před Saddámem, učil na univerzitě v Británii. Nyní se, tak jako bezpočet dalších Kurdů z diaspory, vrátil, aby budoval Kurdistán, o kterém vždy snil.

Kurdistán, Irbíl

Navzdory drsnému životu se ve tvářích Kurdů zračí vnitřní spokojenost.

A kdo ví – říká – jednou třeba přijde i ten Velký Kurdistán, o němž odpradávna sní Kurdové od Turecka po Írán. „Před dvaceti lety by jen blázen věřil, že Evropě zmizí hranice, a přece se to stalo. S našimi sny to může být podobné,“ dodává.

Zkrátka: tak jako většina Kurdů nyní věří, že konečně nadchází jejich čas.

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.