Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Baduy - lidé v izolaci

  19:18aktualizováno  19:18
"Život v naší vesnici byl strašně nudný," vysvětloval nám šestatřicetiletý Hasanudin, který opustil svoji rodinu. Se svými rodiči, pěti bratry a šesti sestrami, se sice rozešel ve zlém, ale může se prý vrátit. Znamenalo by to opět pěstovat tapioku, prožívat dny, které se od sebe ničím neliší. Ale Hasanudin se již rozhodl. Opustil animistickou víru svých předků a chce být dobrým muslimem. Neumí číst, ani psát, ale doufá, že se to brzy naučí. Přesto, že se mu někteří členové jeho nové rodiny smějí, že je hloupý. V domě vesnického učitele Oji Fauzihi jsme tak poprvé potkali příslušníka jednoho z nejtajemnějších kmenů na Jávě - Baduy.

Každý rok se Baduy vypravují do oblasti, kam je jiným smrtelníkům vstup zakázán. Meditacemi uprostřed megalitů zajišťují celistvost celému světu a odvracejí tak katastrofu, která by ho mohla ohrozit. Vstáváme brzy ráno. Baduy nežijí příliš daleko od Fauziho domu, ale cesta k nim bude po špatných silnicích trvat stejně dlouho, jako bychom jeli až do Jakarty. Fauzi sice Baduym přetáhnul jednoho z jejich členů, ale má mezi nimi mnoho přátel a jeho pomoc se ukáže neocenitelnou. Návštěva kmene si vyžaduje zvláštní povolení, ale se znalostí místních poměrů ho však lze získat bez problémů. Fauzi je naštěstí přítelem starosty jedné z vesnic, který nám cestu k Baduym otevře. Přestože období dešťů již mělo dávno skončit, cesta je rozmoklá, takže postupujeme značně pomalu. Asi po dvou hodinách míjíme staršího muže s malým chlapcem. Fauzi neskrývá vzrušení, jsou to Baduy. Míří do vesnice vzdálené asi 25O kilometrů. Bosí opatrně našlapují na ostré kameny, cesta jim bude trvat asi týden, protože Baduy nesmí používat auto. "Jestli je chcete vyfotit, nevysedejte z auta," šeptá Fauzi. Fotografování bere Baduym duši, také to zákony kmene nedovolují. Hranice kmene začínají ve vesnici Pangi, kde Baduy prodávají kuřata a hnědý cukr. Tady naše jízda končí, dál už musíme pěšky. Naše skupina se rozrůstá o dalšího člena. To, že jsme potkali Daicina, je obrovská náhoda. Svoji zahradu opouští jednou do roka, aby si nakoupil slané ryby. Nyní důstojně kráčí oblečen v černé košili, suknici a čepici. Baduy se dělí na vnitřní a vnější, obě skupiny se liší přísností pravidel. Daicinán náleží k vnitřním Baduy a stejně jako ostatní toho příliš nenamluví. Cisadane je nejospalejší vesnicí, jakou si lze představit. Matky zde sedí se svými dětmi na zápraží a strnulým pohledem pozorují okolí. Ve vesnici se vyrábějí nože, při stavbách domů se používají hřebíky. To naznačuje, že obyvatelé Cisadane patří k vnějším Baduy, vnitřní se totiž používání železa zřekli, stejně jako dalších civilizačních vymožeností. V jejich vesnicích nenajdete mýdlo, boty, zubní pastu, scházejí školy a při pěstování rýže se nepoužívá zavlažování. Stejný obrázek vidíme i v další vesnici. Tři desítky dřevěných domků, sýpky na rýži stojící na dřevěných kůlech opatřených zvláštní stříškou proti krysám. Zdejším prodejním artiklem jsou dřevěné tašky. Zatímco lov je výhradně mužskou záležitostí, o pletení tašek se spravedlivě dělí obě pohlaví. Vracíme se, míjíme ceduli s názvy tří vesnic, kam je cizincům vstup zakázán. Přitom za cizince jsou považováni i Indonésané. Platíme Fauzimu, starostovi i mladíkovi z hraniční vesnice, který si zde otevřel stánek s občerstvením. Baduy, lidé žijící v izolaci, vydělávají i na ostatní.

Matky s dětmi sedí na zápraží ve vesnici Cisadane.

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.