Výsledky expedice do střední Afriky, která se uskutečnila na podzim loňského roku, zpracovává v současné době pracovník Západočeského muzea v Plzni Josef Pšenička společně s kolegou Luďkem Krčmářem. Zamýšlejí mimo jiné vydat knihu, která nezachytí jen přírodovědné hledisko expedice, ale bude se rovněž věnovat životu lidí v gabunských misiích. "Lidé mívají často zkreslené představy o životě v misijních stanicích. Život je tam však stejný, jako byl třeba před dvěma sty let. Civilizace samozřejmě pronikla i do pralesa, ale místní lidé si z ní vybrali jen to, co je pro ně pohodlné. Mají módní oblečení, dívají se na televizi, jezdí auty a za důležité třeba pokládají spaní v pohodlné posteli. V městech existuje spousta obchodů s elektronikou, ale jídla je nedostatek," vzpomíná Josef Pšenička, kterého šokovalo, když si mohl uprostřed džungle zavolat z telefonního automatu na kartu. "Lidé v Gabunu žijí ze dne na den, většinou jsou negramotní, ale přitom znají Československo. Nevědí, že se stát rozdělil, ale zato znají Čechy díky fotbalu a dodávkám zbraní do Konga," sděluje muž, který se ocitl v místech původu viru AIDS. "Zjistilo se, že poprvé virus napadl člověka asi ve třicátých letech. Onemocněl muž, který žil v severní části Konga v době, kdy lidé v obrovském množství vybíjeli šimpanze - nositele viru. Je vidět, že se příroda dokáže pomstít," míní muž. Expedice, jíž se původně mělo zúčastnit šest lidí, se věnovala především tropické ekologii. "Pátrali jsme také po tajemném tvoru mokele mbembe, o němž víme od kryptozoologů. Mnoho lidí v Gabunu a Kongu potvrdilo, že živočicha, který se podobá dinosaurovi a má chobot, vidělo. Zatím jej však žádný z vědců nepopsal," vysvětluje Josef Pšenička, který si posteskl, že ani jejich expedice nebyla v tomto směru úspěšná. Vědci ze Západočeského muzea v Plzni jsou však zřejmě prvními Čechy, kteří vstoupili na ostrov svatého Tomáše. "Izolovaný ostrov tvoří spolu s Princovým ostrovem stát, který byl do pětasedmdesátého roku portugalskou kolonií. Později možnost jeho návštěvy komplikovala politická situace," vysvětluje Josef Pšenička, kterého ostrov zajímal především z geologického hlediska. "Přestože má ostrov průměr pouhých padesát kilometrů, ční do výšky více než dvou tisíc metrů. Jedná se totiž o mrtvou sopku a roste tam množství zajímavých kapradin," říká Josef Pšenička. Odborný pracovník paleontologického oddělení Západočeského muzea zřejmě objevil také nové druhy této rostliny. "Nasbírali jsme spoustu druhů kapradin, mezi nimi jsou zřejmě dva nové, ale výsledky expedice ještě nejsou zpracované. Kapradina je pionýrská rostlina. Brzy se na ní pozná, když se dějí třeba ekologické změny, je totiž velmi citlivá. Navíc je to jedna z prvních rostlin, které začnou růst například na místě vypálených pralesů. Rád bych se vydal na expedici, která by zkoumala kapradiny, znovu. Měla by ale trvat přibližně rok, aby poskytovala dost času na vědeckou práci," konstatuje Josef Pšenička, který upozornil, že druhy kapradin pocházející z karbonských nalezišť jsou tři sta milionů let staré, a přesto velmi podobné těm, jež sbíral v Gabu nu.
|
