Výjimečná kombinace tvarů a barev
Impozantní skalní rezervace leží na jihu Srbska v pohoří Radan, asi 27 km jižně od města Kuršumlija a 89 km jihozápadně od Niše. Na ploše zhruba 67 hektarů se tu dá napočítat přes 200 zemních pyramid a věží. Jsou vysoké až 15 metrů, průměr u špice je zhruba metr, u základny kolem 4 až 6 metrů.
K přírodní památce se zpočátku jde staletým habrovým lesem, na jedné straně cestu lemuje nažloutlý potok. Postupně se k němu přidávají okrově zbarvené přítoky, vytékající z opuštěných štol. Od 13. století tu totiž horničtí mistři, pozvaní ze Saska, řídili těžbu rud železa, mědi i zlata.
Jakmile vzrostlé stromy ustoupí, objeví se rozlehlá plocha mrtvé země a další barvy, hlavně bohatá škála odstínů rudé. Za to může Crveno vrelo (Červený pramen). Voda extrémně mineralizovaného pramene se nedoporučuje k pití, zato však pomáhá při hojení ran.
Druhý z místních pramenů - Đjavolja Voda, u kterého hodnota pH dosahuje údaje 1,5, bývá na konci léta takřka vyschlý. Nad ním se tyčí vyprahlý amfiteátr obrovské erozní rokle. Už samotný pohled na obnažené srázy, hýřící křiklavými tóny, je velkolepý. Všude kolem jsou pak rozesety bizarně vymodelované neobyčejné útvary, tzv. zemní pyramidy, soustředěné především kolem rozhraní dvou strží - Ďáblovy a Pekelné. Od úpatí skutečně evokují iluzi hradeb temného města. Nebo, díky špicím pokrytých kameny - andezity, strnulých postav.
Město božího hněvu
Zemní pyramidyZemní pyramidy vznikají erozí měkkých hornin. Mívají špičatý tvar a na vrcholu bývají převážně pokryté odolnějším kamenem. Na Balkánském poloostrově jsou známé také např. v Bulharsku (okolí Melniku a podhůří Rily - Stob) či Makedonie (Kuklice)... Díky unikátní koncentraci zemních pyramid získala mezi cestovateli proslulost turecká Kapadocie. |
Vznik tajuplných přírodních útvarů je spojený s řadou místních pověstí.
Jedna z nich vypráví o ďáblovi, který toužil svést na scestí zdejší bohabojné vesničany. Očaroval tedy vodu potoka, až se omámení sedláci rozhodli oženit bratra se sestrou. Svatební průvod se pokoušela zastavit horská víla. Avšak ani ona svými prosbami nic nezmohla. Nakonec zasáhl samotný stvořitel - v návalu hněvu spojil nebe se zemí a všichni svatebčané zkameněli.
Příznačnost názvu Ďáblovo město podtrhuje i výjimečná akustika celé oblasti. Zvuky větru mezi jednotlivými pyramidami připomínají různé hučení, kvílení, naříkání, a děsily místní obyvatele po celá staletí.
Polem, nepolem, malotraktorem...
Už během éry socialistické Jugoslávie patřila Đavolja Varoš k místům propagovaným v informačních materiálech. Nyní, když získalo nominaci do ankety o sedm přírodních divů, zájem návštěvníků pochopitelně vzrostl. S ním i komercionalizace lokality.
Nová asfaltová cesta usnadnila přístup, rozlehlé parkoviště obklopily stánky se suvenýry. K mání jsou různé publikace, jednu tu prodává na karoserii auta dokonce sám autor. Koupit můžete i pohlednice, tradiční čokanje - tedy skleničky na rakiji hruškovitého tvaru s dlouhým úzkým hrdlem, ale i trika, ponožky…
Dojem z přírodního fenoménu poněkud kazí elektrické osvětlení přístupové stezky, zvláště s ohledem na to, že návštěvní doba končí v 18 hodin. A jestli se někomu zdá ujít půlkilometr pěšky příliš náročné, může se nechat dovézt přímo pod pyramidy. Na korbě multikáry, posprejované ďábelsky kýčovitými motivy po vzoru kolotočářů, případně přívěsem traktoru, "zkrášleného" plechovými siluetami rozšklebených zemních pyramid.
může se hoditJak se tam dostat Ubytování a ceny Z lázní Prolom Banja do Đavolja Varoš také směřuje značená turistická stezka o délce 11 km. Vstupné činí 250 dinárů, tedy necelá 3 eura. Více na: www.djavoljavaros.com |