Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Autostop: levná cesta s nejistým koncem

  8:57aktualizováno  8:57
Prázdniny, čas pro autostop jako stvořený, jsou tady. Někdo najezdí jako stopař tisíce kilometrů, aniž se mu přihodí cokoli zlého. Existují ale tací, kteří nastoupili do neznámého auta jen párkrát a víckrát už to určitě neudělají. O tom by mohla vyprávět třicetiletá Kateřina V. z Prahy. Kdysi stopovala běžně, až jednou skončila s cizím řidičem mezi poli...

Kdysi dávno Kateřina stopla sdrátovanou rozhrkanou škodovku plnou rozveselených mladíků. Jeden z nich zavolal: "Pojď dovnitř holka, než tě někdo zabije." Kupodivu ji zavezli tam, kam potřebovala. O pár týdnů později jí zastavil jiný muž. Jenže ten ji už nedovezl. Zahnul s autem mezi pole...a bylo to.

Kateřině se tenkrát vymstil jindy tak spásonosný záchranný pás. Pomohl totiž muži stopařku přidržet, aby ji znásilnil. "Kdybych nebyla v pásech, asi bych ještě stihla z toho auta vylítnout. Pamatuju si hlavně to, že mu bylo cítit z pusy a celkově tak nepříjemně smrděl. To ostatní se už léta snažím zapomenout. Na policii jsem však nešla a dodnes toho lituju," uzavírá své vzpomínky na autostop mladá žena.

Většina obětí se stydí
Znásilnění při stopu nenahlásilo policii stejně jako Kateřina P. určitě mnohem více stopařek. Za letošní rok to zatím udělaly jen dvě oběti - patnáctiletá dívka a šestatřicetiletá žena. Loni se na policii obrátilo celkem devět žen.

"Ani se tomu moc nedivím," podotýká psycholožka policejní akademie Ludmila Čírtková. "Ženy často kvůli studu neohlásí jakékoli znásilnění. A říct, že se to stalo při autostopu? Taková chuděra si vyslouží jen poznámky typu: A co jsi, prosím tě, od stopování čekala? Vždyť jsi tomu jen pomohla."

Policisté tvrdí, že autostop je vždycky obrovské riziko, a psychologové k tomu dodávají, že zvláště v létě se kombinují různé rizikové faktory: je teplo, lidé chodí málo oblečeni, někteří odborníci dokonce poukazují na dráždivý vliv lehkého natřásání jedoucího auta. I to prý může rozpoutat sexuální fantazie. "K této třaskavé směsi se ještě přidá další faktor v podobě naprosté anonymity. Řidiči si snadno mohou myslet, že jim ledacos projde," upozorňuje policejní psycholožka.

Nebezpečí nehrozí jen osamělým dívkám...
Je řada dívek, které by samy na stop nešly, ale když je s nimi jejich partner, kamarád nebo sourozenec, mají pocit, že se jim nemůže nic stát. To je však omyl.

Vzít stopaře, či nevzít

Mám tomu nevinně vyhlížejícímu chlapci či děvčeti zastavit? Ta otázka je na místě. Zkušenosti ukazují, že nejen stopař, ale i řidič musí dobře zvažovat rizika autostopu.

Nebezpečí - jak ukazují následující dva příběhy - hrozí ze dvou stran: 1. stopař může řidiče okrást, v horším případě zranit či zabít; 2. stopařka může muže nařknout, že ji znásilnil, případně rovnou na místě ztropit scénu - třeba si strhat oblečení a volat o pomoc.

I když nakonec vyjde pravda najevo, zažije automobilista krušné chvíle a leckdy se podezření, "že na tom možná něco bylo", dlouho nezbaví.

Podobné martyrium zažil muž z Českolipska, kterého osmnáctiletá studentka obvinila ze znásilnění. Muž pak dokonce strávil asi týden ve vyšetřovací vazbě, dokud se vše nevysvětlilo. Rozuzlení bylo prosté: dívka si znásilnění vymyslela, protože tehdy přijela domů pozdě a potřebovala se na něco vymluvit.

Mnohem hůře však dopadl padesátiletý řidič, který u Mariánských Lázní vzal do auta dva mladé stopaře. Vojenský zběh a jeho sedmnáctiletý kamarád si počkali, až jejich dobrodinec pojede kolem lesa nedaleko Plané na Tachovsku, a přikázali mu odbočit na lesní cestu. Tam ho umlátili kulečníkovou koulí vloženou do punčochy a mu ještě probodli krk. Pak oběť naložili do kufru vozu a odjeli. Později auto prodali za osm a půl tisíce korun.

Policisté nejprve podezírali z vraždy pasáka krav, který mrtvolu v lese objevil. Muž byl dokonce několik týdnů v cele. Když nakonec vyšetřovatelé přišli na dvojici mladíků, ti začali svalovat vinu jeden na druhého. Staršího z nich soud poslal do vězení na osmnáct let, protože už byl v minulosti několikrát trestán. Mladší, teprve šestnáctiletý vrah dostal deset let.

"Ze své praxe znám případy, které boří mýty o tom, že se nemůže nic stát třeba při cestě na krátkou vzdálenost. Nebo když stopuje dvojice - chlapec s dívkou," upozorňuje Čírtková. A vypráví o dívce, která chtěla jet domů do vesnice vzdálené sedm kilometrů a zastavil jí muž ze sousední vsi, kterého od vidění znala. Přesto ji brutálně znásilnil za použití nářadí z auta, francouzského klíče.

A o bratrovi a sestře, jimž zastavil řidič nákladního auta, odvezl je na neznámé místo a přinutil k vzájemným sexuálním hrátkám. Poté ještě sám dívku znásilnil.

V bezpečí však nejsou ani stopující muži. Že by nějakého znásilnila žena, o tom policejní anály nepodávají žádné zprávy, zato útok ze strany muže nemusí být tak neobvyklý. "Jel jsem stopem do Švýcarska," vypráví Libor P. z Olomouce. "Nastoupil jsem do auta k řidiči, který po nějaké době pojal úmysl, že bychom si spolu mohli trochu užít. Ale dopadlo to dobře, podařilo se mi ho přesvědčit, že se mnou to tedy zrovna nepůjde."

"Divní" řidiči
Existuje nějaký recept, podle kterého by se dalo odhalit blížící se nebezpečí? Přesný popis podezřelého řidiče není. Ale je pár záchytných bodů, podle kterých by stopařka (nebo i stopař) měla zbystřit pozornost.

"Významným společným rysem 'divných řidičů', o kterých oběti u nás vyprávějí, je spíše zamlklost a neochota komunikovat," upozorňuje prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová. "Jako by měli v hlavě svůj scénář a byli upnuti na jeho realizaci, takže už nestíhají být uvolnění a bezprostřední. To by mělo stopařky určitě varovat."

Jindy se zase během cesty může násilníkovo chování začít měnit. "Znamením bývá, když muž začne mluvit rychleji nebo naopak pomaleji: třeba začne zadrhávat v řeči," upřesňuje kriminalista Zdeněk Smola z policejního prezidia. "Jindy ho prozradí rychlejší pohyby při řízení auta - pachatel prostě ví, že má konečně oběť, na kterou se těšil, na dosah."

Psycholožka Čírtková upozorňuje na další možný způsob, jak řidič sonduje, zda je vezená stopařka vhodnou obětí.

"Může začít pokukovat a zavést hovor na hodně osobní téma. Opatrně třeba napřed dívku pochválí, že jí to sluší, pak se zeptá, jestli má přítele. Postupně může takto přejít až k hovoru o sexu. To jsou jasné signály, že něco není v pořádku," popisuje Čírtková. V tom okamžiku je nutné podobné řeči rázně utnout a nechat si zastavit na místě, kde jsou lidé, třeba u benzinové pumpy nebo u obchodu.

Následky na celý život
Trauma na celý život nemusí způsobit jen znásilnění. O život jde i v případě, nastoupí-li stopař třeba do auta, za jehož volantem sedí řidič-hazardér. Rázem jde také o život.

"Stopem jsem skoro nikdy nejela. Fakt ne," dušuje se Stanislava R. Ale když jela do Plzně na brigádu, na auto si mávla. "Zastavilo mi už třetí. Pršelo. Řidič se asi chtěl přede mnou vytahovat, a jel tak strašně rychle. Po pár minutách dostal smyk - a pak už si nic nepamatuju. První pocit, který jsem po probuzení měla, byl obrovský, příšerný strach."

Dívku ukrutně bolela hlava a záda. Pořád se snažila hýbat nohama, nedovedla si představit, že by třeba měla něco s páteří. Měla však "štěstí", zlomila si "jen" dva hrudní obratle. V nemocnici ležela měsíc, další dva pak nosila speciální korzet. Následovala zdlouhavá rehabilitace.

"Záda mě dodnes bolí. Tomu řidiči se nestalo nic," konstatuje Stanislava R. V takovém případě sice může řidič vyváznout na silnici, nikoli však u soudu. Pokud totiž nehodu zaviní, čeká ho trestní stíhání za ublížení na zdraví z nedbalosti. Za to může strávit až dva roky ve vězení.

NĚKOLIK RAD, co dělat, když hrozí nebezpečí...

Odrazovat zastánce autostopu nemá asi smysl. "Je to jako upozorňovat horolezce, že by mohli spadnout ze skály," říká nadšený stopař Dušan Janovský ze Slaného, který má na internetu vlastní webovou stránku o autostopu. Proto alespoň několik rad, jak předcházet sexuálnímu obtěžování či znásilnění:

Když nastupujete do auta...
1. Zjistěte si, jak se otevírají dveře.
2. Pásy si připněte, jedině když je má i řidič. Zkuste si je také rozepnout, kdybyste museli utíkat.
3. Věci si dejte raději na zadní sedadlo než do kufru. Máte-li bundu, položte si ji přes nohy.
4. Nehlaste přesně, kam jedete. Pokud bude řidič vypadat "divně", můžete snáze změnit plán a vystoupit třeba u nejbližší pumpy.
5. Můžete sehrát malé herecké etudy: mobilním telefonem někomu zavolejte, že už jste na cestě. Mezi řečí popište, že vás veze pán ve žluté škodovce a že dorazíte za půl hodiny. Těšíte se, že na vás přátelé budou čekat. Užitečné je i zamávat na protijedoucí auto. Řidiči řekněte, že v něm byl kamarád. Uvědomí si, že stopařka byla viděna v jeho autě.
6. Vyptávejte se na jeho zaměstnání, rodinu, děti. Nebude tak anonymní.

Když jde do tuhého...
7. Pokuste se převrátit jeho nátlak v žert. Dejte mu možnost čestného ústupu.
8. Velmi jasně dejte najevo, že s vámi nemůže počítat. Někteří muži totiž chápou nepříliš důrazné odmítání jako sbližovací rituál.
9. Pokuste se mu sebrat nějakou osobní věc, třeba doklady, a pohrozte mu, že to dáte policii.
10. Vystupte, kdykoli to půjde (křižovatka, zácpa, závory...)
11. Zabírá úder do rozkroku (v autě to jde ovšem špatně).
12. Mějte po ruce obranný sprej. Pozor! Po jeho použití musíte okamžitě z auta, abyste neparalyzovali sami sebe.
13. Pokud se chcete aktivně bránit, jednejte drsně. Velký význam má první rána - útočníka to často odradí. Někdy totiž ani nepočítá s velkým odporem. Nejméně zabírají pláč a prosby o slitování.

Když už není úniku...
14. Zkuste útočníkovi navrhnout, že ho uspokojíte rukou. Mohl by na to přistoupit.
15. Pokuste si zapamatovat každý detail, abyste dali dohromady popis pachatele a jeho vozu. Stůj co stůj si všimněte poznávací značky.
16. Škrábejte! Pro policii budou cenné částečky kůže a vlasů, které vám uváznou za nehty.
17. S intimní hygienou počkejte až po ošetření lékařem a oznámením na policii. Umytím se zničí důležité stopy.  

 

Nebojí se, ale možná by měly. Osamocené stopařce vždy hrozí, že narazí na muže, který se během cesty nespokojí jen se společenskou konverzací.

Autoři: ,




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.