Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Australským kontinentem na vlastní pěst

  16:08aktualizováno  16:08
"Ach, to je ale krása, podívejte se", křičí na sebe lidé, zapomínající na únavu a tlačící se k okénku nouzového východu velkokapacitního letadla. Pod námi se objevují červené pouště daleké Austrálie. Většina nadšených pozorovatelů asi doufá, že uvidí největší kamenný monolit světa, který se jmenuje Uluru neboli Ayersova skáladá. Konečně přistáváme. Radost je ohromná. Vstupuji na půdu našich protinožců, v olympijském městě 2000-Sydney. Párkrát zalapám po onom horkém vzduchu a s úsměvem na tváři si říkám: "Dokázala jsem to, můj dlouholetý sen se splnil!"

Čekají mě 3 měsíce dobrodružství. První týden bydlení ve veselém Backpackeru  na rušné Kings Cross, střídá útulný byteček v klidné čtvrti Potts Point. Když  jsem přiletěla, neznala jsem nikoho a teď tu mám mnoho kamarádů. Ano, Češi i Slováci tady v Austrálii drží při sobě a jakákoliv pomoc pro krajana je zde samozřejmostí!

Opouštím Sydney, které jsem si tolik zamilovala. Předtím ale podnikám s jedním kamarádem cestu do hlavního města Austrálie - Canberry a s pár dalšími známými pak zase do Blue Mountains, které jsou tak intensivně nasyceny vůní eukalyptů. Setkávám se se stovkami divokých klokanů, kteří nám jen tak pobíhají kolem stanu,  a s obrovským hadem, díky kterému mi ztuhla krev v žilách. Úžasné je ale probuzení rozesmátým Kookaburou (největším ledňáčkem). Slyšela jsem o něm hodně, ale že se opravdu směje jako člověk, když mu někdo vypráví vtipy, to jsem si nedovedla představit.

Kupuji si kombinovanou jízdenku a cesta do neznáma začíná. Pohodlné autobusy McCafferty`s a Greyhound se stávají po celou dobu mým hlavním dopravním prostředkem. Jsou cenově dostupné a zcela spolehlivé. Projíždím celou Austrálii. Snad poprvé jsem opravdu pyšná na to, že pocházím z České republiky. Od té doby, co jsem opustila Sydney, jsem nepotkala už žádného Čecha a na otázku:"Where are you from?" jsem dostatečně nahlas říkala:"Czech Republic". Většina reakcí totiž zněla: "WOW, Praha, nádherné město!" či:"Vy se máte, pořád vyhráváte v hokeji!"

Dozvěděla jsem se zajímavé věci o původních obyvatelích Austrálie. Říká se jim "Aborigincové", ve městech působí spíše jako bezdomovci. Celé dny nic nedělají, posedávají ve skupinkách na trávě a už z dálky se pozná, že se nějaký ten pátek nemyli. Naopak ti, co nadále bydlí v buši, voní po bylinách a působí zcela jiným dojmem.

To, že u protinožců místo našich kosů, špačků a vrabců létají samí papoušci, byl pro mě další zážitek. Například v Sydney se Kakadu v Botanic Garden tak přemnožili, že ničí okrasné dřeviny, takže jsou hubeni. Pro nás, Evropany, je to něco nepochopitelného, vždyť takový bílý ptáček se žlutou chocholkou by stál ve Zverimexu několik tisíc korun.

S ubytováním si v Austrálii nemusíte dělat žádné starosti. Nejste jeden z těch, kdo musí spát v luxusním hotelu a dostávat snídani rovnou do postele? Máte prostě malý "budget", smysl pro romantiku a chuť poznat lidi z celého světa? K tomuto účelu jsou pro vás postaveny Backpackery, což je něco jako hostel, za který zaplatíte 8 až 23 australských dolarů za noc. Na mnoha místech je v této ceně dokonce zahrnutá i snídaně, nebo jedna grilovaná večeře, zvaná "BBQ".

Těžko mohu uvěřit, že 3měsíční cesta bude za pár dní už pouhou vzpomínkou. Vracím se zpět do Sydney, dokupuji dárky, cvakám poslední snímky a také, díky novým přátelům, které jsem tu poznala a kteří mi tolik pomohli, vím, že se sem chci určitě ještě někdy vrátit! Letadlo se vznáší nad obzorem a já, opět nalepená na okénku, se snažím spatřit poslední barvy outbacku a vstřebávám onu nezapomenutelnou krásu australského kontinentu.

Ayersova skála zvaná Uluru mění podle osvětlení svou barvu od fialova až po temně rudou. Proč tento největší monolit světa leží právě uprostřed Austrálie a nekonečných pustin, je doposud nejasné. Pro původni obyvatele je to posvátné, magické místo a šíří se kolem něj řada pověstí.

The Pinnacles Desert, leží v západní části Austrálie, v národním parku Namburg. Občas se lidé domnívají, že se jedná o nespočetné množství termitišť, ale to je omyl. Je to přírodní jev způsobený erozemi, starý několik tisíc let. Dříve na tomto místě bylo moře. "Pinakly" dosahují výška až několika metrů.

Sydney, olympijske mesto 2000, se svojí architektonickou chloubou - operou, připomínající skořápky mušle. Neobvyklou budovu navrhl dánský architekt J.Utzon. Opera přes řadu technických a finančních problémů byla v r.1972 konečně zcela dostavěna. Nadherná podívaná je na ni například přes Port Jackson.

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Najdete na iDNES.cz