Asi nikde na světě nepotkáte tak milé a usměvavé policisty jako v Západním Kapsku. A to i v takové situaci, kdy zaviníte čelní srážku. Když se nám to stalo, přijeli dva černí policisté, zkontrolovali řidičské průkazy a zapsali si jejich čísla. Přitom se stále usmívali, řekli něco pro povzbuzení, přidali pár vtípků a nakonec odjeli. Dokonce nás ani neobtěžovali se sepisováním protokolů.
Magický Střelkový mys
Nutno vysvětlit, že té srážce předcházela návštěva Cape Agulhas (Střelkový mys), z níž se zcela nečekaně vyklubal nejen nejkrásnější zážitek cesty, ale i jeden z mých nejsilnějších cestovatelských zážitků vůbec.
Na Cape Agulhas jsme jeli hlavně proto, abychom nevynechali nejjižněji položený bod Afriky, ale scenérie, jaká se nám otevřela, daleko předčila všechny turisticky vyhlášené lokality regionu.
Když přijedete na místo, otevře se vám scéna jako z nějakého fantasy filmu, s tím podstatným rozdílem, že všechno je skutečné. A vy stojíte na místě, které má už od 15. století pro námořníky veliký význam.
Temné mraky a temné vody obou oceánů jako by se chtěly spojit do jedné masy, zvláštní lom světla, historický maják, barevné rybářské domky rozházené v trávě… Čas jako by se zastavil. A my jsme na Cap Agulhas zůstali zcela neplánovaně mnohem déle, než jsme zamýšleli.
Atmosféra na Cape Agulhas nás uchvátila
Vlastně se nic nestalo
Spěchali jsme zpátky do Kapského Města, myšlenkami jsem však byl stále ještě na Cape Agulhas a zíral na oceán. V ten moment jsem si neuvědomil, že v JAR se jezdí vlevo. Ještě ve chvíli, kdy jsem proti sobě viděl druhý vůz, nechápal jsem, proč řidič jede v protisměru. Oba jsme strhli řízení, on správně nalevo, já po evropsku doprava... takže obě auta šla rovnou do šrotu.
Postižený to ale vzal výborně. Hned po srážce vystoupil a staral se, jestli nejsme zranění. Když odjela policie, představil se jako Henrik a vzal nás k sobě domů, kde nás hostili, dokud pro nás nepřijel taxík, který poslala autopůjčovna z Kapského Města. Ochotní byli i v autopůjčovně, nic nebyl problém, jako by se vlastně nic nestalo.
Chapman´s Peak Drive, jedna z deseti nejkrásnějších pobřežních silnic na světě
Tahle všeobecná přátelskost a srdečnost je jedním z neodmyslitelných rysů Západního Kapska. Strávili jsme v této malebné provincii dva týdny, přičemž jsme většinou bydleli přímo v Kapském Městě. Procestovali jsme celé území, které odpovídá zhruba dvojnásobku České republiky (130 000 km2), ale žije na něm jen necelých pět milionů lidí, z toho podstatná část přímo v Kapském městě.
Klima je zde typicky středomořské, mírné zimy bez mrazů a léta příjemná, suchá, ale ne horká. Letní teploty zpravidla nedosáhnou 30 stupňů.
Centrum Kapského Města v zapadajícím slunci
Mraky nad Ďáblovou horou. Další přírodní pozoruhodnost v bezprostředním okolí Kapského Města
Zrzaví sedláci a černoši u pumpy
V mnohém se nabízí přirovnání ke Švýcarsku. Všude čisto a perfektně fungující služby. S kriminalitou, která v jiných regionech jižní Afriky představuje obrovský problém, se tady téměř nesetkáte. I pusté silnice, po kterých přejíždíte obrovské zelené plochy mezi vesnicemi a usedlostmi na venkově, jsou ve výborném stavu. Přitom můžete jet i několik hodin, aniž byste potkali živáčka.
Provincie je stále ještě převážně segregovaná, najdete tu městečka a vesnice téměř výhradně bílé a naopak téměř výhradně barevné. I v bílých oblastech pracují ovšem v obchodech nebo u pump drtivou většinou černoši.
Interiér mešity v Kapském Městě
Nejlevnější osobní doprava v Kapském Městě - sběrné taxíky Rikkis
Většinu bílého obyvatelstva, zejména na venkově, tvoří potomci holandských a francouzských protestantských farmářů - Búrů. Právě tito dobromyslní a usměvaví potomci původních holandských přistěhovalců, kteří naturelem připomínají Iry, včetně barvy vlasů, určují ráz regionu.
I tady však můžete pozorovat příznaky toho, že ne vše je idylické. Třeba hned za Kapským Městem se táhne více než 10 kilometrů dlouhá slumová oblast, kde žijí převážně nezaměstnaní černoši. Plechové chatrče, odpadky, na každé křižovatce postává skupina lidí s cedulemi, že hledají práci. Místní nám radili za žádných okolností nezastavovat, ostatně ani by nás to nenapadlo.
Kolonie lachtanů u Hout Bay, asi 20 km z centra Kapského Města
Vinice ve Stellen Bosch na úpatí pohoří Simonsberg. Tak odsud pochází to slavné jihoafrické víno.
Nezaměstnanost mezi černými činí, podle neoficiálních statistik, skoro 50 procent. To je z velké míry dáno tím, že Africký národní kongres nechal po pádu apartheidu otevřít hranice s Angolou a Mosambikem, odkud sem prakticky nekontrolovaně proudí davy lidí, doufajících, že najdou práci a lepší životní podmínky. Výsledkem jsou pak statisíce nezaměstnaných, slumy, kriminalita a mnohem těžší situace i pro původní černé obyvatelstvo.
Podniky na tuto situaci reagují, což je patrné třeba na stavbách, kde nenajdete prakticky žádnou mechanizaci. Žádné míchačky, žádné stavební výtahy. Technika nedělá nic, co by mohly dělat černé ruce.
Mojito v místním baru
Nákupní centrum v Kapském Městě
Chcete si pohladit velrybu?
Ale přes to všechno pořád ještě převažuje kultura, pořádek, úsměvy a umění užívat si života.
Typickým příkladem může být třeba zátoka Camps Bay rozprostírající se na úpatí Stolové hory pod přírodním sousoším Dvanácti apoštolů. Tato zátoka, v podstatě se jedná o předměstí Kapského Města, je doslova posetá bary a kavárničkami, které se zaplní každé odpoledne, kdy domácí i turisté přicházejí pozorovat západ slunce nad Atlantikem. Sedí, popijí - nejčastěji vynikající místní Sauvignon blanc nebo neméně skvělý místní sekt Simonsig, večeří a klábosí, dokud slunce nezmizí ve vodách Atlantiku.
Tučňácká kolonie na okraji Simon´s Town, poblíž Kapského Města
A jestli nemáte chuť posedět v kavárně, můžete se natáhnout do bílého písku na pláži. Další místo s magickou atmosférou. Není divu, že právě nad tímto zálivem stojí honosné vily jihoafrických celebrit a že se nemovitosti v této oblasti prodávají za astronomické ceny.
Skalní masiv 12 apoštolů, pod ním Camps Bay, luxusní předměstí Kapského Města
K Atlantickému oceánu se váže ještě jedna místní pozoruhodnost – velryby. Ze severu k Mysu Dobré naděje (Cape of Good Hope) a k okolnímu pobřeží připlouvají od srpna do listopadu velryby, aby zde porodily a vychovaly mláďata, než se v prosinci vydají zpět na sever. Jsou to hlavně velryba jižní neboli ta pravá, jak ji označují velrybáři (The Southern Right Whale), a keporkak (Humpback Whale).
Nejproslulejším místem pro pozorování velryb je vesnička Hermanus. Tady se každoročně pořádá velrybí festival. Z pobřeží je lze pozorovat pouhým oken, plácají se a cákají snad ani ne 100 metrů od břehu. Můžete se za nimi vydat i na otevřené moře. S lodivodem, který má speciální povolení a loď konstruovanou tak, aby velrybu nezranila a hlavně dovednosti, které vás přivedou k velrybě téměř na dotek.
Jihoafrická republika. Skrumáž velryb ve False Bay
Na závěr něco na zub
Něco jako typické jihoafrické národní jídlo asi neexistuje, a to platí i o provincii Kapsko. Každá vlna přistěhovalectví přinesla kus své kultury i svého jídelníčku. Přispěli Holanďané, Němci, Angličané, takže vznikla směs, kde se hojně vyskytuje maso, knedlíky, a jak se dá soudit už ze samotné polohy země sevřené mezi dva oceány – ryby, ryby a zase ryby, ve všech možných a nemožných úpravách.
Typickou rybou je kingklip nebo snook, jednou z oblíbených úprav je tzv. nakládaná ryba neboli "pickeled fish". Dalšími tradičnímu jídly jsou potije a bobotie. Tradiční pochoutkou je všudypřítomný billtong, sušené antilopí maso, které si můžete koupit jako žvýkačku kdekoliv.
může se hoditCO ROZHODNĚ MUSÍTE VIDĚT
CO JE DOBRÉ VĚDĚT
KOLIK CO STOJÍ
|
