Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Asijské masny: jak se stát vegetariánem

  10:25aktualizováno  10:25
Několik dní staré, z kůže svlečené mrtvoly zvířat, obalené hejny much, visí na rezavých hácích před obchodem. Svítí na ně polední slunce a barví je do zelena. Příšerný zápach se šíří okolím a nenechává nikoho na pochybách, že některé asijské masny jsou nejen nepřehlédnutelné, ale zejména „nepřečichnutelné“.

Pro českého milovníka masitých pokrmů, zvyklého doma nakupovat v klimatizovaných a dobře zásobených supermarketech, které se předhánějí v hýčkání zákazníků a čerstvosti pokrmů, znamená návštěva asijských prodejen masa a uzenin nezřídka šok.

Katastrofální situace v největších metropolích se začala s příchodem zahraničních investorů nedávno zlepšovat, ale v menších městech a na venkově jsou změny k lepšímu zatím v nedohlednu. Řady vegetariánů tak po několika dnech pobytu v Indii, Nepálu, Pákistánu či Bangladéši, dobrovolně  a ochotně rozšiřují i ti, kteří by doma bez své obvyklé denní dávky masa snad ani neusnuli. Někteří se po návratu do Evropy ke svým původním stravovacím zvyklostem vrací, jiní však nechtějí o masitých pokrmech po zbytek života slyšet.

Tři týdny na toaletě

"Doma jsem si neuměl život bez masa ani představit," svěřil se kamarád, kterého zaměstnavatel vyslal na půl roku do Bangladéše.

"Pokud jsem si nedal klobásku, řízeček, kuřátko, nebo kus uzeného, den za moc nestál. Byl jsem zkrátka masožrout tělem i duší. Stačilo však pár dní v Asii a vše bylo jinak. Nejdřív jsem chuť na maso ani neměl, protože tam je přes den 40 a v noci málokdy méně než 30°C. Navíc, spousta lidí tam maso nejí vůbec. Buď kvůli náboženství, filosofii, vedru, nebo zkrátka proto, že na ně nemají. Po týdnu jsem dostal první absťák," vypráví kamarád.

"V noci se mi zdálo, že jsem u babičky na zabíjačce a že baštím voňavé jitrničky, jelita a tlačenku. Ten sen byl tak živý, že jen co jsem se vzbudil, vydal jsem se hledat masnu. Dovedli mě k ní domorodci, a pokud by mě nedoprovodili až k prodavači, asi bych se otočil na prahu. Smrdělo to tam fest a když jsem uviděl pestrobarevné flákoty poseté mouchami a jejich vajíčky, bylo mi na zvracení."

Bangladéšané z jeho výrazu mylně usoudili, že je vybíravý, a zavedli ho do dalšího krámu. "Bylo to něco mezi řeznictvím a lahůdkami, ale ani tam jsem si nevybral, ačkoliv nabízeli i takové speciality jako smažené kobylky, chrousty, ploštice, šváby a červy."

Nakonec si vybral kuře, které zabili přímo před ním. "Říkal jsem si - to je zaručeně čerstvé maso, z toho se mi nemůže nic stát, ale nebyla to pravda. Chuť to mělo docela dobrou, ale ten průjem, který jsem pak dostal, ten za to nestál. Na záchodě jsem strávil tři týdny a žádné maso jsem už po zbytek pobytu do úst nevložil."

Musíte předběhnout mouchy!

K opatrnosti navádí i česká specialistka na asijskou kuchyni, paní Regina Novotná, která ve své knížce Karí píše: "Chov vepřů, kteří volně pobíhají v indických vesnicích a živí se výhradně odpadky, často velmi pochybného původu, je naprosto nesystematický a postrádá jakýkoli hygienický či veterinární dohled. Porážky se konají pod širým nebem, na louce, vedle silnice. Maso je často poškozeno parazity a jeho požívání je téměř stoprocentně riskantní."

Nezkušené Čechy, kteří by se náhodou v Indii chystali k nákupu "čerstvého" masa upozorňuje:

"Řeznické krámky – obyčejné dřevěné boudy, otevřené jednou stranou ke kupujícímu – jsou soustředěny v jednom místě a jsou výhradně ve vlasnictví muslimů. Porážka se odbývá pravidelně jednou týdně v noci. Nakupovat musíte za časného jitra – asi v 5 hodin ráno. Slunce vychází v jižní Indii po celý rok okolo sedmé hodiny ráno a se sluncem se zároveň probouzejí i mračna much – musíte tedy předběhnout mouchy, než pokryjí maso svými vajíčky."

"Při nákupu vidíte zblízka pověšené maso, ze stropu jako krápníky visí vnitřnosti a v pozadí krámku, na špalku, jsou rozbíjeny kosti, které se nestačily v časných ranních hodinách zpracovat. Kupující – začátečník bývá šokován i neobvyklým způsobem likvidace odpadků – ty jsou vyhazovány do vzduchu a velcí draví ptáci, kteří sídlí v bezprostřední blízkosti a ostře sledují přísun potravin, se vrhají na letící kousky střev a kůží ještě předtím, než dopadnou na zem."

 V rámci objektivity je nutné dodat, že někde s mouchami kladoucími na maso vajíčka i bojují. Krámky, ve kterých se zaučují řezničtí učni, jsou totiž někdy - kromě krvavých špalků, váh, nožů a sekyrek - vybaveny i plastovou plácačkou, která v případě dobrého zásahu přidává k masu každým švihnutím novou několikagramovou hodnotu. Místní zákazníci jsou na to zvyklí.


Smažené červy, larvy, ploštice a chrousty patří v mnoha asijských zemích k vyhledávaným lahůdkám

Mrazit maso? Zbytečnost!
 
Šokující řeznictví bez chladících a mrazících zařízení jsou běžná nejen v Indii, ale i v dalších asijských zemích. Situace se však liší stát od státu, region od regionu.

Zatímco v Honkongu, Malajsii a Singapuru je zdravotní nezávadnost masných výrobků téměř stoprocentní a výběr je často lepší než u nás, ve venkovských masnách Myanmy, Nepálu, Pákistánu a Afghánistánu by český hygienik asi na místě zkolaboval.

Část duchovně založených řezníků sice požívá před porážkou speciální spirituální techniky, které zbavují zvířata předsmrtného stresu, ale mrazák mají pouze nejmovitější z movitých.

"Pocházím z kasty řezníků a stejné povolání měl i můj otec, děda a praděda. Chladící přístroje však nepoužíval žádný z nich," prozradil na sebe majitel masny v zapadlé vísce Pandžábu.

"Čím se však mohu pochlubit je humánnost porážek. Každému zvířeti před zabitím vysvětlím, proč má být poraženo, požádám bohy, aby se mu dostalo nejvyššího osvobození a jeho duše byla oddělena od fyzického těla. Pak zabíjím jen bezduchou hmotu mimořádně klidných tvorů. Jejich maso chutná úplně jinak."

Chtěli jsme oponovat, že i maso skladované v mrazáku, a ne na slunci, chutná úplně jinak, pochopili jsme však, že vysvětlit výhody zařízení, které ve vesnici nikdo nikdy nevlastnil, a možná ani nespatřil, je přinejmenším problematické.

Kuřecí překvapení

V blízkovýchodní Sýrii sice chladící pulty i mrazící boxy mají, může vás tam však překvapit jiná věc. Před prodejnami masa je často vystavena useknutá hlava velblouda, krávy, či jiného zvířete. Slouží jako návnada na zákazníky, které má zlákat k nákupu.



V Damašku kuřata při transportu nebalí

O tom, že kuriózní nemusí být pouze syrské metody potravinového marketingu, ale i způsob zásobování, jsem se přesvědčil, když do jedné z prodejen na okraji Damašku přivezli kuřata. Pokud by je dovezl chladírenský vůz, ve kterém je mražená a individuálně balená drůbež způsobně naskládána, nejspíš bych tuto událost ani nezaznamenal.

K prodejně však místo toho nacouval špinavý otlučený náklaďáček, na jehož korbě se válely stovky růžových mrtvolek navršených na jednu hromadu stejným způsobem, jako by to bylo uhlí nebo brambory. Kuřata nebyla čistá, balená, ani mražená, ale zákazníkům to očividně nevadilo. Stoupli si do fronty a trpělivě čekali, až na ně přijde řada.

 

Arabská masna v Egyptě

V Damašku kuřata při transportu nebalí.

Smažené červy, larvy, ploštice a chrousty patří v mnoha asijských zemích k vyhledávaným lahůdkám

V indickém řeznictví byste mrazáky hledali marně

Mrtvoly poražených zvířat bývají pověšeny venku ve čtyřicetistupňových vedrech

Autoři:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.