Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Arches elegance rudého kamene

aktualizováno 
- Cesta vyprahlou zvlněnou krajinou pomalu připravuje na elegantní oblouky a pitoreskní kamenné “postavy” národního parku Arches v americkém Utahu. Volně rozhozené skály kolem silnice připomínají jednou Buddhův chrám, jindy prozaického chcíplého brontosaura... Stačí jen trocha fantazie a i ve vedru, které tu v létě brzy přichází, ožívá nekonečná krajina fantastickými tvary a bytostmi. Ale už když se auto či autobus namáhavě vyšplhá z kaňonu Moab po serpentinách do první části národního parku, pod Courthouse Towers (Soudní věže), návštěvník zjistí, že byl připraven málo.

 Monumentální strážcové, “hlava” připomínající moai z Velikonočního ostrova, zatoulaní Marťané, skalní “varhany” i vážné dvorní dámy ponořené v tisíciletém rozhovoru padnou do oka jako první. Kdo má čas, může tu najít poutníky snad z celého vesmíru a pitoreskní výtvory, které by parku záviděl i Hieronymus Bosch, renesanční tvůrce děsivých a snových krajin zaplněných fantastickými stvůrami i rajskými postavami. Za Courthouse Towers, které si lze prohlédnout ze tří různých vyhlídek a také po mílové cestě mezi skalami, se od Babylonské věže otevírá výhled do zvlněné náhorní plošiny. Jsou to kilometry písku, jak jej neznáme - před očima se rozprostírá moře zkamenělých písečných dun, na jejichž obzoru se tyčí rudé stěny Zahrady Eden a Okna. Než k nim však asfaltka odbočí, každý se ještě zastavuje u Balanced Rock. Obrovitý balvan na zužujícím se podstavci připomíná hlavu tyrannosaura, který zálibně mžourá po krajině. Je to první posel “hoodoo”, prý duchů ne zlých, jejichž kamenné postavy zaplňují nedaleké Fiery Furnace. Zahrada Eden a blízká Windows (Okna) jsou prvním “zlatým hřebem” parku. Za procesím kamenných postav, které vystupují ze skal a volně se rozptylují do krajiny, se tu otevírají oválná okna, která v kamenných stěnách, snad pro sluneční paprsky, prorazil čas. “To všechno je dílem vody,” tvrdí skupince turistů opodál nějaký průvodce. V poušti rudých skal působí jeho slova absurdně. “Musíte si představit stálé střídání horka a mrazu, působení ledu na kámen - a především sto milionů let eroze,” vysvětluje muž, ale nedůvěra z obličejů jeho posluchačů zmizí možná až u Fiery Furnace, po mnoha mílích cesty.
 Kamenné bludiště Fiery, “obývané” bílými a rudými trpaslíky i obry, je jedním z mála míst, kde návštěvník může zabloudit, a tak správa parku vyžaduje buď putování ve skupině, nebo povinnou registraci už u vstupu. “Zdá se, že planou, když na západě zapadá slunce. Tady vidíte svět, stojící na konci času,” básní příručka o Fieře. O kus dál, v Ďáblově zahradě, běžná cesta po parku končí. Jen ten, kdo má vůz do nepohody, si může dovolit ještě dlouhou cestu Slaným údolím - ke Kráčejícímu muži a pod oblouk Tower Arch nebo k Oku velryby. Ostatní musí vyjít s ďáblovými výtvory a většině to úplně stačí. “To je na dlouhou dobu poslední taková cesta,” sděluje rezolutně světu plnoštíhlá dáma, která se i s mužem skrývá před poledním horkem pod hrubě tesaným obloukem Wall Arch. Snad v její duši obnoví smír elegantní křivka nedalekého Landscape Bridge, což je nejen nejdelší přírodní most světa, ale také vzpoura přírody proti zákonům gravitace. Kousek od Wall Arch se cesta šplhá na skalní hřeben. Tady člověk stojí nad krajinou, nad světem i nad časem. Až krákání havranů jej vrací do skutečnosti. Ptáci obletují pocestné plni naděje - co kdyby se někdo zhroutil a už nevstal - a doprovázejí je k další hříčce přírody, k dvojitému oblouku zvanému Double O. Kdo chce, aby jeho cesta po Arches měla vrchol, měl by si nechat na podvečer cestu k Delicacy Arch, symbolu parku. Cena za návštěvu je slušná - stoupat hodinu v podvečerním úpalu po vyprahlé skále, kde vodu připomínají jen zelené a bílé skvrny solí. Pohled na rudý oblouk vrací návštěvníka přes propast času, do dob dávného Říma, ba možná až k památkám pravěku, jako je Stonehenge. Pak už zbývá jen tiše opouštět krajinou, kde paprsky zapadajícího slunce vytvořily panorama chrámů a paláců.

 

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Amsterdam pohlcuje kriminalita, v noci se z města stává džungle

Amsterdam se stabilně řadí mezi nejnebezpečnější evropské metropole. Na sto...

Nizozemská metropole je po setmění místem, kde přestávají platit zákony, varuje tamní ombudsman. Přetížená policie...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

VIDEO: Mořského koníka ničí v Řecku nadměrný rybolov, chrání ho potápěči

Mořský koník

V zálivu u městečka Stratoni můžete při potápění narazit na bohatou kolonii mořských koníků. Ovšem pouze na jednom...

Za deset dnů 176 kilometrů v horách. Dolomity lákají na unikátní trek

Horské štíty v okolí městečka Sexten/Sesto

Jižní Tyrolsko si v letošní sezoně připravilo pro turisty velkou novinku. Unikátní trasa UNESCO Geotrail Dolomity nově...

Začíná Alka turnaj. Chorvaté si připomínají slavné vítězství proti Osmanům

Na město Sinj dohlíží z místa bývalé pevnosti Panna Marie.

Každý první srpnový víkend bývá v ulicích chorvatského města Sinj k vidění originální rytířský turnaj, který se pořádá...

Najdete na iDNES.cz