Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Aranské ostrovy, zapomenutá oáza na konci Evropy

aktualizováno 
Kamenné, zhruba dva metry vysoké zdi protínají nevelký ostrov křížem krážem, obzor občas poruší zřícenina kostela nebo starý keltský kříž a do útesů neustále bijí vlny rozdivočelého oceánu. Tady jste možná ještě nebyli, na irských Aranských ostrovech, jedné z nejodlehlejších periferií Evropy.

Útesy u Dun Aengus | foto: Wikimedia Commons, autor Herbert Ortner

Do devítimístného islanderu na Connemarském letišti lezeme přece jen trochu s nedůvěrou. Tohle že se s námi a pár dalšími pasažéry má vznést a pak ještě bezpečně přistát? Let přes mořskou úžinu je všechno jen ne klidný, naštěstí netrvá dlouho. Letecký spoj na aranský ostrov Inishmore totiž patří mezi vůbec nejkratší pravidelně provozované linky na světě, letový řád se zmiňuje o sedmi minutách letového času!

Ostrovy na konci světa

Aranské ostrovy za trochu úzkosti nad mořem rozhodně stojí, je to odlehlá, autentická periferie, jaké se dnes v Evropě už těžko hledají. Nevelké souostroví sestává ze tří ostrovů, které dohromady pokrývají plochu sotva 50 km² a žije na nich něco málo přes tisícovku stálých obyvatel.

Fotogalerie

Nejedná se sice o nejzápadnější výspu Evropy, jak se někdy mylně uvádí – jihozápadní výběžky Irska jsou vystrčené ještě více k západu – ale obtížná dostupnost, svébytné přírodní prostředí i staré irské tradice dělají z Aranských ostrovů jedinečný výletní cíl. A ačkoli hlavní sezona nastává přirozeně v létě, souostroví se dá navštívit kdykoli během roku.

V zimě či na jaře tu sice máte větší pravděpodobnost deště, tomu však zpravidla neuniknete ani v létě. Díky extrémně oceánskému podnebí tu prakticky nikdy nemrzne, a tak se hlavní problém často jmenuje vítr. Dokáže být bez ohledu na roční dobu tak silný, že možná vezmete zavděk úkrytem za některou ze zdejších kamenných zdí. A těch je na Aranských ostrovech požehnaně. Dohromady prý přes tisíc kilometrů.

Kamenné zdi odnikud nikam

Z letiště na největším Aranském ostrově Inishmore (irsky Inis Mór) se klidně můžete pustit pěšky nazdařbůh. Krajina je bezlesá, otevřená, bez dramatických horizontů, křižuje ji však nekonečná pavučina zdí z nasucho kladených vápencových desek. Zídky ohraničují jednotlivé pastviny. Některé jsou udržované, jiné ne až tak příliš a připomínají doby, kdy na Aranských ostrovech žil v porovnání s dneškem více než dvojnásobek obyvatel. I tuto odlehlou část Irska totiž před polovinou 19. století zdecimovala bramborová nákaza a mnozí z těch, kdo přežili, pak emigrovali do Ameriky.

Babylon jazyků a směrů - ukazatele v Ballyvaghanu v hrabství Clare

Babylon jazyků a směrů: ukazatele v Ballyvaghanu v hrabství Clare

Rekonstruovaná část pevnosti Dun Aengus

Rekonstruovaná část pevnosti Dun Aengus

Vydáte-li se z letiště k jihu, brzy spatříte melancholicky působící ruinu miniaturního kostelíka Teampull Bheanáin, původem z 11. století. Podobně jako mnohé jiné staré irské kostely ani on nemá střechu, silné šedé zdi na pozadí oblohy obvykle pokryté těžkými mraky vypadají jako zjevení. Až budete u kostela, nejspíše už uslyšíte temné dunění. To je příboj, který buší do jižního, návětrného břehu Inishmoru. Vápencové desky tu jsou okousané agresivními mořskými vlnami do nejroztodivnějších tvarů a voda často stříká desítky metrů vysoko. Nad útesy se dá opatrně procházet a je to mimořádné představení pro všechny smysly.

Pokud zamíříte severozápadním směrem, terén ještě trochu stoupá a z vyvýšeniny již brzy spatříte severní pobřeží s chráněnou zátokou u osady Kilronan. Odtud odjíždějí lodě zpět na pevninu.

Krajina na Aranských ostrovech je protkaná kamennými zdmi.

Krajina na Aranských ostrovech je protkaná kamennými zdmi. Foto: Wikimedia Commons, autor Eckhard Pecher

Pevnost nad útesy

Největší samostatnou atrakcí Inishmoru je rekonstruovaná prehistorická lokalita Dun Aengus (Dún Aonghasa). Podobně jako o jiných člověkem vytvořených strukturách na Aranských ostrovech existuje i o Dun Aengus jen minimum spolehlivých zpráv. Neví se ani, kdy stavba vznikla, snad někdy v průběhu 3. až 2. století před Kristem. Jde o jeden z největších a nejlépe dochovaných prehistorických monumentů v celé Evropě.

Několikanásobné zdi Dun Aengusu svírají plochu přes šest hektarů a chrání prostor ze severního směru. Z jihu není žádné umělé ochrany třeba, lokalita totiž "sedí" nad více než sto metrů vysokým útesem, který spadá kolmo do moře. Ačkoli vzezření místa napovídá, že se mohlo jednat o pevnostní stavbu (místní běžně zmiňují výraz fort, tedy pevnost), není to úplně jisté. Jméno totiž napovídá spojení s pohanským bohem Aengusem (též Oengusem), možná se tu kdysi konaly náboženské ceremonie či tu plály strážní ohně.

Prohlídka Dun Aengusu vyžaduje trochu mrštnosti, každou chvíli budete přelézat nějakou kamennou zídku. Opatrnosti taky nezbývá, nad útesem nejsou zábradlí. Lokalita má základní infrastrukturu, dokonce je tu návštěvnické centrum a vybírá se nevelké vstupné tři eura, suvenýrové stánky či turistické restaurace tu však nečekejte. Z přístavu, respektive z letiště je to sem skoro deset kilometrů, a tak spíše než pěším pochodem se sem možná budete chtít dopravit na kole či taxíkem, případně koňským povozem. Všechny tyto druhy dopravy jsou k dispozici v Kilronanu, taxíky stávají i u letiště.

Dun Aengus

Dun Aengus. Foto: Wikimedia Commons, autor Herbert Ortner

"Pevnost" Gaeltacht

Odlehlá poloha Aranských ostrovů způsobila, že staré tradice se tu uchovaly více než v jiných částech i tak dost konzervativního Irska. To platí i pro jazyk, ostrovy jsou jednou z mála oblastí země, kde většina obyvatel mluví i v každodenním styku irsky. Skupina se stále zmenšuje, na celostátní úrovni čítá asi 90 000 lidí, tedy něco přes dvě procenta populace. Irsky hovořící obyvatelstvo žije téměř výhradně při spoře osídleném západním pobřeží a na přilehlých ostrovech.

Inishmore tedy patří mezi "pevnosti" irského jazyka, do oblasti kolektivně nazývané Gaeltacht, což je výraz označující irsky mluvící regiony. Občas se tu setkáte s ukazateli psanými pouze v irštině a v hospodě nejspíš budete mít problém se domluvit: i když se obsluha "sníží" k angličtině, zdejší akcent je na hranici srozumitelnosti.

Může se hodit

Doprava do Irska
Jediné přímé spojení z Prahy do Dublinu zajišťuje v současnosti irská společnost Aer Lingus (www.aerlingus.com). Spojení je každý den, zpáteční letenka stojí tři až čtyři tisíce korun.

Doprava na ostrovy
Letecké spojení na Aranské ostrovy obstarává společnost Aer Arann (www.aerarannislands.ie), startuje se z letiště Connemara 25 kilometrů západně od města Galway. Jednosměrná letenka stojí 23 eur, zpáteční 45 eur. Lze využít také lodní spojení z přístavu Rossaveal (Ros a' Mhíl), což je o něco lacinější (25 eur za zpáteční lístek), avšak ne nutně méně adrenalinová varianta, moře bývá často rozbouřené. Více info na: www.aranislandferries.com. Můžete zkusit i kombinaci letadla a lodě. Na ostrově Inishmore dělí letiště od přístavu asi 1 500 metrů a na pevnině si na překonání asi osmikilometrové vzdálenosti mezi přístavem a letištěm snadno někoho stopnete.

Ubytování
Nabídka bed-and-breakfast je na Inishmoru široká a pokud nepřijedete o letních prázdninách, není třeba si s rezervací předem dělat starost. Účtuje se obvykle 25 až 30 eur za osobu a noc.

Informace
www.discoverireland.cz: Oficiální stránky Irského úřadu pro cestovní ruch. Základní informace jsou i v češtině, rozsáhlejší materiál najdete anglicky, německy a v jiných jazycích.
www.galway-ireland.ie: Oficiální stránky o turistických atrakcích hrabství Galway, kam patří i Aranské ostrovy.



Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Najdete na iDNES.cz