Aranské ostrovy, zapomenutá oáza na konci Evropy

aktualizováno 
Kamenné, zhruba dva metry vysoké zdi protínají nevelký ostrov křížem krážem, obzor občas poruší zřícenina kostela nebo starý keltský kříž a do útesů neustále bijí vlny rozdivočelého oceánu. Tady jste možná ještě nebyli, na irských Aranských ostrovech, jedné z nejodlehlejších periferií Evropy.

Útesy u Dun Aengus | foto: Wikimedia Commons, autor Herbert Ortner

Do devítimístného islanderu na Connemarském letišti lezeme přece jen trochu s nedůvěrou. Tohle že se s námi a pár dalšími pasažéry má vznést a pak ještě bezpečně přistát? Let přes mořskou úžinu je všechno jen ne klidný, naštěstí netrvá dlouho. Letecký spoj na aranský ostrov Inishmore totiž patří mezi vůbec nejkratší pravidelně provozované linky na světě, letový řád se zmiňuje o sedmi minutách letového času!

Ostrovy na konci světa

Aranské ostrovy za trochu úzkosti nad mořem rozhodně stojí, je to odlehlá, autentická periferie, jaké se dnes v Evropě už těžko hledají. Nevelké souostroví sestává ze tří ostrovů, které dohromady pokrývají plochu sotva 50 km² a žije na nich něco málo přes tisícovku stálých obyvatel.

Fotogalerie

Nejedná se sice o nejzápadnější výspu Evropy, jak se někdy mylně uvádí – jihozápadní výběžky Irska jsou vystrčené ještě více k západu – ale obtížná dostupnost, svébytné přírodní prostředí i staré irské tradice dělají z Aranských ostrovů jedinečný výletní cíl. A ačkoli hlavní sezona nastává přirozeně v létě, souostroví se dá navštívit kdykoli během roku.

V zimě či na jaře tu sice máte větší pravděpodobnost deště, tomu však zpravidla neuniknete ani v létě. Díky extrémně oceánskému podnebí tu prakticky nikdy nemrzne, a tak se hlavní problém často jmenuje vítr. Dokáže být bez ohledu na roční dobu tak silný, že možná vezmete zavděk úkrytem za některou ze zdejších kamenných zdí. A těch je na Aranských ostrovech požehnaně. Dohromady prý přes tisíc kilometrů.

Kamenné zdi odnikud nikam

Z letiště na největším Aranském ostrově Inishmore (irsky Inis Mór) se klidně můžete pustit pěšky nazdařbůh. Krajina je bezlesá, otevřená, bez dramatických horizontů, křižuje ji však nekonečná pavučina zdí z nasucho kladených vápencových desek. Zídky ohraničují jednotlivé pastviny. Některé jsou udržované, jiné ne až tak příliš a připomínají doby, kdy na Aranských ostrovech žil v porovnání s dneškem více než dvojnásobek obyvatel. I tuto odlehlou část Irska totiž před polovinou 19. století zdecimovala bramborová nákaza a mnozí z těch, kdo přežili, pak emigrovali do Ameriky.

Babylon jazyků a směrů - ukazatele v Ballyvaghanu v hrabství Clare

Babylon jazyků a směrů: ukazatele v Ballyvaghanu v hrabství Clare

Rekonstruovaná část pevnosti Dun Aengus

Rekonstruovaná část pevnosti Dun Aengus

Vydáte-li se z letiště k jihu, brzy spatříte melancholicky působící ruinu miniaturního kostelíka Teampull Bheanáin, původem z 11. století. Podobně jako mnohé jiné staré irské kostely ani on nemá střechu, silné šedé zdi na pozadí oblohy obvykle pokryté těžkými mraky vypadají jako zjevení. Až budete u kostela, nejspíše už uslyšíte temné dunění. To je příboj, který buší do jižního, návětrného břehu Inishmoru. Vápencové desky tu jsou okousané agresivními mořskými vlnami do nejroztodivnějších tvarů a voda často stříká desítky metrů vysoko. Nad útesy se dá opatrně procházet a je to mimořádné představení pro všechny smysly.

Pokud zamíříte severozápadním směrem, terén ještě trochu stoupá a z vyvýšeniny již brzy spatříte severní pobřeží s chráněnou zátokou u osady Kilronan. Odtud odjíždějí lodě zpět na pevninu.

Krajina na Aranských ostrovech je protkaná kamennými zdmi.

Krajina na Aranských ostrovech je protkaná kamennými zdmi. Foto: Wikimedia Commons, autor Eckhard Pecher

Pevnost nad útesy

Největší samostatnou atrakcí Inishmoru je rekonstruovaná prehistorická lokalita Dun Aengus (Dún Aonghasa). Podobně jako o jiných člověkem vytvořených strukturách na Aranských ostrovech existuje i o Dun Aengus jen minimum spolehlivých zpráv. Neví se ani, kdy stavba vznikla, snad někdy v průběhu 3. až 2. století před Kristem. Jde o jeden z největších a nejlépe dochovaných prehistorických monumentů v celé Evropě.

Několikanásobné zdi Dun Aengusu svírají plochu přes šest hektarů a chrání prostor ze severního směru. Z jihu není žádné umělé ochrany třeba, lokalita totiž "sedí" nad více než sto metrů vysokým útesem, který spadá kolmo do moře. Ačkoli vzezření místa napovídá, že se mohlo jednat o pevnostní stavbu (místní běžně zmiňují výraz fort, tedy pevnost), není to úplně jisté. Jméno totiž napovídá spojení s pohanským bohem Aengusem (též Oengusem), možná se tu kdysi konaly náboženské ceremonie či tu plály strážní ohně.

Prohlídka Dun Aengusu vyžaduje trochu mrštnosti, každou chvíli budete přelézat nějakou kamennou zídku. Opatrnosti taky nezbývá, nad útesem nejsou zábradlí. Lokalita má základní infrastrukturu, dokonce je tu návštěvnické centrum a vybírá se nevelké vstupné tři eura, suvenýrové stánky či turistické restaurace tu však nečekejte. Z přístavu, respektive z letiště je to sem skoro deset kilometrů, a tak spíše než pěším pochodem se sem možná budete chtít dopravit na kole či taxíkem, případně koňským povozem. Všechny tyto druhy dopravy jsou k dispozici v Kilronanu, taxíky stávají i u letiště.

Dun Aengus

Dun Aengus. Foto: Wikimedia Commons, autor Herbert Ortner

"Pevnost" Gaeltacht

Odlehlá poloha Aranských ostrovů způsobila, že staré tradice se tu uchovaly více než v jiných částech i tak dost konzervativního Irska. To platí i pro jazyk, ostrovy jsou jednou z mála oblastí země, kde většina obyvatel mluví i v každodenním styku irsky. Skupina se stále zmenšuje, na celostátní úrovni čítá asi 90 000 lidí, tedy něco přes dvě procenta populace. Irsky hovořící obyvatelstvo žije téměř výhradně při spoře osídleném západním pobřeží a na přilehlých ostrovech.

Inishmore tedy patří mezi "pevnosti" irského jazyka, do oblasti kolektivně nazývané Gaeltacht, což je výraz označující irsky mluvící regiony. Občas se tu setkáte s ukazateli psanými pouze v irštině a v hospodě nejspíš budete mít problém se domluvit: i když se obsluha "sníží" k angličtině, zdejší akcent je na hranici srozumitelnosti.

Může se hodit

Doprava do Irska
Jediné přímé spojení z Prahy do Dublinu zajišťuje v současnosti irská společnost Aer Lingus (www.aerlingus.com). Spojení je každý den, zpáteční letenka stojí tři až čtyři tisíce korun.

Doprava na ostrovy
Letecké spojení na Aranské ostrovy obstarává společnost Aer Arann (www.aerarannislands.ie), startuje se z letiště Connemara 25 kilometrů západně od města Galway. Jednosměrná letenka stojí 23 eur, zpáteční 45 eur. Lze využít také lodní spojení z přístavu Rossaveal (Ros a' Mhíl), což je o něco lacinější (25 eur za zpáteční lístek), avšak ne nutně méně adrenalinová varianta, moře bývá často rozbouřené. Více info na: www.aranislandferries.com. Můžete zkusit i kombinaci letadla a lodě. Na ostrově Inishmore dělí letiště od přístavu asi 1 500 metrů a na pevnině si na překonání asi osmikilometrové vzdálenosti mezi přístavem a letištěm snadno někoho stopnete.

Ubytování
Nabídka bed-and-breakfast je na Inishmoru široká a pokud nepřijedete o letních prázdninách, není třeba si s rezervací předem dělat starost. Účtuje se obvykle 25 až 30 eur za osobu a noc.

Informace
www.discoverireland.cz: Oficiální stránky Irského úřadu pro cestovní ruch. Základní informace jsou i v češtině, rozsáhlejší materiál najdete anglicky, německy a v jiných jazycích.
www.galway-ireland.ie: Oficiální stránky o turistických atrakcích hrabství Galway, kam patří i Aranské ostrovy.



Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Kolo, surf i naháči. Podzimní dobrodružství v portugalském Algarve

Surf: vypadá to tak lehce, ve skutečnosti je to ukrutná dřina.

Na jihu Portugalska opadla spalující vedra a nastává ideální čas pro aktivní dovolenou. Do plážové provincie Algarve,...

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...



Najdete na iDNES.cz